|
|
Mezinárodní statistické standardy pro sektor vládních institucí
Valentová Půlpánová, Lenka ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hindls, Richard (oponent) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Analýza hospodaření vládního sektoru získala na významu po druhé světové válce, kdy keynesovská teorie přiřadila vládnímu sektoru klíčovou úlohu ve stabilizaci hospodářského cyklu a poválečná rekonstrukce a rozvoj byly ve značném rozsahu založeny na státních intervencích. V 90. letech 20. století se vládní sektor začal těšit zvýšenému zájmu v důsledku potřeby koordinovat fiskální politiky a úzce monitorovat zdraví veřejných financí zemí formujících Evropskou měnovou unii. Konečně v kontextu nedávné globální ekonomické krize se vládní sektor vrátil do centra hospodářsko-politické diskuse, neboť se fiskální politika stala hlavním nástrojem v boji proti ekonomické recesi a následně začal problém udržitelnosti veřejných financí tížit řadu zemí po celém světě. Rostoucí význam fiskálních analýz a rozhodování o nastavení fiskální politiky vždy vytvářely a vytváří poptávku po odpovídající datové základně. Mezinárodní statistické standardy v minulosti sehrály klíčovou úlohu v uspokojování těchto požadavků. Tato dizertační práce nabízí historický přehled, srovnávací analýzu a hodnocení hlavních mezinárodních statistických standardů zabývajících se statistikou vládního sektoru, které byly vyvinuty Organizací spojených národů, OECD, Evropskými společenstvími (Eurostatem), MMF, Světovou bankou a Evropskou centrální bankou. Pokrývá období počínaje prvními mezinárodními standardy ve druhé polovině 40. let minulého století až po současnost. Analyzuje klíčové změny ve statistickém zachycení vládního sektoru včetně historických kořenů a postupných revizí a rozšíření, které odrážely měnící se potřeby uživatelů i posuny v ekonomickém prostředí. Studie srovnává statistické standardy mezi sebou a v čase s důrazem na základní definice, koncepty a klasifikace, institucionální pokrytí vládního sektoru, strukturu vládních účtů a bilančních položek, integraci tokových a stavových účtů a konsolidaci transakcí a stavů. Dizertační práce ukazuje, že mezinárodní statistické standardy byly úspěšné v úsilí poskytnout jednotnou statistickou metodiku, doporučení a nejlepší praktiky. Mezinárodní organizace proká-zaly, že jsou nejlépe schopny vyvinout široce akceptované statistické standardy. Jejich spolupráce s národními statistickými úřady a využití předních expertů přispěly k tomu, že si tyto statistické systémy získaly značnou důvěru, v případě že jsou správně aplikovány. Srovnávací analýza rovněž zřetelně ukazuje dlouhodobou snahu mezinárodního statistického společenství o prohloubení mezinárodní harmonizace. Aplikace mezinárodních statistických standardů také podstatně zlepšila kvalitu a zejména dostupnost dat, jelikož jednotlivé země jsou zavázány, prostřednictvím jejich členství v mezinárodních organizacích, kompilovat dohodnutá data na základě jednotné metodiky. To platí zejména pro členské země EU, pro něž je poskytování dat v dané metodice právně závazné, neboť slouží pro účely rozpočtu EU a rozpočtového dohledu. Jako zvláštní případ je prezentován historický vývoj od počátku 90. let minulého století a současný stav statistiky sektoru vládních institucí v České republice.
|
|
|
Rizika v partnerství soukromého a veřejného sektoru /PPP/
Chaloupka, Lubomír ; Valach, Josef (vedoucí práce) ; Oceláková, Petra (oponent)
Partnerství soukromého a veřejného sektoru ve formě tzv. PPP může za určitých předpokladů představovat moderní a efektivní nástroj pro zajištění veřejných služeb. Jeho optimální fungování je však spojeno s řadou předpokladů, mezi které například patří důsledná aplikace tzv. konceptu hodnoty za peníze a respektování nejlepší mezinárodní praxe spolu se zohledněním národních specifik. Klíčovým aspektem PPP je alokace rizik, která je také hlavním generátorem zmíněné hodnoty za peníze. Práce se věnuje vymezení PPP, jeho jednotlivých základních druhů, principů, výhod a potenciálních hrozeb. Těžiště práce je pak věnováno otázce identifikace, zohlednění a řízení rizik v rámci PPP, u kterého se je možné setkat s vyšší mírou netransparentnosti a řadou překážek pro věrohodné prokázání dosažené úspory ve srovnání s klasickou veřejnou zakázkou. Práce se tak pokouší v hlavních rysech nastínit nejběžnější metody využívané pro zohlednění rizik v PPP. V této souvislosti práce vychází z metodik Victoria Partnership, MFSR, Treasury UK apod. Dále jsou zmíněny hlavní parametry finančního modelu sloužícího k investičnímu rozhodování a následnému řízení projektu, a jejich specifika v podmínkách České republiky. Samostatná kapitola diplomové práce je pak věnována zachycení PPP v rámci vládní finanční statistiky, zejména pak dopadům na vládní deficit a dluh, a to jednak v metodice ESA 95 ale i GFSM 2001. Zmíněny jsou i otázky, které se v souvislosti se zachycením PPP v rámci vládní finanční statistiky objevily v souvislosti s celosvětovou hospodářskou a finanční krizí. Závěrečná část práce pak ilustruje hlavní rysy v České republice aktuálně největšího zvažovaného projektu D3/R3.
|
|
|
Měnová politika Maďarské národní banky a možnost zavedení eura v Maďarsku
Londýn, Radek ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hejduk, Petr (oponent)
Jakákoli země dobrovolně se vzdávající vlastní měny ve prospěch jednotné měny ztrácí kurzový konvergenční kanál a konverguje skrze kanál inflační. Do jaké míy bude inflační kanál bolestivý, závisí na aktuální odlišnosti hospodářské úrovně příslušné konvergující ekonomiky a ekonomiky jednotné měnové zóny, v tomto případě eurozóny. Maďarsko sice můře euro přijmout, bude to však znamenat nepříjemný inflační proces spojený s četnými šoky pro tuto ekonomiku. Z dlouhodobého hlediska nemá Maďarsko šanci přijetí eura vzdorovat, ponechá - li si však alespoň ještě několik let forint, má minimálně vyhlídku na přijatelnou výši inflace, přirozenější konvergenční proces a možnost využívat k makroekonomické stabilizaci fiskální i monetární kanál, který v Maďarsku stojí právě téměř výhradně na kanálu měnového kurzu.
|
host ::
RSS.