Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Funkční poruchy hybnosti: patofyziologické mechanismy, diagnostické neurofyziologické markery a nové léčebné přístupy
Slovák, Matěj ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH), dříve označované jako psychogenní, jsou charakterizovány inkonzistencí a inkongruencí s organickým neurologickým onemocněním. Původní psychologické modely vzniku FPH byly nahrazeny neurobiologickým modelem onemocnění. Identifikace neurofyziologických korelátů FPH a jejich komorbidit může pomoci rozšířit dosud omezené znalosti patofyziologie těchto poruch. Tato disertační práce se zaměřuje na tři tematické okruhy týkající se FPH: 1. stanovení prevalence komorbidního syndromu neklidných nohou (RLS) a periodických pohybů končetinami (PLM) jako objektivního markeru RLS metodou aktigrafie; 2. analýza reflexních a volních očních pohybů metodou videookulografie (VOG); 3. hodnocení emočního arousalu objektivně metodou pupilometrie a subjektivně pomocí afektivních hodnocení emočních obrázků. Celkem se studií zúčastnilo 115 pacientů s FPH a 76 věkem a pohlavím vázaných zdravých kontrol. 1. U pacientů s FPH (N=96) jsme ve srovnání s kontrolami zjistili vyšší prevalenci RLS (43,8 % vs. 7,9 %, p<0,0001) a aktigraficky klinicky významných PLM (20,8 % vs. 2,6 %, p=0,0002). Nález asociace RLS/PLM s FPH naznačuje možnou společnou patofyziologii těchto onemocnění a také má klinické implikace pro management FPH. 2. VOG analýzy u pacientů prokázaly normální reflexní oční pohyby a...
Patofyziologie a klinické aspekty okulomotoriky u extrapyramidových onemocnění.
Hanuška, Jaromír ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Tato dizertační práce je souborem celkem 7 publikací, které se zabývají poruchami očních pohybů u pacientů s extrapyramidovými poruchami hybnosti. Pomocí videookulografického vyšetření jsme získali normativní data u zdravých osob. Zjistili jsme, že se vzrůstajícím věkem zdravé osoby se prodlužuje latence, oční pohyby se zpomalují, zhoršuje se přesnost a pohyby se stávají hypometrickými, rovněž vzrůstá chybovost u antisakád. Prokázali jsme, že pohlaví a vzdělání provádění očních pohybů neovlivňují. Naše studie také popsala asymetrii ve výsledcích pro levé a pravé oko, čímž klade důraz na význam vyšetření obou očí. Jako první jsme studovali vergenci u pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) za pomocí videookulografie (VOG). Vymysleli jsme a definovali paradigma pro toto vyšetření a zjistili, že u pacientů s PN je prodloužená latence a rovněž dochází k rozvoji hypometrie u divergence. U pacientů s abúzem efedronu (EP) jsme jako první vyšetřili oční pohyby a zjistili jsme, že je možné na základě okulografického vyšetření rozlišit mezi tímto toxicky navozeným parkinsonským syndromem a PN. U EP pacientů jsme popsali nižší rychlost a hypometrii u horizontálních sakád, prodlouženou latenci u horizontálních sakád a vyšší chybovost u antisakadického úkolu. Porucha chování v REM spánku (RBD) jako prodromální...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.