|
|
Anorganicky vázaný Se a kmín kořenný (Carum carvi) v dietě pomalu rostoucích kuřat
Burian, Tomáš
Diplomová práce se zabývá anorganicky vázaným selenem a kmínem kořenným v dietě pomalu rostoucích kuřat. Práce je rozdělena na dvě části – část teoretickou a část praktickou. V rámci teoretické části je zpracována problematika týkající se anatomie trávicího traktu kura domácího, výživy a krmení pomalu rostoucích kuřat, dále se věnuje selenu ve výživě brojlerů, a nakonec kmínu kořennému (Carum Carvi) v dietách zvířat. Praktická část diplomové práce se pak zabývá pokusem, jež byl proveden na 144 pomalu rostoucích kohoutcích hybridního plemene Hubbard JA 57 A. Tito brojleři byli rozděleni na 4 skupiny podle přídavku složek do krmiva. První skupina (n=36) byla kontrolní a neměla žádné aditivum v dietě. Druhá skupina (n=36) měla v krmné směsi přídavek 0,4 mg/kg anorganicky vázaného selenu. Třetí skupina (n=36) měla selen doplněný o 1 % kmínu kořenného. Krmná dávka čtvrté skupiny (n=36)obsahovala pouze přídavek 1 % kmínu kořenného. Cílem bylo je zkoumat vliv anorganicky vázaného selenu a kmínu kořenného na spotřebu krmiva, konverzi krmiva, hmotnosti zvířat během výkrmu i na jeho konci, výtěžnost jatečně upraveného těla a jeho hlavních výsekových částí, obsahu selenu v krevní plazmě a v též biochemické parametry krve. Z uvedených výsledků je patrné, že vliv přidání selenu a kmínu kořenného do krmné směsi brojlerovým kuřatům, nebyl statisticky prokázán (P>0,05) ve spotřebě krmiva, konverzi krmiva, hmotnosti kuřat, jatečné výtěžnosti jatečně upraveného těla a hlavních výsekových částí a v biochemických parametrech krve. Naopak byl statisticky prokázán (P<0,05) vliv přídavku anorganického selenu na skupiny oproti skupinám bez tohoto přídavku.
|
|
|
Retence živin u drůbeže při zkrmování diet s podílem moučky z larev potemníka moučného
Kudlová, Lenka
Cílem diplomové práce je zjistit, vliv zařazení 20 a 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného do diet pro drůbež na retenci živin, morfometrii trávicího traktu a viskozitu tráveniny. Dále bylo sledováno, jaký vliv má moučka z larev potemníka moučného na mikrobiologii tráveniny u nosnic a biochemické parametry krve brojlerů. Odebrané vzorky byly podrobeny laboratorním analýzám ke stanovení koeficientu bilanční stravitelnost, morfometrie trávicího traktu, viskozity tráveniny, mikrobiologie tráveniny a biochemické analýze krve. U brojlerů nebyly v retenci dusíkatých látek mezi skupinami zjištěny rozdíly (p > 0,05), naopak u nosnic byla zjištěna u kontrolní skupiny významně (p < 0,05) vyšší retence dusíkatých látek ve srovnání s pokusnými skupinami. V kontrolní skupině nosnic byla zjištěna (p < 0,05) nižší šířka a výška svalnatého žaludku, ale nejvyšší výška svaloviny ve srovnání s ostatními skupinami a v kontrolní skupině byl zjištěn (p < 0,05) delší tračník ve srovnání se skupinou nosnic přijímající v dietě 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného. V délce klků mezi skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05). Ve viskozitě tráveniny brojlerů nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) mezi porovnávanými skupinami, ale naopak u nosnic byla u skupiny se zařazením 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného zjištěna (p < 0,05) nejvyšší hodnota viskozity tráveniny ve srovnání s ostatními skupinami. Mezi porovnávanými skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) v mikrobiologii tráveniny nosnic. Významné rozdíly (p < 0,05) v biochemických parametrech krve byly zjištěny v koncentracích ALT, celkového bilirubinu, močoviny, kreatininu, glukózy a α-1 globulinu mezi kontrolní a pokusnými skupinami brojlerů.
|
|
|
Význam aditivních látek ve výživě drůbeže
STUNOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá odlišnostmi drůbeže z pohledu morfologie a fyziologie, výživou a významem aditivních látek. Práce je zaměřena zejména na skupinu zootechnických doplňkových látek. V této skupině látek jsou prezentovány jednotlivé konkrétní látky přidávané do krmiv a je zde popsán jejich účinek a význam pro drůbež.
|
|
|
Zařazení pšenice s modrým zabarvením aleuronové vrstvy do krmné dávky brojlerů
Roztočilová, Andrea
Diplomová práce se zabývá vlivem zařazení pšenice s modrým zabarvením aleuronové vrstvy UC66049 do krmné dávky brojlerů. Pokus byl realizován na brojlerových kuřatech Ross 308. Kuřata byla rodzělena po 30 kusech na skupinu kontrolní, která byla krmena kontrolní krmnou směsí obsahující 38,2 % pšenice Vánek a na skupinu pokusnou, která byla krmena pokusnou krmnou směsí obsahující 38,2 % modré pšenice UC66049. Byl sledován vliv modré pšenice na přírůstky hmotnosti, spotřebu krmiva, jatečnou výtěžnost, chemické složení masa, antioxidační aktivitu, biochemické parametry krve a na mikrobiální populaci. Statisticky průkazný rozdíl mezi skupinami byl zjištěn při porovnávání hmotností ve věku kuřat 29 dní a při hodnocení přírůstků v rozmezí 22-29 dní věk. Zkrmování modré pšenice UC66049 nemělo statisticky průkazný vliv na spotřebu krmiva, konverzi krmiva, jatečné ukazatele, antioxidační aktivitu, biochemické parametry krve a mikrobiální populaci.
|
|
|
Interakce mezi minerálnimi prvky v dietě brojlerů a jeji vliv na vlastnosti svaloviny
Prokop, Jakub
Práce se zabývá vlivem hladiny minerálních látek v dietách pro drůbež. Především jejich významem na produkci kvalitního masa, jak po stránce nutriční, tak senzorické. V experimentu jsme se pokusili změnou hladiny zinku (24 g, 204 g), vápníku (2 g, 15 g) a hořčíku (1,5 g, 4,5 g) ovlivnit parametry užitkovosti a následně otestovat jejich vliv na senzorické vlastnosti masa z prsní a stehenní svaloviny. Po porážce brojlerů ve 36 dnech bylo maso zpracováno a uskladněno. Při senzorické analýze jsme hodnotili (po tepelné úpravě) barvu, vláknitost, vůni, přítomnost cizího pachu, žvýkatelnost, šťavnatost, chuť a přítomnost cizí chuti. Zjistili jsme, že změna hladiny zinku v dietě negativně ovlivnila vůni stehenní svaloviny (85,50+-2,108; 77,03+-3,333). Zvýšená hladina vápníku a hořčíku měla u prsní svaloviny pozitivní vliv na barvu (83,53+-2,663; 88,5+-1,731) a negativní vliv na vůni (86,10+-2,428; 76,66+-3,341), žvýkatelnost (77,73+-4,157; 63,33+-4,607) a chuť (71,83+-4,325; 57,75+-4,532). Závěrem můžeme konstatovat, že přídavek různých hladin minerálních látek může ovlivnit organoleptické vlastnosti masa a jeho přijatelnost pro konzumenta. Proto bude nutné do budoucna vykonat další experimentální sledování.
|
|
|
Krmiva využívaná ve výživě drůbeže
Hromádková, Vladana
Bakalářská práce pojednává o krmivech využívaných ve výživě drůbeže, zaměřuje se na nejčastěji používané a specifikuje je. Dále se zde uvádí možné úpravy jednotlivých krmiv či krmných směsí. Také se v práci uvádí rizika, která mohou vzniknout, nesprávným zacházením s krmivy a jejich možný dopad na drůbež. Hlavní rizikem jsou antinutriční látky a mykotoxiny vyprodukované plísněmi, které mají negativní vliv na kvalitu chovu. Proto je nutné, aby chovatelé dbali na kvalitu krmiva, kterým krmí.
|
|
|
Využití biochemického vyšetření krve v hodnocení výživy a metabolismu brojlerových kuřat
Šipošová, Aneta
Diplomová práce se na základě krmného experimentu zabývá vlivem nutričního deficitu ve výživě brojlerových kuřat na parametry biochemického profilu krve a sledování dynamiky změn stanovených parametrů krve v závislosti na věku brojlerových kuřat. Cílem bylo ověřit, zda snížení koncentrace živin v krmné směsi ovlivní biochemické parametry krve a zda je možno sledované biochemické parametry využívat jako diagnostické ukazatele poruch metabolismu vznikajících v souvislosti s chybami ve výživě kuřat. Pro pokus byla použita brojlerová kuřata hybridní kombinace Ross 308, která byla rozdělena do skupin. Kontrolní skupina byla v průběhu experimentu krmena standardní granulovanou krmnou směsí BR2 a následně BR3. Kuřata skupiny pokusné I byla krmena standardní směsí BR2, která byla smíchána s pšenicí (v přibližném poměru 1:1) a pošrotována. V druhé třetině experimentu byla vytvořena pokusná skupina II (z části kuřat původní pokusné skupiny I), která byla dále krmena stejně jako kuřata skupiny kontrolní. Statisticky průkazný rozdíl (P ≤ 0,05) byl mezi všemi skupinami při hodnocení vývoje hmotnosti po celou dobu výkrmu. V rámci hodnocení biochemického profilu krve, resp. hodnocení enzymů, makroprvků, ukazatelů dusíkatého a energetického metabolismu, byly mezi skupinami zjištěny občasné průkazné rozdíly, nicméně výsledků experimentu vyplývá, že stanovované biochemické parametry krve nejsou citlivými indikátory navozeného nutričního deficitu. Mnohem citlivějším indikátorem živinového deficitu byly rozdíly v živé hmotnosti kuřat a konverzi krmiva. Při vyhodnocení dynamiky změn sledovaných parametrů v závislosti na věku byly zjištěny průkazné změny v některých hodnotách. Ke zvýšení došlo u ALT = alaninaminotransferáza, GGT = gama-glutamyltranferáza, LD = laktátdehydrogenáza, sodíku, draslíku, chloridů, hořčíku a celkové bílkoviny. Naopak průkazný pokles hodnot byl zjištěn u ALP = alkalická fosfatáza, kyseliny močové a močoviny. Na základě provedeného experimentu můžeme konstatovat, že biochemické vyšetření krve není citlivým indikátorem nutričního deficitu brojlerových kuřat. Při interpretaci výsledků vyšetření biochemických parametrů krve je navíc nutno zohledňovat věk kuřat, protože množství parametrů se v průběhu výkrmu průkazně mění.
|
|
|
Zkrmování celého zrna pšenice brojlerovým kuřatům
Doležalová, Nikola
Tato práce se zabývá sledováním zkrmování celého zrna pšenice brojlerovým kuřatům a vyhodnocením vlivů tohoto zkrmování na parametry užitkovosti kuřat a kvalitu jatečně upraveného těla. Do sledování byl zahrnut také rozvoj trávicího traktu, hmotnosti svalnatého a žlaznatého žaludku, hmotnost kutikuly svalnatého žaludku, hmotnost pankreatu a délka tenkého střeva. Pokus byl proveden na 570 ks kuřat hybrida Cobb 500 v období od 10. do 35. dne věku. Od 10. dne věku skupiny číslo 1,3,5,7,9,11 byly krmeny granulovanou směsí obsahující celé zrno pšenice a skupiny číslo 2,4,6,8,10,12 granulovanou směsí jako kontrolu pokusu. Kuřata přijímala potupně krmné směsi: BR2 ve věku od 10. do 21. dne, BR3 ve věku od 22. do 28. dne a BR4 ve věku od 28. do 35. dne. Do 10. dne věku žrala všechna kuřata stejnou krmnou směs BR1. Mezi kontrolní a pokusnou skupinou nebyl statisticky průkazný rozdíl v živé hmotnosti kuřat. Statisticky průkazný rozdíl nebyl ani mezi těmito skupinami v konverzi krmiva 10. a 18. den věku kuřat. Ve 25. dni věku byla statisticky průkazně (P<0,05) lepší konverze krmiv u kuřat v pokusné skupině, a to průměrně 1520,3 g/kg, oproti kontrolní skupině s hodnotou konverze krmiva 1573,2 g/kg. Ve věku 31 dnů nebyl statisticky průkazný rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou a taktéž na konci výkrmu 35. den věku. Statistický průkazný rozdíl nebyl také u hmotnosti JUT, hmotnosti abdominálního tuku, hmotnosti svalnatého žaludku, hmotnosti kutikuly svalnatého žaludku, hmotnosti žlaznatého žaludku a hmotnosti pankreatu a ani u podílů těchto části traktu z JUT. Zatímco při hodnocení délky tenkého střeva byly zjištěny průkazné statistické (P<0.05) rozdíly mezi kontrolní a pokusnou skupinou. U pokusné skupiny byla menší délka tenkého střeva, a to průměrně u kohoutků 165,5 cm a u slepiček 166,3 cm, oproti kontrolní skupině, kdy kohoutci měli v průměru délku tenkého střeva 173,8 cm a slepičky 169,2 cm. Při zhodnocení vlivu pohlaví na rozvoj trávicího traktu byly zjištěny u všech částí vyšší statistické průkazné rozdíly u kohoutků. Na základě výsledků lze doporučit zkrmování celého zrna pšenice jako součást krmné směsi bez průkazných vlivů na parametry užitkovosti kuřat, kvalitu JUT a rozvoj trávicího traktu.
|
|
|
Zařazení barevné pšenice do krmné dávky brojlerů
Zahradníčková, Marie
Diplomová práce se zabývá zjištěním vlivu zařazení barevní pšenice KONINI do krmné dávky brojlerů a následně jejího vlivu na spotřebu krmiva, přírůstky hmotnosti a jatečnou výtěžnost kuřat. V krmných směsích u pokusných kohoutků hybridní kombinace Cobb 500 byla zařazena nová odrůda pšenice KONINI v podílu 78 %, 0 %, 50 %, 26 % a 52 %, která byla porovnávána s kontrolní pšenicí, jejichž obsah byl také 78 %, 0 %, 50 %, 26 % a 52 %. Dusíkaté látky u kontrolní pšenice byly dorovnávány pomocí lepku. Nejvyšší spotřeba krmiva a nejvyšší průměrné hmotnostní přírůstky byly u skupiny 5, které obsahovala 2/3 barevné pšenice KONINI a 1/3 kontrolní pšenice. Zkrmování 100 % pšenice KONINI nemělo statistiky průkazný vliv na přírůstky hmotnosti, spotřeba krmivu anebo jatečnou výtěžnost. Klíčová slova: výživa drůbeže, pšenice KONINI, retence dusíku
|
|
|
Použití bylinných extraktů v krmné dávce brojlerových kuřat
Šťastník, Ondřej
Diplomová práce se zabývá zjišťováním vlivu přídavku česnekového extraktu do krmné dávky kohoutků Ross 308 na antioxidační aktivitu krve vyjádřenou metodou FR a na retenci dusíku. Dále se práce věnuje vlivu česnekového extraktu na přírůstky hmotnosti, spotřebu a konverzi krmiva a jatečnou výtěžnost. Statisticky průkazně (P < 0,05) nejvyšší antioxidační aktivity v krvi bylo dosaženo u kontrolní skupiny při měření metodou FR. Statisticky průkazný (P < 0,05) vliv na retenci dusíku byl zjištěn u kontrolní skupiny oproti skupinám s obsahem 10 a 15 g čes-nekového extraktu na kilogram krmné směsi. Zkrmování česnekového extraktu nemělo statisticky průkazný vliv na přírůstky hmot-nosti, spotřebu a konverzi krmiva a jatečnou výtěžnost.
|
host ::
RSS.