|
|
Struktura parlamentu: existuje optimální model?
Holeček, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Struktura parlamentu: existuje optimální model? Abstrakt Diplomová práce na téma "Struktura parlamentu: existuje optimální model?" se zabývá otázkou ideálního modelu složení parlamentu z hlediska počtu jeho komor. Jejím cílem je poskytnout zevrubný přehled jednotlivých možností, které se v historii nebo současnosti objevily. Z toho se snaží vyvodit závěry pro odpověď na otázku, zda preferovat unikameralismus či bikameralismus. Daná otázka je pak i přenesena do kontextu českého Senátu. První kapitola práce řeší obecně otázku institutu parlamentu. Pojednává o definici tohoto pojmu, jenž nabýval v různých časových epochách či na různých místech odlišných významů. Dále se pak zabývá pro práci stěžejním pojmem parlamentní struktury. V druhé kapitole je pojednáváno o unikamerální formě parlamentní struktury, a to včetně jeho charakteristiky, historického a intelektuálního vývoje. Následně jsou popsány čtyři konkrétní od sebe odlišné příklady jednokomorových parlamentů ve světě. Konkrétně jde o parlamenty Slovenska, jakožto příkladu unikameralismu v čisté formě, Íránu, který je případem jednokomorového parlamentu s teokratickými prvky, Botswany, jež disponuje prvkem kmenovým, a příklad takzvaného modifikovaného unikameralismu, který je jakousi střední cestou mezi unikameralismem a bikameralismem, s původem ve...
|
|
|
Postavení Senátu PČR po 20 letech
Rameš, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice postavení horní komory českého Parlamentu. V této práci autor pracuje jak s primární literaturou při analýze historických momentů českého parlamentarismu, tak i přímým pozorováním účastníků, členů Senátu PČR v 11. funkčním období. Autor se specializoval na přímé pozorování fungování orgánů této instituce, zejména senátních výborů a jednání Senátu v plénu. Autor byl několik měsíců stážista Kanceláře Senátu, což mu pomohlo proniknout do každodenního fungování této parlamentní komory. V závěru stáže byl autorem iniciován výzkum mezi členy Senátu. Za pomocí Organizačního oddělení KS a senátora Jaromíra Jermáře, bylo rozdistribuováno všem členům Senátu dotazníkové šetření. Výsledky z tohoto šetření slouží jako základ pro interpretaci výzkumných otázek a zodpovězení smyslu existence horní komory českého Parlamentu. První kapitola je úvod, který představuje nejdůležitější zdroje použité v této práci, metodologii a výzkumné otázky s představením tohoto tématu. Druhá kapitola pojednává o teoretickém zarámování bikameralismů. Třetí kapitola hlouběji analyzuje historickou zkušenost s dvoukomorovým parlamentem na území Českých zemí. Čtvrtá kapitola, konečně, podrobuje výzkumu třiu hlavní oblasti, zatímco pátá kapitola shrnuje dosavadní poznání a formuluje doporučující...
|
|
|
Postavení Senátu PČR po 20 letech
Rameš, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice postavení horní komory českého Parlamentu. V této práci autor pracuje jak s primární literaturou při analýze historických momentů českého parlamentarismu, tak i přímým pozorováním účastníků, členů Senátu PČR v 11. funkčním období. Autor se specializoval na přímé pozorování fungování orgánů této instituce, zejména senátních výborů a jednání Senátu v plénu. Autor byl několik měsíců stážista Kanceláře Senátu, což mu pomohlo proniknout do každodenního fungování této parlamentní komory. V závěru stáže byl autorem iniciován výzkum mezi členy Senátu. Za pomocí Organizačního oddělení KS a senátora Jaromíra Jermáře, bylo rozdistribuováno všem členům Senátu dotazníkové šetření. Výsledky z tohoto šetření slouží jako základ pro interpretaci výzkumných otázek a zodpovězení smyslu existence horní komory českého Parlamentu. První kapitola je úvod, který představuje nejdůležitější zdroje použité v této práci, metodologii a výzkumné otázky s představením tohoto tématu. Druhá kapitola pojednává o teoretickém zarámování bikameralismů. Třetí kapitola hlouběji analyzuje historickou zkušenost s dvoukomorovým parlamentem na území Českých zemí. Čtvrtá kapitola, konečně, podrobuje výzkumu třiu hlavní oblasti, zatímco pátá kapitola shrnuje dosavadní poznání a formuluje doporučující...
|
host ::
RSS.