|
|
Stárnutí inkoustového tisku vlivem ozonu
Pasečná, Klára ; Jančovičová, Viera (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem ozónu na inkoustový tisk. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o způsobu tisku, materiálech pro inkoustový tisk, vlivech prostředí na degradaci výtisků a způsobech hodnocení degradace. Byla připravena testovací škála obsa¬hující 108 barevných polí C, M, Y a jejich přetisků, která byla vytištěna na dva typy papíru pro inkoustový tisk a podrobena urychlenému stárnutí vlivem ozónu o různé koncentraci. Z naměřených spektrálních dat byly počítány optické hustoty, La*b* souřadnice a barvová odchylka. Byla zjištěna a diskutována změna barev inkoustů po působení ozónu. Byla studována platnost recipročního zákona při působení ozónu na výtisky. Reciproční chování nebylo potvrzeno u obou typů papíru pro inkoustový tisk.
|
|
|
Studium světlostálosti barevných fotografií
Štěpánková, Eva ; Reháková, Milena (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce podává přehled o dostupných a využívaných metodách, normách a předpisech pro testovaní a hodnocení světlostálosti barevných fotografií a tisků. Bylo provedeno porovnání jednotlivých platných norem a návrhů na hodnocení. Testovaný soubor vzorků byl zhotoven různými fotografickými procesy a tiskovými technikami. Vzorky byly podrobeny dlouhodobému a urychlenému testu světlostálosti. Pro rychlost blednutí vzorků byla v této práci vyjádřena jako nepravá rychlostní konstanta získaná z úbytku normalizovaného objemu gamutu v závislosti na osvitu. Na základě vypočtených životností vzorků bylo provedeno porovnání materiálů mezi sebou. Dále bylo pozorováno selhání recipročního zákona u urychleného testu, což naznačuje omezenou věrohodnost odhadu životnosti předpovídané na základě zrychlených testů.
|
|
|
Povětrnostní a urychlené stárnutí směsí vysokohustotního polyetylénu s regranulátem
Bruzl, Dominik ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o vlivu násobné extruze (1, 2, 3) a přídavku 30, 60 a 90% tohoto recyklátu na povětrnostní a urychlené stárnutí kopolymeru vysokohustotního polyetylenu (HDPE). Povětrnostní stárnutí trvalo 9 měsíců a urychlené 1000 h při 65 °C. Míra degradace materiálu byla posouzena ze změn mechanických a fyzikálních vlastností a změny složení, k čemuž bylo využito metody dynamicko-mechanické analýzy a tahové zkoušky, diferenční kompenzační kalorimetrie, termogravimetrické analýzy a infračervené spektrometrie v módu úplného zeslabeného odrazu. Měření prokázala, že opakovaná extruze i přídavek recyklátu k původnímu materiálu (R0) mírně zpomalí fotooxidační degradaci během 1. měsíce, pak už ale nemá negativní ani výrazný pozitivní vliv na průběh a míru celkové degradace materiálu. Jistou výjimkou byl recyklát po 3. extruzi (R3), u něhož se původní vlastnosti srovnatelné s R0 během stárnutí příliš neměnily. Mechanické vlastnosti směsí byly během stárnutí lepší nebo srovnatelné s R0, po 6. a 9. měsíci však u většiny zásadně klesla tažnost při přetržení, jako důsledek zkrácení řetězců. Urychlené stárnutí u všech vzorků způsobilo značné zkřehnutí, což se projevilo snížením pevnosti na mezi kluzu o zhruba polovinu a téměř okamžitým porušením.
|
|
|
Degradace inkoustových výtisků
Stančík, Jiří ; Kaplanová, Marie (oponent) ; Čeppan, Michal (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Technologie inkjetového tisku se v posledním desetiletí stala velmi populární především pro tisk digitálních fotografií. Spotřebitelé mají na výběr z velkého množství jak originálních, tak levnějších alternativních inkoustů i tiskových médií. Otázkou ale je, zda lze pomocí levnějších výrobků získat také srovnatelnou kvalitu výtisku. To je jeden z důvodů, proč je důležité testovat vlastnosti takových výtisků. Existuje několik způsobů jak testovat světlostálost inkoustových výtisků: dlouhodobé uložení v přirozených podmínkách, či krátké testy urychleného stárnutí. Stabilita výtisků je závislá na mnoha faktorech, například na přijímací vrstvě, složení inkoustu, intenzitě světla v UV a VIS oblasti, či koncentraci vzdušných polutantů v okolní atmosféře. Faktem je, že některé inkoustové výtisky vystavené světlu blednou až překvapivě rychle, světlo však pro tyto výtisky není jediným nebezpečím. Dva typy testovacích obrazců vytištěných barvivovými inkousty na různá tisková média byly vystaveny jak urychlenému stárnutí v xenonové testovací komoře, tak dlouhodobému stárnutí vlivem světla a vzdušných polutantů ve slunné chodbě budovy fakulty. Hodnoty intenzity dopadajícího záření byly průběžně monitorovány, obdobně pravidelně byly spektrofotometricky měřeny také změny zkoumaných vzorků. Další typ testu zahrnoval urychlené stárnutí inkoustového tisku vlivem ozonu. Z měřených spektrálních dat byly získány barvové gamuty a jejich objemy. Dále byla vyhodnocována barvová odchylka E*ab, jejíž nárůst sloužil jako nástroj pro získání formální rychlostní konstanty degradace výtisků. Barviva v inkoustových přijímacích vrstvách ve všech studovaných testech znatelně degradovala, míra této degradace byla závislá převážně na typu použitého tiskového média. Mimo jiné bylo studováno také reciproční chování testovaných výtisků. Současné testování světlostálosti inkoustových výtisků trpí absencí aktuální ISO normy, která by stanovila efektivní způsob vyhodnocení světlostálosti. Jedním z cílů této práce tedy bylo naleznout vhodné alternativní způsoby vyjádření světlostálosti inkoustových výtisků. Byla také navržena metoda stanovení koncentrací vytištěných inkoustů ze spektrofotometrických měření testovacích obrazců.
|
|
|
Degradace barviv fotografií ozonem
Védlová, Petra ; Kozáková, Zdenka (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o principech inkoustového tisku, složení inkoustu a tiskových médiích. Dále se zabývá stabilitou inkoustových výtisku, degradací inkoustů okolními vlivy, mechanismy těchto degradací a ochranou před degradací. V experimentální části je zkoumán vliv ozónu na blednutí inkoustů, který je jedním z nejdůležitějších faktorů degradace barviv, jak u obyčejných výtisků, tak i u výtisků s ochrannou vrstvou laku. Závěrem jsou zkoumány dvě metody stanovení degradace barviv, kolorimetrická (výpočtem objemu barvového gamutu) a denzitometrická (výpočtem optických hustot), a jejich porovnání.
|
|
|
Metody hodnocení účinku polutantů na fotografie
Brablc, Tomáš ; Reháková, Milena (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem ozónu na barevné fotografie zhotovené inkoustovým tiskem. V práci jsou shrnuty základní principy inkoustového tisku, složení inkoustů a negativní faktory působící na kvalitu výtisků. Z běžných polutantů způsobuje největší degradaci ozón, proto byl jeho vliv zkoumán v experimentální části. Na testovacích škálách vytištěných dvěma typy různých inkoustů byl proveden test urychleného stárnutí ozónem s měnící se koncentrací a dobou expozice. Z odrazových spekter 918 barevných polí byly počítané hodnoty L*a*b* a optické hustoty vybraných polí. Z hodnot L*a*b* byl počítán barvový gamut a jeho objem. Změny objemu barvového gamutu korelovaly se změnou optických hustot. Ukázalo se, že použití objemu gamutů jako nástroje pro hodnocení rychlosti degradace barviv inkoustových výtisků je oprávněné a je vhodné tuto metodu doporučit pro akcelerované testy s ozónem.
|
|
|
Stárnutí fotografií účinkem světla a polutantů
Pasečná, Klára ; Havlínová, Bohuslava (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem obecných vlivů světla a polutantů (především ozónu) na inkoustový tisk. V teoretické části jsou popsány základní principy způsobů tisku, tiskových materiálů a některých způsoby degradace inkoustových výtisků. V experimentální části byly proměřovány specifické kolorimetrické veličiny testovacího obrazce, které byly prováděny v komoře pro vývoj ozónu a v zařízení pro urychlené stárnutí světlem a teplem (xenotest). Důležitým poznatkem je zjištění, že vliv ozónu na testovaný pigmentový inkoust je oproti UV záření výrazně menší. Nejvíc náchylný k degradaci zářením i ozónem pak byl žlutý inkoust.
|
|
|
Studium degradačních procesů inkjetových inkoustů
Samcová, Kateřina ; Čeppan, Michal (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje degradaci inkoustového tisku účinkem ultrafialového záření a ozonu u odlišných druhů papíru. Byly připraveny testovací škály pro hodnocení účinku urychleného stárnutí světlem a polutanty. Připravené škály byly natištěny barvivovým inkoustem na vybraná přijímací média a podrobeny účinku ozonu, UV záření a jejich kombinaci. Ze spektrálních dat všech políček testovací škály byly získány kolorimetrické hodnoty L* a* b*. Účinek ozonu na výtisky byl posuzován z hlediska rozdílu barev a koncentrací barviva. Degradace barviva způsobená ozonem byla sledována i v dlouhodobém období po ukončení kontaktu vzorků s ozonem. Podobným způsobem byly posouzeny i výsledky urychleného stárnutí UV zářením vytištěných vzorků i těch, které byly ovlivněny účinkem ozonu. Zjistilo se, že UV záření a ozon mají rozdílný efekt na degradaci barviv, která je také silně ovlivněna složením přijímací vrstvy papírů použitých pro inkoustový tisk. Rovněž byl vyhodnocen katalytický účinek barviv na jejich degradaci.
|
|
|
Povětrnostní a urychlené stárnutí směsí vysokohustotního polyetylénu s regranulátem
Bruzl, Dominik ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o vlivu násobné extruze (1, 2, 3) a přídavku 30, 60 a 90% tohoto recyklátu na povětrnostní a urychlené stárnutí kopolymeru vysokohustotního polyetylenu (HDPE). Povětrnostní stárnutí trvalo 9 měsíců a urychlené 1000 h při 65 °C. Míra degradace materiálu byla posouzena ze změn mechanických a fyzikálních vlastností a změny složení, k čemuž bylo využito metody dynamicko-mechanické analýzy a tahové zkoušky, diferenční kompenzační kalorimetrie, termogravimetrické analýzy a infračervené spektrometrie v módu úplného zeslabeného odrazu. Měření prokázala, že opakovaná extruze i přídavek recyklátu k původnímu materiálu (R0) mírně zpomalí fotooxidační degradaci během 1. měsíce, pak už ale nemá negativní ani výrazný pozitivní vliv na průběh a míru celkové degradace materiálu. Jistou výjimkou byl recyklát po 3. extruzi (R3), u něhož se původní vlastnosti srovnatelné s R0 během stárnutí příliš neměnily. Mechanické vlastnosti směsí byly během stárnutí lepší nebo srovnatelné s R0, po 6. a 9. měsíci však u většiny zásadně klesla tažnost při přetržení, jako důsledek zkrácení řetězců. Urychlené stárnutí u všech vzorků způsobilo značné zkřehnutí, což se projevilo snížením pevnosti na mezi kluzu o zhruba polovinu a téměř okamžitým porušením.
|
|
|
Aplikace analytických metod pro analýzu barviv využívaných v uměleckých dílech.
Svobodová, Eva ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Přírodní organická barviva postupem času degradují a vyžadují restaurátorský zásah. Proto je vývoj analytických metod pro identifikaci barviv důležitý. Tato práce srovnává možnosti identifikace organických barviv separačními a spektrometrickými metodami. Pro identifikaci organických přírodních barviv (akaroid, brazil, dračí krev, kamala, kampeška, košenila, kraplak, laka a santal) byly vybrány tři separační techniky (tenkovrstvá chromatografie - TLC, kapilární zónová elektroforéza - CZE a micelární elektrokinetická chromatografie - MEKC) a dvě spektrometrické techniky (infračervená mikrospektroskopie - IR a Ramanova mikrospektroskopie). V TLC se stacionární fází tvořenou oktadecylem navázaným na silikagel a vyvíjecí fází 80/20 (v/v) MeOH/1% TEA v 0,1 mol·dm-3 octanovém pufru, pH 5 a 80/20 (v/v) MeOH/1% TEA v 0,025 mol·dm-3 tetraborátovém pufru o pH 7 a 9 se skvrny barviv santal, kampeška, akaroid, dračí krev a brazil rozmývaly. Karmínovou kyselinu, hematein a purpurin se nepodařilo detekovat. Optimalizované podmínky v MEKC, která je oproti CZE vhodnější pro identifikaci barviv, byly 0,01 mol·dm-3 tetraborátový pufr o pH 8,5 s 0,015 mol·dm-3 SDS, dávkování 20 mbar po 5 s, napětí 20 kV, detekce při 254 nm. Za těchto podmínek byla metoda validována a ověřena pro identifikaci přírodních barviv a...
|
host ::
RSS.