|
|
Život uživatelů v domech s pečovatelskou službou a v domácím prostředí
JIRSOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce je zmapovat subjektivní důvody uživatelů pro stěhování do domova s pečovatelskou službou. Teoretická část je zaměřena na sociální práci se seniory, legislativní rámec pečovatelské služby a nabídku pomoci pro seniory. Jedna kapitola je věnována potřebám ve stáří. Část práce je věnována správné komunikaci se staršími. Konec teoretické části je věnován důležitému významu rodiny v péči o seniora a změnám domova. V diplomové práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl terénní. Metodou získávání dat byl polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována pomocí kvalitativní obsahové analýzy a tvorbou biografií účastníků výzkumu. Výzkumu se účastnily tři skupiny informantů z celého Jihočeského kraje. První skupinu tvořili senioři, kteří žijí v domácím prostředí a využívají terénní pečovatelské služby. Druhou skupinu tvořili senioři, kteří žijí v domě s pečovatelskou službou. Do výzkumu byla zahrnuta i třetí skupina - zaměstnanci v pečovatelské oblasti. Jako nejčastější důvod stěhování se do DPS účastníci uváděli zhoršení zdravotního stavu, bolesti pohybového aparátu, časté bolesti a pády. Dalším často zmiňovaným byl i strach, že se o sebe již nedokážou postarat sami z důvodu snížené soběstačnosti. Většina dotázaných seniorů se spoléhala na pomoc rodiny a přátel. Mezi často zmiňovaným důvodem bylo i úmrtí manžela. Dalším důvodem byla i neochota, nebo nemožnost rodiny pokračovat v péči. Z pohledu zaměstnanců může být důvodem řešení bytového a existenčního problému. Pouze jedna seniorka byla velice nespokojená s bydlením v DPS. Výsledky práce mohou posloužit jako zpětná vazba a informační materiál pro zaměstnance pečovatelské služby.
|
|
|
Hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení
Taran, Pavlína ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Tématem práce je hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení. Efektivita sociálních služeb je vzhledem k demografickému vývoji, zvyšující se poptávce po sociálních službách a narůstajícím výdajům na sociální oblast stále důležitějším tématem a lze předpokládat, že na sociální služby bude vzhledem k těmto faktorům vyvíjen stále větší tlak na prokazování svých výsledků. V práci jsou vymezeny teoretické koncepty efektivity a definováno pojetí efektivity, které by mohlo najít své uplatnění v sociálních službách. Práce shrnuje modely měření efektivity ve vybraných zemích a v České republice a specifikuje pojetí efektivity v Karlovarském kraji, ve kterém je sociální služba chráněné bydlení poskytována. Práce vymezuje pojem "potřeba" uživatelů sociálních služeb a představuje modely, kterými lze potřeby uživatelů identifikovat. Ve výzkumné části jsou vymezeny oblasti, které efektivitu sociální služby determinují. Jedná se o oblast identifikace nepříznivé sociální situace a o oblast identifikace a naplňování potřeb uživatelů. Výzkumem, v němž byla použita kvalitativní metodologie, bylo zjišťováno, zda je sociální služba chráněné bydlení schopna tyto tři oblasti naplnit. Výzkum přinesl praktická doporučení, která organizace může využít pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb.
|
|
|
Hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení
Taran, Pavlína ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Tématem práce je hodnocení efektivity sociální služby chráněné bydlení. Efektivita sociálních služeb je vzhledem k demografickému vývoji, zvyšující se poptávce po sociálních službách a narůstajícím výdajům na sociální oblast stále důležitějším tématem a lze předpokládat, že na sociální služby bude vzhledem k těmto faktorům vyvíjen stále větší tlak na prokazování svých výsledků. V práci jsou vymezeny teoretické koncepty efektivity a definováno pojetí efektivity, které by mohlo najít své uplatnění v sociálních službách. Práce shrnuje modely měření efektivity ve vybraných zemích a v České republice a specifikuje pojetí efektivity v Karlovarském kraji, ve kterém je sociální služba chráněné bydlení poskytována. Práce vymezuje pojem "potřeba" uživatelů sociálních služeb a představuje modely, kterými lze potřeby uživatelů identifikovat. Ve výzkumné části jsou vymezeny oblasti, které efektivitu sociální služby determinují. Jedná se o oblast identifikace nepříznivé sociální situace a o oblast identifikace a naplňování potřeb uživatelů. Výzkumem, v němž byla použita kvalitativní metodologie, bylo zjišťováno, zda je sociální služba chráněné bydlení schopna tyto tři oblasti naplnit. Výzkum přinesl praktická doporučení, která organizace může využít pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb.
|
|
|
Opakované pobyty matek a jejich dětí v azylovém domě Vlašim
JANOUŠOVÁ, Věra
Azylový dům je dle zákona 108/2006 Sb. pobytová služba sociální prevence, která na přechodnou dobu pomáhá lidem v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení. Ve své bakalářské práci se zabývám matkami a jejich dětmi, které službu azylového domu využily opakovaně. V úvodu teoretické části práce je stručně popsáno poskytování sociální služby v azylovém domě Vlašim na základě standardů kvality sociálních služeb. Další část je zaměřena na problémy, které mohou vést k pobytu v azylovém domě. Závěr teoretické části práce je věnován práci s klientem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit klíčové faktory, které jsou příčinou opakovaných pobytů v azylovém domě Vlašim. Dílčím cílem bylo zmapovat možnosti matek tyto faktory eliminovat. V rámci výzkumu byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jak individuální plán klientky reflektuje skutečnost, že se jedná o její opakovaný pobyt v azylovém domě? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika narativního rozhovoru. Další použitou metodou byla obsahová analýza dat a zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořily matky na opakovaném pobytu v azylovém domě Vlašim, ze kterých bylo na základě záměrného výběru vybráno pět respondentek. Výzkum ukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují pobyt v azylovém domě. Prvním klíčovým faktorem je naplnění základních potřeb v dětství. Druhým faktorem je neplnění povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti. Třetím faktorem je dosažené vzdělání. Čtvrtým faktorem je ztráta bydlení nebo jeho nedostačující kvalita. Pátým faktorem je zaměstnání. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že klíčové faktory jsou shodné pro první i opakovaný pobyt. U žádné z matek se neobjevil pouze jediný faktor, což ukazuje na vzájemnou souvislost mezi faktory a jejich velkou provázanost. Z výzkumu také vyplynulo, že individuální plánování při opakovaném pobytu vykazuje společné znaky, které usnadňují oběma stranám tvorbu individuálního plánu. Matka, která již zažila proces individuálního plánování, dokáže lépe stanovit své cíle i kroky, které chce a je schopna uskutečnit. Klíčový pracovník snadněji vyhodnotí možnosti matky, více se zaměří na problémy přetrvávající z minulého pobytu a zahájí spolupráci s dalšími institucemi, organizacemi a odborníky, kteří se mohou zapojit nejen do řešení současné situace matky, ale i splnit úlohu v oblasti prevence. Ta spočívá ve snaze snížit počet faktorů, které vedou k opakovanému pobytu v azylovém domě. Přes všechny společné znaky je individuální plán tvořen na základě potřeb každé matky a jejich dětí. Klíčové faktory, které vedou k opakovanému pobytu, se u matek opakují, ale klíčový pracovník musí při tvorbě plánu zohlednit i velké množství odlišností, jednotlivě je zhodnotit a následně do plánu zahrnout. V opačném případě se plán stane jen zbytečným dokumentem, který dokazuje, že poskytování sociální služby je nekvalitní. Příchod do azylového domu, první i opakovaný, je vždy podmíněn kombinací problémů. Rozhodnutí matky o tom, jakou cestu zvolí k jejich řešení, zůstává v jejích rukou. Pokud se matka do řešení aktivně zapojí, využije všech dostupných možností a vlastních schopností, nebude opakovat předchozí nesprávné kroky, má šanci se znovu zapojit do samostatného života. Domnívám se, že cíle práce byly splněny. Práce může přinést náhled a inspiraci v práci s klientem pro poskytovatele pobytových služeb určených matkám a jejich dětem.
|
|
|
Specifika sociální práce v podmínkách azylových domů
VOCHOZKOVÁ, Markéta
Azylové domy pro bezdomovce začaly vznikat na území České republiky počátkem roku 1990. V současnosti se jedná o zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby sociální prevence na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat azylový dům pro muže jako zařízení pomáhající v sociálním začleňování osob bez domova z pohledu odborného personálu a přiblížit životní osudy a zkušenosti vybraných uživatelů. Práce je pojata jako kvalitativní výzkum, který je prioritně zaměřen na problematiku sociální práce. Pro naplnění cíle byly použity tyto metody a techniky sběru dat: rozhovor pomocí návodu, narativní rozhovor, studium dokumentů a pozorování. Na základě údajů z rozhovorů s odborným personálem a jejich následné analýzy jsou podrobněji specifikována pravidla poskytování služeb, vnitřní pravidla zařízení, činnosti sociálního pracovníka, průběh služby a její plánování. Práce se zaměřuje také na nabídku aktivit s důrazem na možnosti pracovní rehabilitace uživatelů a dle určených kritérií srovnává jednotlivá zařízení. Nastíněny jsou životní zkušenosti vybraných uživatelů před pobytem v azylovém domě spolu s jejich očekáváním a plány do budoucna. Na základě výzkumu byly formulovány dvě hypotézy.
|
host ::
RSS.