|
|
Geometrické struktury a objekty z hlediska aplikací v mechanice
Ambrozková, Anna ; Kureš, Miroslav (oponent) ; Tomáš, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se vztahuje na mechaniku kontinua a její provázání s vybranými směry moderní diferenciální geometrie, které se zabývají geometrickými strukturami a objekty. Jedná se především o tensory, bandly, variety a jety. První část je věnovaná samotné mechanice kontinua a jejímu popisu ve více oblastech, další se zabývají matematickými pojmy a jejich případnou aplikací v mechanice.
|
|
|
Hmyzí škůdci slivoní v Bílých Karpatech
Borýsek, Daniel
Bakalářská práce je zaměřena na škůdce slivoní, kteří byli studováni v roce 2022 v obci Horní Němčí v Bílých Karpatech. Sledování probíhalo ve slivoňovém sadu na čtyřech odrů-dách slivoní, středně rané až pozdní odrůdě Jojo, pozdní Topend, velmi pozdních Tophit a Haganta. Pozornost byla zaměřena na tmavku švestkovou (Eurytoma schreineri), která je v této oblasti považována za významného škůdce. Výskyt tmavky švestkové byl hodnocen podle počtu napadených pecek a plodů. Ke zjišťování pilatek byly použity bílé lepové des-ky a bylo hodnoceno napadení plůdků jejich housenicemi. Výskyt dřevokazných škůdců byl hodnocen vizuální kontrolou dřevin, výskyt přezimujících škůdců kontrolou větviček na počátku února. V sadu byli kromě tmavky švestkové zjištěni: pilatky rodu Hoplocampa, bělokaz švestkový (Scolytus mali), puklice švestková (Parthenolecanium corni), štítenka zhoubná (Diaspidiotus pernicious) a sviluška ovocná (Panonychus ulmi). Výskyt nad prahem škodlivosti byl zaregistrován u puklice švestkové (Parthenolecanium corni) a štítenky zhoubné (Diaspidiotus pernicious). Ostatní druhy škůdců byly zjištěny v nízké početnosti. Nebyly zjištěny výrazné rozdíly v napadení škůdců jednotlivých odrůd. Byl zaregistrován nepatrný trend vyššího napadení velmi pozdních odrůd tmavkou švestkovou, štítenkou zhoubnou, sviluškou ovocnou a pilatkami rodu Hoplocampa.
|
|
|
Antioxidanty ve vybraných odrůdách hrušní
Havlíčková, Barbora
Tématem této diplomové práce byly především antioxidanty ve vybraných odrůdách hrušní. Mezi vybranými odrůdami hrušní byly evropské odrůdy ('Williamsova', 'Erika', 'Elektra', 'Beta', 'Konference'), asijské odrůdy ('Kumoi', 'Ju Li', 'Nijiseiki', 'Shinko') a asijsko-evropský hybrid odrůdy 'Benita'. Obsah jednotlivých antioxidantů v odrůdách byl zjištěn pomocí metody HPLC-MS/MS. Výsledné hodnoty byly zpracované do grafů v programu Excel a statisticky vyhodnocené pomocí programu Statistica. V rámci shlukové analýzy byly vzorky rozděleny do dvou skupin na základě analýzy obsahu antioxidantů. Taktéž byla zjištěna podobnost hybridu odrůdy 'Benita' více k evropským odrůdám. Pomocí metody PCA byla data rozdělena do čtyř skupin. Největší množství celkových antioxidantů bylo stanoveno v kříženci 'Benita' (2175,11 μg/g) naopak nejmenší bylo u evropské odrůdy 'Williamsova' (277,73 μg/g). Některé asijské odrůdy obsahovaly antioxidantů více než evropské, některé naopak méně. Bylo zjištěno, že analyzované odrůdy obsahovaly nejvíce prokyanidinu b1/b2, zatímco prokyanidin c1 nebyl detekován u žádné z odrůd. V další části závěrečné práce byl sledován vývoj odvětví hrušní v ČR, kde byl sledován vývoj cenové hladiny, sklizně a průměrný výnos, spotřeba hrušek na jednoho obyvatele ČR, zahraniční obchod a porovnání produkce EU+VB. Podle získaných dat se v ČR nejvíce pěstovala odrůda 'Konference' a odrůda 'Lucasova'. Roční spotřeba na jednoho člověka se pohybovala mezi 2,5-3 kg. Oproti většině ostatních členů EU a Velké Británii byla produkce hrušek v ČR nízká (4000-10000 tun/rok).
|
|
|
Porovnání vybraných odrůd pšenice podle jejich schopnosti regulovat a kompenzovat výnos v odlišném prostředí
Brtníková, Daniela
V této diplomové práci jsou prezentovány výsledky pokusů sledovaných ve vegetačním období 2020/2021 a 2021/2022 na třech pokusných stanovištích České republiky. Zvolenými stanovišťmi byly Obora a Písky, které spadají pod Polní pokusnou stanici Žabčice a stanoviště v Praze-Ruzyni patřící Výzkumnému ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Tyto stanoviště se liší zejména v klimatických, ale i půdních podmínkách. Sledovanými odrůdami byly odrůdy Balitus, Bohemia, IS Conditor, RGT Sacramento, Tobak, Tonnage a Tybalt. U těchto odrůd byly hodnoceny výnosotvorné prvky (počet klasů na m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn) a jejich zhodnocení v návaznosti na výnos a sklizňový index společně s kompenzačními a autoregulačními schopnostmi pšenice. U většiny hodnocených parametrů byl zaznamenán statistický významný vliv odrůdy, lokality a ročníku. Nejlépe hodnocenou odrůdou byla za sledované období odrůda Tonnage a Tobak, které dosahovaly nadprůměrných výnosů a vykazovaly jisté schopnosti kompenzace a plastičnosti k podmínkám pěstování. Naopak nejhůře hodnocenou byla odrůda Bohemia, která i přes vysokou hmotnost zrna dosahovala ve srovnání s ostatními odrůdami podprůměrných výnosů.
|
|
|
Reakce brambor na dělenou aplikaci dusíku a pomocných rostlinných přípravků
MICHALÍČEK, David
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení výnosu hlíz a podílu škrobu v hlízách, při reakci na jednorázovou a dělenou aplikaci dusíku u odrůd brambor s rozdílnou vegetační dobou a poukázat nebo vyvrátit skutečnost potřeby dusíku během pěstování. Dále se pak zaměřit na vliv hnojení dusíkem u obsahu sušiny a škrobu. Jedná se o maloparcelkový pokus, který byl založen na pokusné stanici Valečov. Do pokusu byly vybrány dvě odrůdy, velmi raná a poloraná. První variantou byl porost nehnojený dusíkem. Další varianta byla hnojena před výsadbou. U další varianty byla provedena dělená aplikace dusíku a u čtvrté varianty byl naaplikován pomocný rostlinný přípravek podporující růst stolonů a tvorbu kořenů. Pokus dále zaznamenával ošetřování a podmínky během vegetace. Při provádění pokusu byly zaznamenávány i jednotlivé rozdíly mezi odrůdami. U variant č. 2 s přidanou močovinou během vegetace a 3 hnojené před sázením byl prokázaný vliv hnojení na výnos hlíz brambor u obou odrůd. Výrazně se zvyšoval výnos i u varianty s použitím pomocného rostlinného přípravku. Poloraná odrůda Antonia nejlépe reagovala na pomocný rostlinný přípravek a velmi raná odrůda Colomba dosáhla nejvyššího výnosu u varianty s foliární aplikací močoviny. Antonia zaznamenala výnos u kontrolní varianty 58,4 t/ha, u druhé varianty 64,3 t/ha a u třetí hnojené před sázením 66,9t/ha. Varianta s pomocným přípravkem pak zaznamenala výnos 68,53 t/ha, což byl výnos vyšší oproti kontrolní variantě o 10,1 t/ha. U velmi rané odrůdy Colomba byly výnosy u varianty bez hnojení 66,14 t/ha, varianta č.2 pak 83,18 t/ha, varianta s hnojením před sázením zaznamenala výnos 79,26 t/ha a varianta s pomocným přípravkem 78,85 t/ha. Rozdíly mezi hnojenými variantami během vegetace byl u odrůdy Antonia 4,23 t/ha ve prospěch pomocného rostlinného přípravku. U odrůdy Colomba pak rozdíl tvořil 4,33 t/ha ve prospěch varianty s močovinou. Současně se měnil i velikostní podíl hlíz. U odrůdy Antonia došlo k poklesu škrobnatosti u hnojených variant, ale u odrůdy Colomba se pokles u všech variant nepotvrdil.
|
|
|
Reakce vybraných odrůd brambor na jednorázovou a dělenou aplikaci dusíku
MICHALÍČEK, David
Cílem bakalářské práce je zhodnotit reakci odrůd s rozdílnou délkou vegetace na jednorázovou a dělenou dávku dusíku při pěstování brambor, poukázat na vliv dusíku pro výnos hlíz. U výsledků pokusu dále zohledňuje technologii pěstování, ošetřování a podmínky během vegetace. Práce zaznamenává i jednotlivé rozdíly mezi odrůdami a škrobnatost hlíz. Pokus byl proveden na pozemku nedaleko Havlíčkova Brodu u pokusné stanice na Valečově. Do pokusu byly zvoleny dvě varianty odrůd s rozdílnou vegetační dobou. Pozemek se rozdělil do tří variant aplikace dusíku ve třech opakováních. U první varianty, která nebyla hnojena dusíkem, nedošlo k vysokému výnosu, ale u druhé varianty, která byla hnojena dusíkem před vegetací i v jejím průběhu, a u třetí varianty s hnojením před vegetací bylo navýšení výnosu u vybraných odrůd znatelné. Zároveň došlo i k rozdílným hodnotám při zjišťování podílu škrobu v hlízách.
|
|
|
Pěstování a kvalita ječmene v ČR
MACHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce popisuje pěstování jarního sladovnického ječmene v České republice v letech 1990 až 2018. Ječmen jarní jako druhá nejvíce zastoupená obilnina je velmi ceněná. Tato práce obsahuje základní biologickou charakteristiku, agrotechniku, osevní plochy, výnosy a kvalitu jarního ječmene za uvedené období a také změny, které se tohoto období týkají. V dalších kapitolách je popsána historie a současnost odrůd sladovnického ječmene a následně jejich hodnocení a vhodnost pro výrobu sladu jakožto jedné z hlavních surovin piva.
|
|
|
Geometrické struktury a objekty z hlediska aplikací v mechanice
Ambrozková, Anna ; Kureš, Miroslav (oponent) ; Tomáš, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se vztahuje na mechaniku kontinua a její provázání s vybranými směry moderní diferenciální geometrie, které se zabývají geometrickými strukturami a objekty. Jedná se především o tensory, bandly, variety a jety. První část je věnovaná samotné mechanice kontinua a jejímu popisu ve více oblastech, další se zabývají matematickými pojmy a jejich případnou aplikací v mechanice.
|
|
|
Vliv hnojení N na sladovnickou kvalitu ječmene
PECA, Tomáš
Bakalářská práce prezentuje výsledky pokusu s jarním ječmenem, který byl založen v roce 2016. Pokus byl realizován u pana Bc. Jiřího Nepovíma, v Opatovicích u Světlé nad Sázavou. Pokusnou odrůdou jarního ječmene byl Laudis 550 a předmětem pokusu byla stupňovaná dávka N a její vliv na výnosové a kvalitativní prvky. Pokusné dávky N byly stanoveny na 60 kg.ha-1 90 kg.ha-1 a 120 kg.ha-1. Se zvýšením dávky N o 30 kg.ha-1 se obsah N-látek v zrně zvýšil o 0,9 % a v celkovém výnosu se projevil o 0,5 t.ha-1.
|
|
|
Charakteristika odrůdové skladby lupin pro pěstování v ČR
VOKURKA, Ondřej
Tato práce rozebírá formou literární rešerše současný stav a možnosti pěstování lupin v České republice se zaměřením na jejich odrůdovou skladbu. Po úvodní charakteristice rozsáhlého rodu Lupinus a kapitolách o historii, současném významu a využití lupiny následuje detailní botanický popis kulturních druhů tohoto rodu. Zvláštní pozornost je věnována vegetační době, jakožto významnému faktoru ovlivňujícímu potenciál pěstování lupin v ČR. Další kapitoly se zabývají nezbytnými poznatky týkajícími se požadavků jednotlivých druhů na stanoviště a agrotechnických zásad při pěstování lupiny. Poté už jsou postupně rozebrány jednotlivé druhy z hlediska jejich významu, botanického popisu a nároků na prostředí. Rešerše je zakončena nástinem šlechtitelských trendů a charakteristikou dostupné odrůdové skladby včetně popisu u nás v současnosti registrovaných odrůd.
|
host ::
RSS.