|
|
Neurotrénink v tenise
Gavendová, Karolína ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a jejím cílem je atletickém tréninku a možnostech zapojení tohoto tréninku do tenisové přípravy hráčů různých věkových kategorií. Zároveň teoretická část kladní přehled o centrální nervové soustavě a senzorických systémech, atletický trénink vystavěn. Cílem druhé části je vytvoření zásobníku cvičení, které neuro atletický trénink využívá, pro tenisového hráče různých věkových kategorií. Zásobník cvičení bude rozdělen do čtyřech oddílů - hodnocení tréninkových výsledků, obecná cvičení pro vizuální, vestibulární a atletická cvičení pro rozvoj rychlosti, neuro cvičení pro rozvoj síly. teoretické části jsme analyzovali literaturu, internetové zdroje i videa zabývající atletického tréninku. Na základě analýzy jsme provedli syntézu jednotlivých poznatků, tak abychom vytvořili přehledný informační základ o h aspektech tenisu, centrální nervové soustavě a senzorických atletickém tréninku. Na základě těchto informací jsme vybrali atletická cvičení a vytvořili zásobník cviků pro tenisové hráče různých věkových kategorií. Výsledkem této bakalářské práce je zásobník neuro atletických cvičení pro tenisové hráče různých věkových kategorií. Klíčová slova:
|
|
|
Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze.
Čiháková, Lucie ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Lopot, František (oponent)
Název práce: Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze. Cíle práce: Provedení experimentálního měření v laboratorních podmínkách a v reálných podmínkách při paralelní motorické úloze s cílem sledovat odpověď zrakového analyzátoru během úlohy a zjistit případné rozdíly v odpovědi zrakového analyzátoru a rychlosti jízdy probandů na simulátoru a v reálných podmínkách. Metoda: Měření v laboratorních podmínkách bylo uskutečněno na automobilovém simulátoru OCTAVIA II, ze kterého byly potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) snímány počítačově. V reálných podmínkách se měření konalo také v automobilu Škoda Octavia. Potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) byly získány pomocí GPS. Pro sledování zraku řidičů byla použita metoda eye-tracking. Výsledky: Zkušenější řidič zvládl na simulátoru vykonat paralelní motorické úlohy v kratším čase než méně zkušený řidič, nižší četnost pohledů na rádio během úloh se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila. Na simulátoru se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila ani vyrovnanější rychlost jízdy. V průměru strávil řidič v reálných podmínkách vykonáváním úloh kratší dobu než na simulátoru a celková četnost pohledů na rádio byla nižší. Rychlost jízdy v reálných podmínkách byla nižší než na...
|
|
|
Přehled ergoterapeutických testů s možností využití v testování dyspraxií
Holubová, Kateřina ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Cílem diplomové práce bylo najít ergoterapeutické testy, nebo jejich část, které by bylo možné použít na testování jednotlivých vstupů percepční funkce CNS. Za spolupráce s dětskými a dospělými ergoterapeuty z FN Motol byly probádány různé standardizované ergoterapeutické testy určené pro testování dětí i dospělých. Poté se z nich vybraly ty testy (nebo jen jejich části), které postihují testování jednotlivých modalit senzorického systému u dospělých pacientů. Nakonec tyto testy byly aplikovány na skupinu dospělé populace a vyhodnoceny. Celá práce byla zpracována formou rešerše. Předpokládalo se, že v setech ergoterapeutických standardizovaných testů existují testy nebo jejich části, které jsou svým zaměřením schopné testovat jednotlivé modality percepční funkce CNS v rámci kortikálních funkcí.
|
|
|
Neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši C57BL/6J
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Schopnost vnímat magnetické pole Země byla prokázána u řady živočichů, včetně zástupců všech pěti tříd obratlovců. O fyziologických mechanismech tohoto smyslu však víme jen velmi málo. Behaviorální, neuroetologické, fyziologické studie a studie používající jako markery neuronální aktivace genů časné odpovědi naznačily, že zásadní roli v percepci a zpracování magnetické informace hrají trigeminální, vestibulární a zrakový systém. Magnetická informace je pravděpodobně následně integrována s ostatními sensori- motorickými informacemi na úrovni hipokampo-entorhinálního systému. V naprosté většině studií však byli modelovými organismy ptáci. V této práci jsem analyzovala neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši kmene C57BL/6J pomocí markerů c-Fos a Egr1. Ve všech výše zmíněných systémech jsem identifikovala neuronální populace reagující na experimentální změnu magnetického pole. Výsledky této studie demostrují komplexní zpracování magnetické informace na úrovni centrálního nervového systému.
|
|
|
Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze.
Čiháková, Lucie ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Lopot, František (oponent)
Název práce: Odpověď zrakového analyzátoru při řízení vozidla v reálných podmínkách a na simulátoru při paralelní motorické úloze. Cíle práce: Provedení experimentálního měření v laboratorních podmínkách a v reálných podmínkách při paralelní motorické úloze s cílem sledovat odpověď zrakového analyzátoru během úlohy a zjistit případné rozdíly v odpovědi zrakového analyzátoru a rychlosti jízdy probandů na simulátoru a v reálných podmínkách. Metoda: Měření v laboratorních podmínkách bylo uskutečněno na automobilovém simulátoru OCTAVIA II, ze kterého byly potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) snímány počítačově. V reálných podmínkách se měření konalo také v automobilu Škoda Octavia. Potřebné údaje (rychlost, rovinné souřadnice x, y) byly získány pomocí GPS. Pro sledování zraku řidičů byla použita metoda eye-tracking. Výsledky: Zkušenější řidič zvládl na simulátoru vykonat paralelní motorické úlohy v kratším čase než méně zkušený řidič, nižší četnost pohledů na rádio během úloh se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila. Na simulátoru se u zkušenějšího řidiče nepotvrdila ani vyrovnanější rychlost jízdy. V průměru strávil řidič v reálných podmínkách vykonáváním úloh kratší dobu než na simulátoru a celková četnost pohledů na rádio byla nižší. Rychlost jízdy v reálných podmínkách byla nižší než na...
|
host ::
RSS.