|
|
Vývoj vybraného tisku vážné hudby od roku 1989 do současnosti
Procházková, Andrea ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Bibliografický záznam PROCHÁZKOVÁ, Andrea. Vývoj vybraného tisku vážné hudby od roku 1989 do současnosti. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií, 2013. 88 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Jan Cebe, Ph.D. Abstrakt Bakalářská práce "Vývoj vybraného tisku vážné hudby od roku 1989 do současnosti" se zaměřuje na dva odborné časopisy, které se orientují na klasickou hudbu. Jsou jimi Hudební rozhledy a Opus musicum. První kapitola pojednává o vzniku jednotlivých periodik, o tom, co vedlo jejich autory k založení časopisů, za jakých podmínek periodika fungovala v různých časových obdobích a jak se obě média transformovala po revoluci v roce 1989. Druhá kapitola se zaměřuje konkrétněji na Hudební rozhledy, zkoumá složení redakce a její proměny v daném období. Uvádím zde také nejčastější autory textů v časopise, proměny rubrik a jejich obsah. Kvantitativní obsahovou analýzou jsem zjišťovala obsažnost nejstálejších rubrik v celém období od roku 1989 až dodnes. Dále se tato kapitola zabývá grafickou podobou periodika a obsahuje dotazník, který ukazuje postavení Hudebních rozhledů v dnešní společnosti. Ve třetí kapitole jsou zmíněny stejné aspekty jako v předchozí, pouze aplikované na Opus musicum. Čtvrtá kapitola porovnává vzájemný...
|
|
|
Domácí koncerty v 21. století
Jouza, Vojtěch ; Kubaš, Mario (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o domácích koncertech vážné hudby v 21. století jako společenském fenoménu, který se tato práce snaží v širším smyslu popsat a zpracovat z ekonomického, historického a produkčního hlediska. V teoretické části je zpracována historie hudební produkce a popsán vliv technické reprodukovatelnosti díla a úpadku klasické hudby v 20. století na domácí koncertování. Praktická část je zaměřena na komplexní zhodnocení projektu, který představila iniciativa Vážný zájem a srovnání modelů pořádání domácích koncertů klasické hudby v 21. století v Německu, USA a České republice.
|
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
|
Online marketing, Využití sociálních méd ií k propagaci vážné hudby
Christovová, Aneta ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; KREJČA, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá online marketingem a jeho nástroji v kontextu vážné hudby. V úvodu je stručně představen internet, marketing a online marketing. Tato práce se zabývá následujícími otázkami: co se dá dělat pro šíření povědomí o vážné hudbě prostřednictvím online služeb? Jaká sociální média jsou vhodná pro spojení s určitými skupinami posluchačů? Jak si v mezinárodním měřítku vede česká hudební scéna? Sociální média jsou popsána na úrovni běžného uživatele, z rozboru vyplývá vhodnost konkrétních služeb pro subjekty z oblasti vážné hudby (orchestr, operní divadlo, festival, interpret). Vážná hudba je zde – při zachování nesporných specifik – chápána jako (marketingový) produkt. Práce nabízí shrnutí sociálních médií, prostřednictvím kterých můžeme komunikovat s cílovými skupinami, která je využívají. Představuje též základní pravidla pro efektivní práci se sociálními médii.
|
|
|
Hledání nových forem prezentace klasické hudby
Špaňárová, Kateřina ; RADOK ŽÁDNÁ, Ingeborg (vedoucí práce) ; ŠTILEC, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje nové formy prezentace klasické hudby na přík- ladu dvou světově významných operních domů. První zkoumaný operní dům je Metropolitní opera New York a druhý Komická opera Berlín. Tato práce zjišťuje, zda a jak se těmto institucím daří rozšiřovat své publikum bez toho, aniž by snižovaly vysokou uměleckou úrověň prováděných děl.
|
|
|
Komercializace " klasické " hudby
Veselý, Šimon ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; HAVLÍK, Jaromír (oponent)
Tato práce pojednává o komercializaci artificiální hudby se zvláštním zřetelem k situaci soudobé hudební literatury pro bicí nástroje. Cílem práce je poukázat na uměleckou hodnotu, která je hlavním aspektem rozpoznání komerční manipulace. Práce také popisuje roli hudebního průmyslu, technologií a masových médií vzhledem k popularizaci hudebních děl. Práce vychází z poznání hudby 20. a 21. století a z pojmu rekontextualizace uměleckých hodnot během tohoto období.
|
|
|
Návštěvnost koncertů vážné hudby mladými posluchači
Žáčková, Kristýna ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Černá, Jitka (oponent)
Práce se zabývá nízkou návštěvností koncertů vážné hudby mladými posluchači. První, teoretická část je věnována teorii marketingu obecně, specifikům marketingu umění a podobě marketingového plánu. Dále jsou zde porovnány dva významné pražské orchestry, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a PKF-Prague Philharmonia, jejich rozpočet a marketingová strategie. Druhá, praktická část práce je věnována výzkumu závislosti návštěvnosti koncertů vážné hudby na věku, který byl zpracován kvantitativní metodou, a vzorovému marketingovému plánu pořadatele takových koncertů zaměřenému na mládež.
|
|
|
Současní přední trumpetoví interpreti
Doležal, Jakub ; REJLEK, Vladimír (vedoucí práce) ; ROUČEK, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Současní přední trumpetoví interpreti je věnována hlavním osobnostem současné trumpetové scény napříč klasickou hudbou, jazzem a orchestrálním hraním. Pojednává hlavně o životopisech, dosavadních úspěších vybraných hráčů a jejich současném vystupování. U každého interpreta jsou také uvedeny značky a typy nástrojů, na které hraje, pokud to je možné, tak i druhy nátrubků. Jsou zde uvedeni zástupci jak starší, tak mladší nastupující generace. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První pojednává o osobnostech, které se věnují téměř výhradně sólové interpretaci klasické hudby. Druhá kapitola se zabývá významnými interprety současné jazzové scény. V další části práce jsou pak uvedeny nejvýznamnější osobnosti věnující se jazzu i klasické hudbě a závěrečná kapitola je věnována významným orchestrálním sólistům.
|
|
|
Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorbě
Worek, Michal ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
|
host ::
RSS.