|
| |
|
|
G. Lipovetsky: Etika, která nebolí
Pavelcová, Tereza ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl sledovat a kriticky interpretovat tezi o vývoji etiky a morálky u Gillese Lipovetského, a to na konkrétních příkladech z dějin etiky a jejích současných reflexích. Práce by měla objasnit, v jakých ohledech je Lipovetského filosofická a sociologická diagnóza, analýza a následná predikce oprávněná a v jakých naopak problematická a proč. Lipovetského teze rozvíjená v díle Soumrak povinnosti zní, že současný mravní "rozkvět" je ve skutečnosti otřesem, nikoliv čistým návratem či znovuoživením tradiční morálky. Není přehnané říci, že soudobá morálka starou morálkou dočista opouští. Ambicí práce je formulovat charakter a typické projevy autorem kladené postmoralistní "etiky třetího typu", která nemá ani náboženský, ani laický základ ve formě povinnosti. Práce si všímá napětí mezi současnou etickou horlivostí a dekadencí, podněcováním individualismu a požadavky kolektivu, obecně pak mezi zodpovědnou a nezodpovědnou etikou. Záměrem je zároveň pokus o obhajobu Lipovetským formulované aplikovatelné etiky odpovědnosti nastupující v čase "soumraku povinnosti", kdy nemáme k dispozici žádný věrohodný celistvý model chování. Tato etika se má mimo altruismu a dobré vůle zakládat na soudnosti, kompromisu, reformách a solidaritě. Jedině tak je snad schopná kompenzovat nedostatky...
|
|
|
Využití neurovědy v marketingu s přihlédnutím k etice
Smetanová, Alžběta ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Vacura, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Využití neurovědy v marketingu s přihlédnutím k etice se zabývá aktuálním tématem neuromarketingu a jeho etických aspektů. Nejprve vymezuje neurovědu jako disciplínu, na jejímž základě se neuromarketing konstituuje, a poté definuje pojem neuromarketingu včetně jeho stručné historie. Následně práce obsáhle pojednává o praxi využití poznatků neurovědy pro komerční účely, počínaje základními principy neuromarketingu a relevancí tohoto relativně nového oboru konče. Reflektujíce rozdílnost názorů na skutečný přínos neuromarketingu následně diskutuje problematiku komunikace neuromarketingových metod na trhu a poté se blíže věnuje potenciálně neetickým oblastem v praxi neuromarketingu. Na závěr práce detailně rozebírá s ním spjatou otázku manipulace optikou tří různých směrů praktické filosofie; utilitarismu, deontologie a etiky odpovědnosti.
|
|
|
Aplikace etických teorií na vybraná dilemata sociálních pracovníků v domovech pro seniory
BALÍKOVÁ, Andrea
Práce poukazuje na uplatnitelnost etických teorií při řešení dilemat sociálních pracovníků v domovech pro seniory. Práce je členěna na čtyři části. V první části je vymezena pobytová sociální služba v podobě domova pro seniory. Dále je zde poukázáno na povahu sociální práce v daném zařízení. Druhá část práce definuje jedenáct dilemat, se kterými se sociální pracovníci při své praxi setkávají. Jsou zde uvedeny i důvody toho, proč se pracovníci dilematům vyhýbají. Třetí část poukazuje na podstatu etických teorií v praxi sociální práce. Dále je zaměřena na popis tří vybraných teorií, kterými jsou deontologie, utilitarismus a etika péče. Poslední část se týká samotné aplikace výše uvedených teorií na dvě etická dilemata, jenž sociální pracovníci pojmenovávají následovně: kontaktovat nebo nekontaktovat rodinu klienta, řešit nebo neřešit klientovy problémy.
|
|
|
Práva zvířat : Filosofická perspektiva
Černý, David
Problém práv zvířat tvoří důležitou součást praktické etiky. Velká část autorů tvrdí, že speciesismus (definovaný jako předsudečné upřednostňování zájmů vlastního druhu) je v opozici vůči liberacionismu. Hlavním cílem tohoto příspěvku je ukázat, že toto přesvědčení je chybné. V první části se stručně zmiňuje současná diskuse o právech zvířat se zaměřením na Petera Singera. V druhé části se podrobně diskutuje role speciesismu jako možné opozice vůči liberacionismu. Článek uzavírá, že pouze velmi specifická forma speciesismu se staví proti liberacionismu. Můžeme zastávat speciesismus a současně se podílet na hnutí za osvobození zvířat založeném na připsání určitých morálně relevantních vlastností zvířatům.
|
|
|
Jsou studenti ekonomie více utilitarističtí než jejich kolegové z jiných oborů?
Cinert, Vojtěch ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce zkoumá, zda studenti ekonomie méně odmítají utilitární chování než studenti jiných oborů. Testování bylo provedeno na morálních dilematech tzv. trolley problému. Data byla získána z online dotazníku, hlavně od studentů různých vysokých škol. Výsledky naznačují, že studenti ekonomie a technických oborů méně odmítají utilitární chování ve 2 z 6 dilemat, obě dilemata jsou medicínského framingu. Vliv self-selekce se neprokázal. Je naopak možné, že studium ekonomie má vliv na hodnocení utilitárního chování.
|
|
|
Etická východiska jednání rodičů při úpravě poměrů k nezletilým dětem
TŮMOVÁ, Kateřina
Práce se nejprve zabývá rozlišením pojmu člověk a osoba. Předkládá od důležitých filosofů pojetí jak exklusivistické, tak inkluzivistické. Pojednává o významu vztahovosti osoby k jejímu nejbližšímu okolí. Získání sebevlastnictví, čímž může osoba smysluplně říci "já". Objasňuje cestu zralosti k mravnímu rozhodování. V další části práce rozebírá soudobé etické směry, a to utilitarismus, individualismus a hédonismus. Na tuto část navazuje praktické studium opatrovnických spisů na orgánu sociálně právní ochrany dětí v jednom okresním městě Jihočeského kraje. Z uložených rozsudků okresního soudu je zjišťováno, jakým způsobem jsou rodiče schopni řešit tak závažný zlom v jejich životě, jakým je rozvod či rozchod partnerů. V kazuistikách práce názorně hodnotí rozličné jednání dospělých lidí při řízení o úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem. V přehledných grafech práce znázorňuje, které způsoby jednání osob se při soudním jednání vyskytují a v jakém množství. Závěrem práce je shrnutí výzkumu, který přinesl překvapivá zjištění a snad optimistické výsledky pro další činnost OSPOD.
|
|
|
Terorismus, válka-etické meze v prosazování zájmů
ŠŤASTNÝ, Michal
Tato práce se zabývá současným terorismem a jeho významem v globalizovaném světě a možností etického ospravedlnění násilí. Teoretická část vymezuje současný terorismus, jeho terminologii, politické a sociální prostředí. Dále popisuje druhy a metody terorismu, jeho historii a některé teroristické organizace a jejich cíle. Porovnává také terorismus a válku jako takovou v oblastech, ve kterých se protínají. V dalších kapitolách představuje výchozí etické teorie, o které se bude opírat morální posuzování násilného prosazování zájmů. V teoretické části je také vysvětlen pojem spravedlivé války, její základní principy a závazné atributy. Praktická část obsahuje charakteristiku tří zvolených aktuálních konfliktů: útoky Al-Kaidy na USA z 11. září 2001, čečenskou válku za autonomii a současnou faktickou okupaci Iráku spojeneckými vojsky. Na základě získaných poznatků provedené komparace těchto konfliktů a aplikace principů spravedlivé války se potvrdila stanovená hypotéza, že lze některé akty násilí eticky ospravedlnit na základě uplatnění zásad spravedlivé války. Toto ospravedlnění se však vztahuje jen k pojmu ius ad bellum, právu bránit se s použitím násilí. V oblasti ius in bello, práva ve válce, se hypotéza nepotvrdila a konkrétní praktické násilné jednání nesplňovalo některý ze základních principů spravedlivé války.
|
host ::
RSS.