|
|
Fauna lokálních tekoucích a stojatých vod z hlediska využití pro regionální výuku přírodopisu na Základní škole v Suchdole nad Lužnicí (jižní Čechy)
MLNAŘÍKOVÁ BINTEROVÁ, Helena
Mlnaříková Binterová H. 2019: Fauna lokálních tekoucích a stojatých vod z hlediska využití pro regionální výuku přírodopisu na Základní škole v Suchdole nad Lužnicí (jižní Čechy). Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, 60 s. Tato práce se zaměřuje na využití lokálních vod ve výuce přírodopisu na druhém stupni v Základní škole Suchdol nad Lužnicí. Školní vzdělávací program umožňuje učitelům vytvořit si vlastní vzdělávací plán a zařadit do oblasti vzdělávání učivo, které souvisí s okolím školy. Práce se zaměřuje na analýzu učebnic, zběžný faunistický průzkum a na návrh trasy pro terénní výuku. Zároveň poskytuje stručný přehled vodních živočichů, kteří se v lokálních vodách blízkého okolí školy nacházejí. Výsledky nabízí možnost využití návrhu trasy pro případnou přírodovědnou vycházku.
|
|
|
Formativní hodnocení metodou okamžité zpětné vazby ve výuce přírodopisu
CIHLÁŘOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zabývá neformálním formativním hodnocením, konkrétně jednou z jeho metod, kterou je poskytnutí okamžité zpětné vazby. Metody formativního hodnocení jsou v současném pojetí výuky velmi diskutované, neboť jejich implementace do vyučování vede k rozvoji žákova učení, a zároveň k získání užitečných informací o procesu žákova učení, ale i o kvalitě a efektivitě výuky daného učitele. Prostředkem pro zjištění těchto informací je často zpětná vazba v interakcích mezi učitelem a žáky. Cílem předložené práce je analýza užití okamžité zpětné vazby v hodinách přírodopisu na základní škole. V první části práci je prezentována literární rešerše, druhá část je věnována prezentaci výsledků, konkrétně analýze navštívených hodin z hlediska četnosti interakcí mezi žáky a učitelem, při kterých byla použita metoda poskytnutí okamžité zpětné vazby. Celkem bylo analyzováno deset hodin přírodopisu na jedné vybrané škole. Všechny hodiny byly transkribovány a hlouběji analyzovány pomocí modelu ESRU, kdy hlavním cílem byla identifikace takových případů, kdy byl cyklus ESRU ukončen a obsahoval všechny čtyři dílčí kroky, na nichž je založen. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastěji byly využívány neúplné cykly či narušené úplné cykly ESR, a zároveň se ukázalo, že výskyt okamžité zpětné vazby nesoucí formativní charakter není podmíněn úplností a obsažením všech kroků ESRU cyklu. Dále bylo zjištěno, že model ESRU přináší důležité informace o neformálních postupech formativního hodnocení, zejména užitečně rozlišuje jednotlivé kroky interakce, a tím znázorňuje její průběh, což přesahuje obecný popis pojmu zpětné vazby.
|
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Skýbová, Jana (oponent)
Rigorózní práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
|
Možnosti pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ
Němečková, Linda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá způsoby pojetí výuky morfologie listů na 2. stupni ZŠ a to ze strany teoretické i praktické, která je ověřována v terénu, tedy přímo v procesu výuky. Teoretická část je zaměřena na téma list a vybrané aspekty procesu výuky. V empirické části je prvním cílem práce jednak zmapování metod a organizačních forem výuky používaných na vybraných ZŠ při výuce morfologie listů a jednak analýza vybraných učebnic přírodopisu využívaných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Další část se zabývá popsáním navržených metod a organizačních forem výuky, které jsou ve výuce využívány méně často. Druhým cílem je realizace metod a organizačních forem výuky v rámci pedagogického experimentu a následné ověření jejich efektivity ve vybraných ZŠ pomocí didaktického testu. V závěru práce jsou pak uvedeny výsledky z pozorování výuky morfologie listů, výsledky z obsahové analýzy učebnic pro výuku přírodopisu na ZŠ a výsledky didaktického testu. Výsledky didaktického testu shrnují vliv výukových metod a organizačních forem výuky využívaných v rámci pedagogického experimentu na vybraných ZŠ na získané znalosti a dovednosti žáků. Pro rozvoj kognitivních cílů se nejlépe jevila metoda IT. Afektivní cíle byly nejlépe plněny při organizační formě exkurze. Tato organizační forma výuky měla také nejlepší výsledky,...
|
|
|
Hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie na Českokrumlovsku
STRAPKOVÁ, Jana
Hodnocení je nedílnou součástí všech výchovně-vzdělávacích činností. Proto hodnotící metody u daných předmětů jsou stále aktuálním tématem pro diskuze mnoha pedagogů i výzkumníků, kteří řeší jejich efektivitu a vhodnost užití daných hodnotících metod ve vybraných předmětech či při různých vyučovacích aktivitách. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjišťováno, jaké hodnotící metody jsou využívány v hodinách přírodopisu na vybraných základních školách na Českokrumlovsku a subjektivní pohled žáků na tyto metody. V současné době se využívá především sumativního hodnocení, zejména známkování na konci určité výukové jednotky, ale často se zavádějí i výukové metody, při kterých lze využít formativního neboli průběžného hodnocení. Některé položky v dotazníkovém šetření byly zaměřeny i na zkušenosti žáků s formativním hodnocením a jejich postoj k tomuto hodnotícímu přístupu.
|
|
|
Hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie na Táborsku
CIHLÁŘOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá monitorováním používaných metod a způsobů hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie v oblasti Táborska. Data byla získávána prostřednictvím dotazníkového šetření na vyšším stupni základních škol a nižším stupni gymnázií, kde byl kladen důraz na názory a osobní zkušenosti žáků ve vztahu k jednotlivým hodnotícím přístupům, včetně zkušeností s formativním hodnocením, které je v současné době předmětem zájmu a diskusí. Práci tvoří literární rešerše věnující charakteristice způsobů a typů hodnocení a praktická část zahrnující výsledky výzkumu. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastěji využívaným hodnotícím prostředkem ve výuce přírodopisu je ústní a písemné zkoušení, které je respondenty vnímáno i jako nejpřínosnější metoda. Zkušenost s formativním hodnocením měla na vybraných školách v regionu Táborska více než polovina dotázaných, přičemž během výzkumu nedošlo k zaznamenání výrazné odlišnosti z hlediska užití metod formativního hodnocení mezi jednotlivými oslovenými školami.
|
|
|
Hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie na Českobudějovicku
LIŠKOVÁ, Jana
VOMÁČKOVÁ J. 2015: Hodnocení ve výuce přírodopisu a biologie na Českobudějovicku. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. České Budějovice. 39 s. Hodnocení představuje významnou součást všech výchovně-vzdělávacích činností. Z tohoto důvodu je velmi často diskutovaným tématem nejen v akademické sféře, ale i u učitelů v praxi, zejména z hlediska efektivity a adekvátnosti jednotlivých hodnotících metod ve vztahu ke konkrétním předmětům. Cílem této bakalářské práce bylo pomocí dotazníkového šetření mezi žáky druhého stupně základních škol a gymnázií na Českobudějovicku monitorovat současně využívané hodnotící metody v hodinách přírodopisu. Z výsledků vyplynulo, že nejvíce užívanou formou je sumativní hodnocení, při kterém se učitelé zaměřují zejména na znalosti pojmů, fakt a definic. Při výuce přírodopisu a biologie se často zavádějí nové aktivizující metody, při kterých je však náročné hodnotit práci žáků. Východisko pro hodnocení žáků při těchto aktivitách by mohlo představovat formativní hodnocení. V části dotazníku sledující osobní zkušenosti a názor respondentů na tento hodnotící přístup bylo zjištěno, že jej samotní žáci považují za více motivující a přínosnější než klasické sumativní hodnocení.
|
|
|
Způsoby evaluace ve výuce přírodopisu a biologie na Prachaticku
MIESBAUEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá metodami hodnocení, které se používají ve výuce přírodopisu a biologie na vyšším stupni základních škol a nižším stupni gymnázia v Prachaticích. V práci je zahrnuta literární rešerše věnující se způsobům hodnocení a jejich charakteristice a výsledky z dotazníkového šetření, které se týká hodnocení během výuky přírodopisu a biologie. Nejvíce využívanou formou je podle žáků písemné zkoušení a nejméně využívanou je ústní slovní hodnocení. Dále bylo zjištěno, že není významný rozdíl mezi žáky, kteří pojem "formativní hodnocení" znají, a žáky, kteří se s ním nesetkali. Respondenti následně uváděli, že formativní hodnocení považují za více motivující než hodnocení sumativní.
|
|
|
Diverzita živočichů zahrady: případová studie s využitím problematiky ve školním vzdělávání
NĚMEC, Filip
Bakalářská práce se zabývá rozmanitostí bezobratlých živočichů v běžném přirozeném prostředí zahrad. Shrnuje nabídku učebnic přírodopisu pro šestý ročník základních škol a četnost druhů bezobratlých živočichů ukazuje v tabulkových přehledech. V práci jsou uvedeny výsledky faunistického průzkumu vybrané zahrady, který probíhal v různých aspektech sezóny. Na základě výsledků analýzy učebnic a faunistického průzkumu byl připraven návrh projektového dne pro výuku přírodopisu na základní škole, který může sloužit jako metodická pomůcka pro učitele přírodopisu.
|
|
| |
host ::
RSS.