|
|
Vliv vegetace na kvalitu ovzduší podél pozemních komunikací
Kučera, Lukáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Lhotka, Radek (oponent)
Bakalářská práce je rešerší odborné literatury na téma odstraňování znečišťujících látek emitovaných dopravou pomocí vegetace a vegetačních bariér podél veřejných komunikací. Cílem práce je prozkoumat důvody rozporů, které panují v literatuře ohledně účinnosti vegetačních bariér. Klade si otázku, jaký typ a struktura vegetační bariéry je nejúčinnější v odstraňování polutantů z ovzduší. Na základě provedené rešerše a dostupných dat zjišťuje, zdali na úsecích H6 Úlibice-Hořice a H7 Hořice-Sadová dálnice D35 má význam uvažovat nad vybudováním vegetačních bariér. V první části práce dochází k závěru, že účinnost vegetační bariéry je ovlivněna řadou faktorů jako je rychlost a směr větru, úhrn srážek, hustota, výška a druhová skladba nebo rozměry vegetačních bariér. Z tohoto důvodu neexistuje univerzální typ nebo struktura, která by zlepšovala kvalitu ovzduší, a proto je nezbytné, aby byly vždy navrhovány pro danou oblast individuálně. Důvod negativního vlivu některých vegetačních bariér na kvalitu ovzduší byl způsoben jejich nevhodným navržením. V druhé části se práce zabývá vhodností výsadby vegetačních bariér na vybraných úsecích dálnice D35 v Královéhradeckém kraji. Práce upozorňuje, že studie hodnotící dopad dálnice na kvalitu ovzduší vznikla již před třinácti lety, což zpochybňuje její relevantnost...
|
|
|
Variabilita hlasu drozda zpěvného \kur{(Turdus philomelos)}
MAJEROVÁ, Veronika
Ve své práci jsem se zabývala variabilitou hlasu drozda zpěvného (Turdus philomelos) a jeho vokálními imitacemi. Jedinci byli nahráváni a sekvence byly následně analyzovány. Otestovala jsem několik hypotéz, které se zabývají ptačí vokálními imitacemi. V této práci je také prezentován vliv struktury vegetace a abiotických faktorů na použití imitovaných druhů ve zpěvu drozda zpěvného.
|
|
|
Nine-year bird community development on Radovesická spoil heap
KOREJS, Kryštof
Despite being valuable indicators of habitat change, birds are rarely used in restoration science. We surveyed birds on a large North-Bohemian spoil heap in 2012 and in 2019-21. We analysed bird community response to nine-year site development, human land use, primary vegetation productivity and proportion of senescent vegetation, vegetation age and structure, and restoration approach. Our findings offer an original insight into how birds respond to habitat characteristics, and highlight the importance of birds as indicators of restoration success.
|
|
|
Početnost ptáků a výška vegetace
Černohorská, Eliška ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Početnost ptáků, tedy počet jedinců na určitém místě, souvisí s počtem druhů na daném území - na stanovištích druhově bohatších bývá i větší množství jedinců. Početnost ptáků, zjišťovaná nejčastěji v době hnízdění, je ovlivňována i vertikální strukturou vegetace, přičemž je zřejmé, že plochy s nízkou vegetací (např. travní porosty) hostí menší množství ptáků než porosty vyšší vegetace (např. křoviny a lesy). Celková početnost ptáků nejčastěji pozitivně koreluje se vzrůstající výškou porostu, která je dána fází sukcese. Ze studovaných prací je však zřejmé, že ptačí druhy reagují na výšku vegetace a její změny specificky, a je proto obtížné vytvořit obecné závěry. Negativní závislost výšky vegetace a početnosti ptáků, zaznamenaná v některých studiích, může být způsobena i nejednotnými metodami sběru dat o výšce vegetace na různých stanovištích. Předpokládám, že početnost ptáků na stanovišti spíš než pouze s výškou porostu souvisí i s hustotou a rozvrstvením vegetace, neboť v lesních habitatech je pro výskyt ptáků zásadní nejen výška stromového patra, ale i dobře vyvinutý podrost. Pro skutečné objasnění vlivu výšky vegetace na početnost ptáků bude nutné provádět výzkumy porovnávající početnosti ptáků na stanovištích se stejným typem vegetace (např. les s nižším a vyšším stromovým patrem). Klíčová...
|
|
|
Význam remízků a jejich ekologických vlastností pro ptáky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Různé podoby rozptýlené zeleně jsou klíčovým refugiem pro biodiverzitu v současné intenzivně využívané zemědělské krajině. Přesto byly remízky, jež jsou jednou z jejích nejčastějších variant, doposud spíše přehlížené. Znám je pouze vliv jejich rozlohy, tvaru či izolovanosti, a to především na lesní ptáky z pohledu lesní fragmentace, zatímco kvalita jejich biotopu a vztahy k jiným skupinám ptáků (např. druhům zemědělské krajiny) nebyly dosud uspokojivě prozkoumány. Tato práce je proto jedna z prvních, jež pohlíží na remízky jako na svébytný specifický biotop v zemědělské krajině. Mým cílem bylo: (I) zjistit, jaká je druhová skladba ptačích společenstev v remízcích v prostředí české krajiny, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopu zde ovlivňují druhové bohatství a početnost ptáků, (III) popsat rozdíly v biotopových preferencích různých ekologických skupin a (IV) z výsledků vyvodit ochranářská doporučení. Provedla jsem sčítání ptáků v 82 remízcích v intenzivně obhospodařované krajině středních Čech a v těchto remízcích jsem také změřila proměnné charakterizující jejich biotopy, rozlohu, tvar, izolovanost a způsob využití okolních zemědělských ploch. V remízcích bylo zaznamenáno široké spektrum lesních i nelesních (celkem 57) druhů, včetně některých ohrožených druhů zemědělské krajiny. Mezi vlastnosti...
|
|
| |
|
|
Vliv struktury vegetace na její expanzi na příkladu borovice kleče
Růžičková, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem struktury borovice kleče na její expanzi v nejvyšších částech Krkonoš. Cílem bylo zjistit, jak tento a jiné faktory expanzi ovlivňují. Za tímto účelem byly v 68 čtvercích zvektorizovány porosty kleče na základě ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1964 a 2015. Následně byla zjištěna změna plochy porostu borovice kleče, délka okrajů porostu v roce 1964, průměrný sklon a nadmořská výška v jednotlivých čtvercích. Pomocí korelační analýzy byl zjištěn vliv jednotlivých proměnných na změnu plochy. Tyto proměnné byly dále použity při sestavení modelu mnohonásobné lineární regrese. Výsledky ukázaly, že porost borovice kleče ve sledovaném období vzrostl. Největší vliv na expanzi má délka okrajů v roce 1964, tedy členitost, jejíž dopad je pozitivní. Podobně silný vliv má sklon povrchu, který expanzi ovlivňuje negativně. Podobných výsledků dosáhli i jiní autoři.
|
|
|
Vliv pastvy velkých herbivorů na společenstva brouků stepních trávníků
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato práce je zaměřena na význam pastvy velkých herbivorů pro společenstva členovců v temperátních stepích. Studovaná lokalita se nachází v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, regionálním centru biodiverzity, kde byla zavedena pastva divokých koní a praturů jako způsob aktivního managementu v ochraně přírody. Cílem předkládané práce bylo zhodnotit význam struktury vegetace a přítomnosti pastvy na společenstva brouků zachycených ve dvou výškách pasti, dále otestovat nárazové pasti jako metodu monitoringu členovců na bezlesí, založit kontinuální monitorovací program zaměřený na členovce a navrhnout vhodné modelové skupiny pro hodnocení habitatových změn.
|
host ::
RSS.