|
|
Suburbanizace města Olomouc a její vlivy na jádrové město a okolí
Maršálková, Marcela ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na rezidenční suburbanizaci v rámci města Olomouce a jeho zázemí. Cílem práce je na základě dostupných dat určit míru intenzity suburbanizace jednotlivých sídel a podle tohoto hodnocení vybrat obce s vyšší intenzitou, které budou následně podrobeny šetření, dle kterého lze určit, do jaké míry jsou těmito procesy ovlivněny a co dokáží nabídnout svým občanům. Následně budou vybraná sídla hodnocena také z hlediska urbanistického a architektonického řešení nové zástavby. Na závěr bude provedena podrobná analýza nejintenzivněji suburbanizované obce.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
| |
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Srovnávací analýza nové zástavby v okolí města Brna
Uličný, Karel ; Fajkus, Jiří (oponent) ; Kledus, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje analýze podkladů pro realizaci nové zástavby v širším okolí města Brna. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zabývá vymezením a charakterizací jednotlivých etap realizace stavebních parcel v podobě technických sítí a komunikací na zemědělských plochách (greenfields), určených pro residenční bydlení. V empirické části jsou uvedeny cíle a metodologie výzkumného šetření a je rozdělena na dvě části. První část případové studie se věnuje porovnávání a analyzování nákladů a výnosů developera vybraných lokalit satelitních městeček. V části druhé je upřena pozornost na samotný vývoj ceny pozemků a poukazuje na položky ovlivňující zisk či ztrátu developera. V poslední kapitole se autor práce věnuje tvorbě předběžného výpočtu, pomocí kterého může developer zjistit, zda vybraný projekt satelitního městečka bude úspěšný, nebo nikoli. V závěru diplomová práce poukazuje na důležité faktory, ovlivňující úspěch projektu satelitního městečka.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Urbanistická analýza města se zaměřením na veřejné prostory - městské zásahy
Kotrla, Jakub ; Rozmanová, Naděžda (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na rozbor veřejných prostranství obecně a poté i na veřejná prostranství ve městě Vsetíně. Práce vychází z poznatků o veřejných prostorech a jejich návaznost na prostředí, ve kterém se vyskytují. Poznatkem této práce tak je právě to, že kvalita prostředí ovlivňuje kvalitu veřejných prostranství. Ty jsou následně rozebírány v dalších návaznostech na urban sprawl a jeho funkční hodnoty. Řešení tohoto problému zavádí zahradní město jako účinný koncept a prostředek ke zkvalitnění prostředí i veřejných prostor a dále rozvádí potřebu regulačních plánů pro zachování udržitelných hodnot v budoucnosti. Práce posléze rozebírá veřejné prostory ve městě Vsetíně, kdy ukazuje dolní náměstí, náměstí Svobody, projekt obchodní galerie a přednádražního prostoru a velkou pozornost ubírá na koncept lanovky jako možnou budoucí složku městské hromadné dopravy ve městě. Lanovku řeší práce hlavně z pohledu multikriteriální analýzy, která porovnává možné varianty projektu a výsledek s největším množství shody s našimi kritérii.
|
|
|
Urbanistická analýza obce Čierná Voda se zaměřením na současné trendy v urbanismu a územním plánování
Ušák, Matej ; Stankova, Mariana (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
V tejto práci riešim urbanistické riešenie obce Čierna Voda zameriavajúc sa na koncept územného plánovania, problémy v infraštruktúre a postavenie obce ako satelitu hlavného mesta Bratislavy. Taktiež riešim napojenie na hlavné mesto a problematiku spádového územia. Cieľom práce je zhodnotenie rôznych faktorov a rozhodnutí, ktoré mali na urbanizmus obce v posledných rokoch vplyv. Na vyhodnotenie využívam Územný plán obce, situáciu miesta stavby a ostatné územne plánovacie podklady. Výsledné údaje a poznatky je možné využiť pri územnom plánovaní a urbanizme v nasledujúcich rokoch a navrhovať štruktúru obce, ktorá berie ohľad na jej obyvateľov a je poučená z chýb v minulosti.
|
|
|
SASHA
Kadaňka, Petr ; Mazanec, Martin (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Ústředním tématem práce je interpretace pocitů týkajících se problematiky mizejících krajinných hodnot na úkor neřízeného extenzivního rozvoje příměstských oblastí. Jedná se o subjektivní myšlenkový produkt několikaleté zkušenosti v rámci architektonické praxe, zahrnující mimo jiné i vlastní účast na obdobné invazivní výstavbě. Tato empirie vyústila v nepřetržité kladení si otázek dotýkajících se etického jednání a zodpovědnosti. Klíčovými pojmy jsou suburbanizace, sídelní kaše, development, satelitní město, periferie, transformace aury místa v „neauru”. Nedílnou součást práce reprezentují úvahy o obecné pozici objektu v rámci hierarchie (sub)urbánního prostoru. Objektem zde nejsou myšleny pouze pozitivní příklady mající podobu estetických, orientačních nebo vegetačních prvků. V centru zájmu je i jeho odvrácená forma — odpad, utilitární technické a funkční prvky nebo třeba zdánlivě nekonečná kolonizace veřejného prostranství osobními automobily. Kolonizace naší mysli. Všechny prostorotvorné objekty jsou zároveň i psychotvorné. Jejich mentální dopad může působit blahodárně, může vzbuzovat afekt nebo pohnutí. Co ale když objekty ve veřejném prostoru zcela chybí? Urbánní objekt nemá daleko k pozici artefaktu, rekvizity každodenního života, která člověku nepatří fyzicky, ale duševně.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
host ::
RSS.