|
|
Zhodnocení konkrétního malochovu zaměřeného na chov prasat
Šarapatková, Anna
Tato práce se zabývá zhodnocením vybraných užitkových parametrů, které byly sledovány v konkrétním malopodniku zabývajícím se výkrmem prasat. V první části práce je zpracována literární rešerše. Nejprve je popsána situace v oblasti chovu prasat v České republice, jsou zde uvedena plemena prasat a jejich užitkové vlastnosti. Dále je popsán způsob ustájení, výživy a péče o prasata v průběhu výkrmu od selete do porážky. V druhé části bakalářské práce je popsán zvolený malopodnik a jsou zde uvedeny sledované hodnoty. Mezi ty patří průměrné denní přírůstky, průměrná spotřeba krmiva a konverze krmiva. Tyto parametry jsou zhodnoceny a v závěru práce jsou navržena doporučení podniku pro zefektivnění produkce.
|
|
|
Analýza ukazatelů růstu a jatečné hodnoty u vybraných hybridních kombinací prasat.
KOMOSNÝ, Michal
Do sledování byly zařazené dvě hybridní kombinace s téměř vyrovnaným poměrem vepříků a prasniček, (LW L) (LWOL Pn) v testu 1 a (LW L) Pn v testu 2. Dochov selat se uskutečnil v testu 1 od 25 do 60 dní věku a v testu 2 od 28 do 63 dní věku. U obou hybridních kombinací dosáhli vyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek vepříci. Nižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla zjištěná u vepříků. V testu 1 pohlaví statisticky významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. V testu 1 probíhal výkrm od 60 dní a byl hodnocený do 130 dní věku. První skupina byla krmená ad libitum (AD), ve druhé skupině byla použitá mírná restrikce krmiva (MR) a ve třetí skupině silná restrikce krmiva (SR). Nejvyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek dosáhli vepříci i prasničky AD. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku a nejvyšší podíl svaloviny byly zaznamenané u vepříků i prasniček SR. Téměř ve všech ukazatelích, s výjimkou podílu svaloviny, byly větší rozdíly mezi skupinami krmných strategií zaznamenány u vepříků. Krmná strategie statisticky významně ovlivnila živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Pohlaví významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Test 2 probíhal od 63 dní věku a byl hodnocený do věku 133 dní. Prasata byla krmená v první skupině ad libitum (AD), ve druhé skupině byla provedená restrikce krmiva od 85 kg (R85) a ve třetí skupině byla provedená restrikce krmiva od 65 kg živé hmotnosti (R65). Také v testu 2 byla nejvyšší živá hmotnost a průměrný denní přírůstek nejvyšší u vepříků a prasniček AD a nejnižší u skupin R65. Rozdíly mezi adlibitně, resp. restringovaně krmenými prasaty nebyly tak výrazné jako v testu 1. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u vepříků R65 a prasniček R85. Podíl svaloviny byl nejvyšší u vepříků AD a prasniček R65. Krmná strategie a pohlaví významně ovlivnily živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Krmná strategie ovlivnila spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 1 přepočtené na věk 148,9 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku a s ní související nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byly u vepříků a prasniček SR. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků obou restringovaných skupin a prasniček MR. Nejnižší ztráta masové šťávy odkapáním byla u vepříků SR a prasniček MR. Nejvyšší obsah IMT byl vepříků a prasniček AD. Statisticky významný vliv krmné strategie byl na průměrnou výšku hřbetního tuku a podíl svaloviny (FOM) u vepříků. Statisticky významný vliv pohlaví byl na podíl svaloviny (FOM) u skupiny AD a na plochu MLLT u skupiny SR. Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 2 přepočtené na věk 141,3 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku byla vepříků R85 a prasniček R65. Nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byl u obou pohlaví u skupin R85. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků AD a prasniček R85. Nejnižší ztráta masové šťávy a nejvyšší obsah IMT byl u vepříků a prasniček R65. Z výsledků testu 1 u hybridní kombinace (LW L) (LWOL Pn) vyplynulo, že u prasniček je vhodné použít krmení ad libitum a u vepříků, v závislosti na technologických a organizačních možnostech chovatele, uplatnit silnější restrikci krmiva. Z hlediska nákladů na 1 kg přírůstku se projevila v testu 2 u hybridní kombinace (LW L) Pn jako nejvhodnější restrikce krmiva od 85 kg živé hmotnosti (R85), kdy byl nejlépe využitý růstový potenciál prasat při odpovídající konverzi krmiva. Výsledky testů u obou hybridních kombinací prokázaly vynikající růstový potenciál (jak doložily adlibitní skupiny) a výbornou konverzi krmiva, velmi dobrou zmasilost a kvalitu masa na výborné úrovni. Analýzy testů potvrdily důležitost zvolení správné hybridní kombinace finálních hybridů prasat, stejně jako správné krmné strategie. Výsledky naznačily, že restrikce krmiva může být jednou z metod k ekonomické produkci prasat.
|
|
|
Analýza ukazatelů výkrmnosti jatečných prasat a jejich zatřídění do SEUROP systému
FRANCOVÁ, Magdaléna
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení produkčních užitkových ukazatelů ve vybraném chovu prasat. V roce 2020 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 29,1 kg a prasata byla vykrmována do průměrné hmotnosti 108,5 kg. Průměrný denní přírůstek byl 886 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,62 %. V roce 2021 byla průměrná počáteční hmotnost ve výkrmu 28,8 kg a průměrná porážková hmotnost 112,0 kg. Průměrný denní přírůstek byl 896 g, konverze krmiva byla 2,86 kg a úhyn byl 2,22 %. V roce 2020 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 86,0 kg a podíl svaloviny byl 57,5 %. V roce 2021 byla průměrná hmotnost jatečně upraveného těla 88,7 kg a podíl svaloviny byl 58,5 %. Prasata byla porážená na dvou jatkách (jatka I, resp. jatka II). V roce 2020 bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do třídy E (62,0 %, resp. 47,2 %), druhou nejpočetnější třídou byla třída U (22,8 %, resp. 24,6 %) a následovala třída S (12,4 %, resp. 29,4 %). Obdobně tomu bylo v roce 2021. Do třídy E bylo zařazeno 65,3 %, resp. 10,7 %, do třídy U 18,4 %, resp. 10,7 % a do třídy S 14,0 %, resp. 27,3 % jatečně upravených těl.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů výkrmnosti v chovu prasat
ROHÁČEK, Daniel
V diplomové práci byly ve vybraném podniku vyhodnoceny ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty u prasat. Ukazatele výkrmnosti byly sledovány z hlediska chovu, tj. chov N (84 turnusů) a chov M (93 turnusů) a z hlediska roku, tj. roky 2018-2020. Počáteční živá hmotnost prasat v chovu N byla 24,8 kg, v chovu M 23,0 kg (p < 0,05). Konečná živá hmotnost v chovu N byla 115,2 kg, v chovu M byla vyšší - 117,3 kg (p < 0,05). Průměrný denní přírůstek byl v chovu N 979 g, v chovu M byl o 10 g nižší. Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku byla v obou chovech téměř shodná. V chovu N byla spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku na úrovni 2,34 kg, v chovu M 2,33 kg. Spotřeba krmné směsi na den v chovu N byla 2,29 kg, v chovu M 2,25 kg (p < 0,05). Ztráty úhynem byly v chovu N zjištěny na úrovni 1,57 %, v chovu M byly vyšší - 1,99 % (p < 0,05). Pro vyhodnocení jatečné hodnoty bylo využito celkem 2 498 jatečně upravených těl prasat z chovu N a 2 771 jatečně upravených těl z chovu M. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu N byla 88,5 kg s podílem svaloviny 58,1 %. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla v chovu M byla 93,2 kg s podílem svaloviny 57,7 % (p < 0,05). Nejvíce jatečně upravených těl bylo u obou chovů zařazeno do jakostní třídy E (chov N - 71 %, chov M - 71,7 %). Do jakostní třídy S bylo zařazeno 17,7 % jatečně upravených těl v chovu N a 14,2 % jatečně upravených těl v chovu M. V chovu N bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 80-89,9 kg a v chovu M bylo nejvíce jatečně upravených těl zařazeno do hmotnostní kategorie 90-99,9 kg.
|
|
|
Vliv pohlaví na produkční znaky hybridů kachny pekingské
KOSTRŮNKOVÁ, Gabriela
Cílem diplomové práce bylo analyzovat užitkové vlastnosti hybridů kachny pekingské - Cherry Valley, Orvia a Grimaud, kteří byli vykrmováni do 44 dnů věku. Test byl proveden v podniku Mezinárodní testování drůbeže v Ústrašicích a metodika vycházela z pokynů pro provádění kontroly užitkovosti. Hybrid Cherry Valley dosáhl nejvyšší oplozenost násadových vajec (96 %), hmotnost násadových vajec (88,1 g); hmotnost v 1, 21, 35 a 44 dnech věku (44 dní věku - 3 315 g), průměrný denní přírůstek (74,1 g); hmotnost jatečně opracovaného trupu (2 217 g) a hmotnost prsní svaloviny s kůží (636 g). Hybrid Orvia vykázal nejnižší konverzi krmiva (2 165 g/1 kg přírůstku) a úhyn a nejvyšší hmotnost stehenní svaloviny s kůží (551 g). U kačerů byla zjištěna vyšší živá hmotnost, průměrný denní přírůstek, podíl prsní svaloviny s kůží a podíl stehenní svaloviny s kůží a nižší podíl abdominálního tuku.
|
|
|
Zhodnocení intenzity růstu selat
Metnarová, Eva
Bakalářská práce popisuje ukazatele, které jsou při hodnocení růstu a odchovu prasat důležité. Na úvod bakalářské práce se zmíním o významu prasat a jejich růstu a vývinu, co je to výkrmnost a jatečná hodnota a faktory, které ovlivňují tyto ukazatele. V práci bude popsán odchov selat a vývojové zvláštnosti selat po narození. V druhé polovině se práce zabývá experimentem na vytvořené pokusné skupině selat ve vybraném chovu prasat a na základě zjištěných hodnot při individuálním vážení selat bude stanovena jejich intenzita růstu za sledovaná období.
|
|
|
Efektivita produkce vepřového masa
Bartáková, Leona
Bakalářská práce se zabývá efektivitou produkce vepřového masa. Nejprve jsou definovány produkční vlastnosti prasat tj. výkrmnost a jatečná hodnota a také faktory na ně působící. Další část práce je věnována ekonomice chovu prasat a vývoji produkce vepřového masa. Poslední části bakalářské práce analyzuji situaci v konkrétním chovu prasat.
|
|
|
Zhodnocení chovu prasat na rodinné farmě se zaměřěním na růstovou schopnost prasat
Hladká, Lucie
Bakalářská práce hodnotí chov prasat na vybrané rodinné farmě se zaměřením na růstovou schopnost prasat. V teoretické části je zpracována literární rešerše tématu, kde je popsaná základní charakteristika chovu prasat, krátký popis plemen a především užitkové vlastnosti. Druhá část práce je věnována krátké charakteristice farmy a jejímu ekonomickému zhodnocení. Dále byl proveden experiment, do kterého byla zařazena skupina selat, u kterých byla pozorována jejich růstová schopnost. Bylo zjištěno, že lepší růstovou schopnost mají vepříci oproti prasničkám a nejčastější třída zmasilosti u vybrané skupiny byla E.
|
|
|
Prudukčná úžitkovosť prasiat a faktory na ňu pôsobiace
Szabóová, Edina
Bakalářská práce se zaměřuje na produkční užitkovost prasat a faktory na ni působící. Začátek této práce je zaměřený na význam chovu prasat, důležitost tohoto odvětví a úroveň produkce v České republice. Tato kapitola je podložena aktuálními údaji týkajících se dosahované úrovně početnosti prasat určených na jatečné opracování. V následující části je popsaná užitkovost produkční, se zaměřením na výkrmnost a jatečnou hodnotu. Daná problematika, produkce živočišného výrobku, má stabilní místo v rozvoji ekonomiky. Proto je nevyhnutné uvést endogenní a exogenní faktory, které mohou pozitivně nebo negativně působit na prasata, a tak ovlivňovat rentabilitu chovu. Poslední kapitolu bakalářské práce tvoří popis výkrmu v podmínkách drobnochovu. Tato literární rešerš ponouká spektrum informací na jednom místě se záměrem poskytnutí uceleného obrazu o problematice produkční užitkovosti prasat.
|
|
|
Produkční užitkovost prasat
Otáhalová, Silvie
Bakalářská práce se zabývá produkčními užitkovými vlastnostmi prasat. Nejprve jsou charakterizovány základní produkční vlastnosti, výkrmnost a jatečná hodnota. Výkrmnost je dána především průměrným denním přírůstkem a konverzí živin z přijatého krmiva. Jatečná hodnota je dána kvantitativními a kvalitativními znaky, které ji ovlivňují. Ve spojitosti s jatečnou hodnotou je charakterizována jatečná výtěžnost a jatečně upravené tělo. Další část bakalářské práce je věnována popisu faktorů, které ovlivňují produkční užitkovost. Z faktorů vnitřních je uveden vliv plemene či hybridní kombinace, vliv věku, respektive živé hmotnosti, vliv genetiky a vliv endokrinního systému v souvislosti s vlivem pohlaví. Dále se práce zabývá charakteristikou vnějších faktorů ovlivňujících produkční užitkové vlastnosti, a to zejména výživou, ustájením a vlivu manipulace s prasaty před porážkou. V poslední části je uvedena aktuální dosahovaná úroveň produkční užitkovosti prasat v České republice.
|
host ::
RSS.