|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Veřejné prostory jako kulturní a sociální platforma města
Čermáková, Eva ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Ing.arch.Eva Staňková (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Disertační práce rozebírá úlohu kulturních, společenských a sportovních akcí a festivalů v otevřených veřejných prostorech jakožto nástrojů politiky rozvoje a strategie měst; použití těchto «nástrojů» pro revalorizaci veřejných prostorů, znovunalezení identit, zapojení občanů do života města a tím i řešení sociálních problémů, naplnění původních funkcí veřejných prostorů měst a další. Zakládá se na komparaci získaných poznatků v dané problematice využití veřejných prostorů. Výjimečností práce je možnost doplňování, prolínaní a srovnávání poznatků výzkumu z odlišných politických, kulturních a sociálních prostředí ve Francii a ČR.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Brněnský Bronx - změna adresy
Miklová, Kamila ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce představuje prostorovou studii obnovy veřejných prostor v lokalitě brněnského Bronxu. Práce zahrnuje několik velkých urbanistických a sociálních problémů. Jedná se o řešení problémů sociálně vyloučené oblasti, o otázku soužití s etnickými menšinami a dále o brownfields a řešení vhodné formy gentrifikace problémové čtvrti. Návrh řeší prostupnost největším blokem, který je lemován ulicemi Bratislavská, Hvězdová, Francouzská a Stará. Je zde navržena nová struktura veřejných prostorů - náměstí, která jsou jako korálky navlékány na síť nově navržených ulic. Dále se zabývá zejména tvorbou veřejného prostoru v blízkosti bývalého káznice. V návrhu díky odstranění přístaveb vzniká prostor pro dvě nová náměstí. Kreativní náměstí a Náměstí Romské kultury. Díky vhodné dostavbě nových objektů je podpořeno náměstí a odhalena původní podoba bývalé káznice.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Regulace trhu na příkladu zákazu kouření ve veřejných prostorách v Evropské unii
Štemberová, Daniela ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Bakalářská práce si klade jako hlavní cíl analyzovat aktuální opatření některých členských zemí Evropské unie, které se rozhodly zakázat kouření ve veřejných prostorách, a to především v restauracích a barech, a zjistit, zda je omezení dostupnosti tabáku efektivním prostředkem regulace tabáku. Dále práce definuje, zda tyto vládní opatření mají vliv na poptávku po tabáku v jednotlivých členských zemích a jestli regulace napomáhá k omezení spotřeby tabáku (z hlediska přírůstku nových kuřáků a úbytku počtu stávajících kuřáků). V teoretické části se práce zaměří na ty aspekty ekonomické regulace, které se uplatňují ve zkoumané strategii tabákové politiky. Práce dále ukáže, za jakých okolností tyto nástroje regulace vznikaly a jak byly přijaty veřejností. Zaměří se také na to, zda se Evropská unie snaží nějakým způsobem tabákovou politiku ovlivňovat a zda se jí snaží sjednotit, čímž poukazuje na budoucí trendy v regulaci.
|
host ::
RSS.