|
|
Věcná práva zapisovaná do Katastru nemovitostí
Nippert, Filip ; Šváb,, Tomáš (oponent) ; Kutálek, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá věcnými právy zapisovanými do katastru nemovitostí. Je rozdělena do deseti kapitol. Práci otevírá charakteristika věcných práv. Po stručném historickém exkursu následuje pojednání o katastru nemovitostí jako veřejném seznamu. Pozornost je věnována také situacím, kdy nastane nesoulad mezi skutečným právním vztahem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Navazující kapitoly jsou věnovány vlastnickému právu včetně jeho modifikací, zcela novým institutům právu stavby a svěřenskému fondu, věcným břemenům či zástavnímu právu. Pojednáno je také o případech užívání nemovitostí jinou osobou a v neposlední řadě také o vedlejších ujednáních ve smlouvě. Součástí práce jsou také jednoduché geometrické plány týkající se vybraných institutů zmíněných v této práci.
|
|
|
Zástavní právo k obchodnímu závodu a jeho části
Zabadal, Michal ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na výklad stěžejních interpretačních problémů doprovázejících jednotlivé fáze existence zástavního práva k obchodnímu závodu. Text práce nejprve usiluje o základní vymezení obchodního závodu s důrazem kladeným na ty jeho charakteristiky, které jsou relevantní v intencích zástavního práva. Vedle analýzy legální definice obchodního závodu práce dospívá k vymezení obchodního závodu jako zvláštního druhu věci hromadné. Výklad je dále zaměřen na okamžik vzniku zástavního práva k obchodnímu závodu. Dospívá k závěru, že zástavní právo k obchodnímu závodu samému, jakož i ke všem jednotlivým složkám, které jej spoluutváří, vzniká konstitutivním zápisem do rejstříku zástav. V centru výkladu podporujícího tento závěr je pojetí obchodního závodu jako funkčního celku, s nímž zákon jako s celkem nejen v souvislosti se vznikem zástavního práva nakládá. Navazující část této práce adresuje důsledky uvedeného způsobu vzniku zástavního práva pro ochranu dobré víry třetích osob. Uzavírá, že nabude-li třetí osoba věcné právo k jednotlivé věci spoluutvářející obchodní závod zatížený zástavním právem v dobré víře v absenci jejího zatížení v situaci, kdy zástavní právo k obchodnímu závodu není k dané jednotlivosti deklaratorně zapsáno v rejstříku zástav nebo veřejném seznamu, třetí osoba věcné právo...
|
|
|
Věcná práva zapisovaná do Katastru nemovitostí
Nippert, Filip ; Šváb,, Tomáš (oponent) ; Kutálek, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá věcnými právy zapisovanými do katastru nemovitostí. Je rozdělena do deseti kapitol. Práci otevírá charakteristika věcných práv. Po stručném historickém exkursu následuje pojednání o katastru nemovitostí jako veřejném seznamu. Pozornost je věnována také situacím, kdy nastane nesoulad mezi skutečným právním vztahem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Navazující kapitoly jsou věnovány vlastnickému právu včetně jeho modifikací, zcela novým institutům právu stavby a svěřenskému fondu, věcným břemenům či zástavnímu právu. Pojednáno je také o případech užívání nemovitostí jinou osobou a v neposlední řadě také o vedlejších ujednáních ve smlouvě. Součástí práce jsou také jednoduché geometrické plány týkající se vybraných institutů zmíněných v této práci.
|
|
|
Omezení vlastnického práva k nemovitostem v soukromém zájmu
Platil, Oldřich ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato práce se zabývá vymezením institutů zasahujících do nedotknutelnosti vlastnického práva. Teleologickým výkladem rozebírá věcná práva k věci cizí v rovině úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a souvisejících zákonů, jakými jsou především zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, včetně vyhlášek. Veřejnému seznamu se věnuje úvod práce, kdy autor vykládá známé či nově zavedené právní principy fungování veřejného seznamu. Hlavní část práce je věnována rozboru způsobů omezení vlastnického práva k nemovitostem v soukromém zájmu, tedy všem omezujícím institutům, jež podléhají zápisu do veřejného seznamu (intabulaci) a vznikají dvou a vícestranným konsensuálním jednáním. Kladen je důraz na staronové instituty, které se po více než padesáti letech vrátily do právního řádu, jakými jsou právo stavby, reálná břemena či problematika znovuobnovení zásady superficies solo cedit, ale také na nejvýznamnější změny v oblasti již známých zajišťovacích instrumentů, zástavního a předkupního práva včetně různorodé judikatury. Zejména pak vyhodnocení problematických otázek souvisejících s rekodifikací a jejich uvedení do praxe. Stranou pak nezůstaly ani jazykové nejasnosti či některá kolizní ustanovení, přičemž bylo nabídnuto možné řešení de lege ferenda. Zákon označován širokou veřejností za nový...
|
host ::
RSS.