|
|
Samostatně hospodařící ženy v Třeboni na počátku novověku
TLAČILOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá samostatně hospodařícími ženami ve městě Třeboni na počátku novověku. Jejím cílem je představit tematiku vdovství v měšťanském prostředí. Zabývá se otázkou, jaké vdovy měly po smrti manžela postavení, možnosti, jak o nich soudobá společnost smýšlela. Měšťanské ženy po sobě nezanechaly příliš mnoho stop, obzvláště ve světě dominovaných mužů. Jejich působení v sociálních a hospodářských dějinách bude zkoumáno na základě třeboňských urbářů z let 1520 až 1652. Předkládaná práce blíže informuje o počtu samostatně hospodařících žen, zkoumá, jaká řemesla zdědily po nebožtíkovi a jakým majetkem jako ženy mohly disponovat. Také představuje sociální a rodinné struktury na příkladu konkrétních třeboňských domácností.
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Kdo byla vaše matka? Kdo jsou vaši strýcové a tety? Pojetí rodinného zázemí a vybraných demografických jevů v díle Jane Austenové v komparaci s rodinou Austenových a historickodemografickým výzkumem pro Anglii přelomu 18. a 19. století
Šimsová, Marie ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá dílem Jane Austenové, které analyzuje z hlediska autorčiny práce s fenoménem rodina, a to jak z literárního, tak z demografického pohledu. Výzkumné otázky se týkají dvou předmětů bádání. Prvním předmětem je rodina jako základní stavební kámen novel Jane Austenové. Snahou práce je analyzovat, do jaké míry rodinné poměry determinují možnosti uplatnění hlavních hrdinů a hrdinek, jakým způsobem z nich hrdinky profitují či z nich naopak chtějí uniknout. Závěry ukazují, že Austenová tuto determinaci uplatnila ve všech studovaných románech. Práce dále zkoumá míru spolupráce a soupeření jednotlivých rodin v románech. V tomto bodě byla zjištěna výrazná rozmanitost mezirodinných vztahů. Za druhé práce mapuje vybrané demografické jevy v rodině Jane Austenové, v jejích novelách a v historickodemografickém výzkumu, který studoval Anglii přelomu 18. a 19. století. Práce se zabývá počtem a složením jednotlivých rodin, jejich původem, společenským postavením, majetkovými poměry a do jisté míry právními vztahy, souvisejícími především s otázkou dědictví a situací vdov. V rámci zkoumání složení domácností jsou uvedeny příklady soužití s nepříbuznými osobami a taktéž případy adopce. Dále jsou analyzovány tři základní demografické ukazatele: natalita, mortalita a sňatečnost, s...
|
|
|
Žena v dobách pozdní antiky a raného křesťanství. Panna, manželka, vdova
Bendová, Linda ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat na základě rozboru vybraných traktátů církevních otců západokřesťanského okruhu, jakým způsobem byla vnímaná žena v období raného křesťanství. Je přitom příznačné, že vzhledem k dochovaným pramenům nemáme šanci nahlédnout do pohledů samotných žen. Krátce je charakterizováno rovněž postavení ženy římské a židovské, ze kterého postavení křesťanských žen do značné míry vyplývá. Pracovala jsem se spisy církevních otců v českých nebo anglických překladech, částečně i s latinskými originály (Jeroným, Tertulián, Augustin, Ambrož), jejichž analýzu řadím chronologicky. Práci dělím na tři hlavní kapitoly nazvané "Panna", "Manželka" a "Vdova", přičemž zkoumám pohled církevních otců na danou fázi života ženy. Opírají se nejčastěji o postoje apoštola Pavla zachycené v novozákonních listech, ale pracují pochopitelně i s jinými částmi Nového a Starého zákona. Došla jsem k závěru, že názory těchto mužských autorů se v některých ohledech často rozcházejí, ale všichni se shodují v tom, že ideálním stavem pro ženu je panenství, nebo život v sexuální zdrženlivosti. KLÍČOVÁ SLOVA Žena; rané křesťanství; církevní otcové; panna; manželka; vdova; Ambrož; Augustin; Cyprián; Jeroným; Tertulián; Nový zákon; apoštol Pavel
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Reprezentace ideálu ženy v díle Tomáše ze Štítného
Bendová, Martina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na náboženskou mravně naučnou literaturu pozdního středověku, tedy 2. polovinu 14. a počátek 15. století, která se věnuje postavě ideální křesťanské ženy. Teoretický základ práce přináší představu středověkého člověka, jeho kategorizaci ve společnosti, místo ženy v rámci tohoto schématu a reflexi tohoto v dobových mravně naučných spisech. Otázka ženy je včleněna do kontextu české literatury a je představován typický žánr tohoto období tzv. traktát, v jehož rámci jsou tehdejší křesťanské ideály představovány. Východiskem pro postihnutí ženského ideálu je analýza traktátu Tomáše ze Štítného O trojím stavu. Pro ucelenější pohled na danou problematiku jsou zohledňována další související autorova díla.
|
host ::
RSS.