|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené
Jindřich, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou reformy Rady bezpečnosti, nejklíčovějšího orgánu OSN. Zkoumá přístupy 11 konkrétních zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tu první tvoří stálí členové Rady bezpečnosti, tu druhou pak státy, jež by si mohly činit nárok na nová stálá místa v tomto orgánu, pakliže by došlo k jejich vytvoření. Práce nezkoumá pouze jejich reálnou politiku, nýbrž také jejich politiku z teoretického - přesněji řečeno neorealistického - hlediska. Z neorealismu byly vyvozeny dvě odlišné hypotézy, jež byly testovány a následně vyhodnoceny jako (ne)platné. Hypotéza vyplývající ze standardního neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zachování, případně zvýšení státní autonomie (politika autonomie). Na mezinárodní organizace je potom nahlíženo jako na entitu, která do jisté míry tuto autonomii omezuje. Naproti tomu hypotéza vyplývající z modifikovaného neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zisk, případně zvýšení vlivu na ostatní aktéry (politika vlivu). V rámci této politiky jsou mezinárodní organizace naopak entitou užitečnou, neboť jejich prostřednictvím lze takového vlivu dosáhnout. Jako platná se nakonec ukázala právě druhá hypotéza. Jak stálým členům Rady bezpečnosti, tak těm potenciálním skutečně...
|
|
|
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené
Jindřich, Petr ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Reforma Rady bezpečnosti OSN a úskalí s ní spojené - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou reformy Rady bezpečnosti, nejklíčovějšího orgánu OSN. Zkoumá přístupy 11 konkrétních zemí, které jsou rozděleny do dvou skupin. Tu první tvoří stálí členové Rady bezpečnosti, tu druhou pak státy, jež by si mohly činit nárok na nová stálá místa v tomto orgánu, pakliže by došlo k jejich vytvoření. Práce nezkoumá pouze jejich reálnou politiku, nýbrž také jejich politiku z teoretického - přesněji řečeno neorealistického - hlediska. Z neorealismu byly vyvozeny dvě odlišné hypotézy, jež byly testovány a následně vyhodnoceny jako (ne)platné. Hypotéza vyplývající ze standardního neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zachování, případně zvýšení státní autonomie (politika autonomie). Na mezinárodní organizace je potom nahlíženo jako na entitu, která do jisté míry tuto autonomii omezuje. Naproti tomu hypotéza vyplývající z modifikovaného neorealismu klade důraz na politiku, jejímž cílem je zisk, případně zvýšení vlivu na ostatní aktéry (politika vlivu). V rámci této politiky jsou mezinárodní organizace naopak entitou užitečnou, neboť jejich prostřednictvím lze takového vlivu dosáhnout. Jako platná se nakonec ukázala právě druhá hypotéza. Jak stálým členům Rady bezpečnosti, tak těm potenciálním skutečně...
|
|
|
Reasons for U.S. veto in the United Nations Security Council on behalf of Israel, 1972-1997
Hlaváčová, Lenka ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Halás, Matúš (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je na základe predložených rezolúcií určiť a definovať príčiny, ktoré vedú Spojené štáty americké k používaniu veta v Bezpečnostnej Rade OSN v prospech Izraela. Autor predstavuje rezolúcie vetované USA v otázke Izraela v období rokov 1972 - 1997. Analýza sa sústredí na štyri oblasti: kto predkladá rezolúcie, o čom rezolúcie pojdenávajú, aký jazyk v nich je použitý a aké je vyjadrenie amerického vyslanca pri OSN. Autor stanovuje, že predkladatelia rezolúcie nie sú relevantným faktorom, ktorý by ovlyvňoval americké rozhodovanie. Prikláňa sa k názoru, že jazyk rezolúcie a riešenie Arabsko-Izraelského konfliktu Bezpečnostnou radou sú s najväčšou pravdepodobnosťou príčinami pre americké veto, rovnako ako nevyrovnanosť rezolúcií (podľa amerického chápania). USA odmieta odsúdenie Izraela v rezolúciách BR OSN a snaží sa, aby Arabsko-Izraelský konflikt bol vyriešený stranami, ktoré sú jeho aktívnou súčasťou a nie tretím subjektom, ktorý stanoví jeho podmienky.
|
|
|
Pohľad Spolkovej republiky Nemecko na reformáciu Organizácie Spojených národov
Pláteníková, Soňa ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je objasniť úlohu Nemeckej spolkovej republiky v procese reformácie Organizácie Spojených národov. Práca je rozdelená do dvoch častí. Prvá z nich sa venuje reformným opatreniam navrhnutým v správe High-level Panel on Threats, Challenges and Change: More Secure World: Our shared responsibility, druhá analyzuje Nemeckú politiku vzhľadom na tieto opatrenia. Perspektíva Nemecka je podrobená analýze na základe tejto jeho politiky s navrhnutými opatreniami a podpory či opozície zo strany ostatných členských štátov OSN. Štruktúra oboch častí je totožná. Každá z podkapitol sa sústreďuje na konkrétny orgán OSN, posledná podkapitola na Chartu OSN.
|
|
|
Čína v OSN: Jak se její zahraniční politika shoduje s hlasováním
Vedralová, Zuzana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala tím, jak se hlasování Číny v Radě Bezpečnosti shoduje s její zahraniční politikou. Význam Číny jakožto globální velmoci na platformě OSN stoupá od roku 1971, kdy se Čína stala novým členem OSN a především novým stálým členem v Radě Bezpečnosti s právem veta. Vzhledem k tomu, že právo veta silně ovlivňuje aktivity Rady, jeho využití může být směrodatné v tom, co Čína považuje jako nepříznivé nebo jako ohrožující její národní zájmy. Tato diplomová práce se zaměřuje na vývoj zahraniční politiky Číny, která prošla významnými změnami od získání členství, ale zároveň si ponechala některé významné principy ještě z dob před založením Čínské Lidové Republiky v roce 1949. Zaměřením se na jednotlivá veta a zároveň na tzv. skrytá veta se tato práce snaží zjistit, jak Čína používala své právo veta vzhledem k deklarované zahraniční politice.
|
host ::
RSS.