|
|
Alternativní využití Szondiho testu jako diagnostického nástroje
Pokorná, Martina ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce analyzuje Szondiho test a jeho teorii ve světle aktuálních poznatků. Jejím cílem je prověřit potenciál této diagnostické metody a zvážit možnosti její aplikace. Na základě asociačního výzkumu se směr zájmu rozděluje do dvou studií. První z nich ověřuje vztah Szondiho teorie s vlastnostmi, které jsou na stupnici sémantického diferenciálu přisuzovány jednotlivým fotografiím podnětového materiálu. Výsledky ve většině případů potvrzují signifikantní rozdíly mezi Szondiho teoretickými kategoriemi čili "faktory". Ve druhé studii je zvolen narativní přístup, kdy je k poznání projektivních souvislostí využita metoda vyprávění příběhů. Kvalitativní analýzy naznačují, že mají příběhy v rámci jednotlivých "faktorů" jisté podobnosti, které však téměř nikdy neodpovídají Szondiho předpokladům. Výsledky naznačují potenciál Szondiho testu nahlédnout do důležitých témat respondentova života. Třetí studie prověřuje vztah mezi Szondiho testem a vybranými osobnostními vlastnostmi měřenými dotazníkem SPARO. Výzkum potvrdil souvislost mezi výběrem fotografií a některými zjišťovanými charakteristikami osobnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Szondiho test, projekce, vnímání tváře, sémantický diferenciál, analýza příběhů, dotazník SPARO
|
|
|
Alternativní využití Szondiho testu jako diagnostického nástroje
Pokorná, Martina ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rigorózní práce analyzuje Szondiho test a jeho teorii ve světle aktuálních poznatků. Jejím cílem je prověřit potenciál této diagnostické metody a zvážit možnosti její aplikace. Na základě asociačního výzkumu se směr zájmu rozděluje do dvou studií. První z nich ověřuje vztah Szondiho teorie s vlastnostmi, které jsou na stupnici sémantického diferenciálu přisuzovány jednotlivým fotografiím podnětového materiálu. Výsledky ve většině případů potvrzují signifikantní rozdíly mezi Szondiho teoretickými kategoriemi čili "faktory". Ve druhé studii je zvolen narativní přístup, kdy je k poznání projektivních souvislostí využita metoda vyprávění příběhů. Kvalitativní analýzy naznačují, že mají příběhy v rámci jednotlivých "faktorů" jisté podobnosti, které však téměř nikdy neodpovídají Szondiho předpokladům. Výsledky naznačují potenciál Szondiho testu nahlédnout do důležitých témat respondentova života. Třetí studie prověřuje vztah mezi Szondiho testem a vybranými osobnostními vlastnostmi měřenými dotazníkem SPARO. Výzkum potvrdil souvislost mezi výběrem fotografií a některými zjišťovanými charakteristikami osobnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: Szondiho test, projekce, vnímání tváře, sémantický diferenciál, analýza příběhů, dotazník SPARO
|
host ::
RSS.