|
|
Komparace vývoje demokracie v de facto státech
Kozák, Vlastimil ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Práce se zaměřuje na téma vývoje demokracie v de facto státech. De facto stát je popisován jako entita, která sama sebe vymezuje jako samostatný stát. Mezinárodní společenství jej však neuznává. Demokratizace de facto států bývá problematická. Většina de facto států disponuje patronským státem, který poskytuje ochranu a ekonomickou podporu. Zároveň bývá vnímán jako faktor, který brání procesu demokratizace u svých klientů. Pouze omezené množství prací se vývojem demokracie de facto států a vlivu patronských států na tento vývoj zabývá. Práce si klade za cíl vysledovat, zda se proces demokratizace v souboru de facto států daří či nikoliv. Nalézt pozitivní a negativní indikátory demokracie a odhalit faktory, které za nimi stojí. Zjistit, zda vývoj demokracie v patronských státech ovlivňuje vývoj demokracie v de facto státech. Pro výzkum jsou využita data organizace Freedom House, která jsou podrobena obsahové analýze a diskutována s dostupnou literaturou. Celý soubor de facto států vykazuje stabilitu v dosažené úrovni demokracie. Vývoj v obou směrech probíhá jen velmi pomalu. Demokratizace de facto států je omezena špatným fungováním vlády. Ta bývá korumpována a napojena na patronský stát. Občané mají jen omezenou právní oporu. Dochází k etnické exkluzivitě a útlaku opozice. V některých de facto...
|
|
|
Limity demokracie
Zaripov, Sergey ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Resumé V první části diplomové práce Limity demokracie je vymezen pojem demokracie, návrat k pramenům demokracie, a to zejména k archaickému Řecku, kde demokracie začínala a poté se rozvíjela za pomoci myslitelů jako je Sokrates, Platón či Aristoteles. Tehdy měla demokracie velkou konkurenci a vznikaly různé ideologie a formy vlád. Demokracie se v té době neprosadila a byla staletí ve stínu historie. V následující části diplomové práce se autor zabývá návratem demokratického myšlení v rámci Velké francouzské revoluce, jejími mysliteli, jako byli Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu a Jean-Jeacques Rousseau, kteří se stali inspirací pro revoluční tažení. Ve Francii po revoluci začaly vznikat nepokoje, války se sousedy a následně teror. V této části autor diplomové práce vymezuje pojem totalitní demokracie a poukazuje na "demokratické" procesy v roce 2011 během Arabského jara. Poté se autor zaměří na dnešní moderní demokracii a analyzuje Spojené státy americké jako stát, jako nositele demokracie, který šíří tuto ideologii a stává se nekompromisně autoritou, která posuzuje, co je demokratické a co není. V této části práce se připomíná vznik USA a s tím spojená otázka, zda ti, kteří vytvářeli ústavu Spojených států amerických, uvažovali o demokracii. V další části jsou nastíněny...
|
|
|
Limity demokracie
Zaripov, Sergey ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Resumé V první části diplomové práce Limity demokracie je vymezen pojem demokracie, návrat k pramenům demokracie, a to zejména k archaickému Řecku, kde demokracie začínala a poté se rozvíjela za pomoci myslitelů jako je Sokrates, Platón či Aristoteles. Tehdy měla demokracie velkou konkurenci a vznikaly různé ideologie a formy vlád. Demokracie se v té době neprosadila a byla staletí ve stínu historie. V následující části diplomové práce se autor zabývá návratem demokratického myšlení v rámci Velké francouzské revoluce, jejími mysliteli, jako byli Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu a Jean-Jeacques Rousseau, kteří se stali inspirací pro revoluční tažení. Ve Francii po revoluci začaly vznikat nepokoje, války se sousedy a následně teror. V této části autor diplomové práce vymezuje pojem totalitní demokracie a poukazuje na "demokratické" procesy v roce 2011 během Arabského jara. Poté se autor zaměří na dnešní moderní demokracii a analyzuje Spojené státy americké jako stát, jako nositele demokracie, který šíří tuto ideologii a stává se nekompromisně autoritou, která posuzuje, co je demokratické a co není. V této části práce se připomíná vznik USA a s tím spojená otázka, zda ti, kteří vytvářeli ústavu Spojených států amerických, uvažovali o demokracii. V další části jsou nastíněny...
|
host ::
RSS.