Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aspect of Social Integration of Unaccompanied Immigrant Female Minors in Italy: the Case of Nigerian Females
Dvořáčková, Lenka ; Wladyniak, Ludmila Maria (vedoucí práce) ; De Oliveira Filho, José Hildo (oponent)
Tématem bakalářské práce je (re)socializace a integrace nezletilých migrantek v Itálii. Cílem je zjistit, jak probíhají tyto procesy v zařízení pro nezletilé cizince. Práce je zaměřená na díky z Nigérie, protože právě tato národnost je nejvíce zastoupena v centrech pro dívky. Práce také stručně zmiňuje imigrační situaci v Itálii. Teoretická východiska, ze kterých text vychází je teorie sociální integrace, která byla rozvinuta Bosswickem a Hackmannem. Jejich teorie dělí sociální integraci na 4 kategorie: strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační. Sběr dat proběhl v jednom zařízení pro nezletilé cizince, kde bylo provedeno pozorování. Analýza terénního deníku se okazuje na výše zmíněné kategorie sociální integrace.
Aspect of Social Integration of Unaccompanied Immigrant Female Minors in Italy: the Case of Nigerian Females
Dvořáčková, Lenka ; Wladyniak, Ludmila Maria (vedoucí práce) ; De Oliveira Filho, José Hildo (oponent)
Tématem bakalářské práce je (re)socializace a integrace nezletilých migrantek v Itálii. Cílem je zjistit, jak probíhají tyto procesy v zařízení pro nezletilé cizince. Práce je zaměřená na díky z Nigérie, protože právě tato národnost je nejvíce zastoupena v centrech pro dívky. Práce také stručně zmiňuje imigrační situaci v Itálii. Teoretická východiska, ze kterých text vychází je teorie sociální integrace, která byla rozvinuta Bosswickem a Hackmannem. Jejich teorie dělí sociální integraci na 4 kategorie: strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační. Sběr dat proběhl v jednom zařízení pro nezletilé cizince, kde bylo provedeno pozorování. Analýza terénního deníku se okazuje na výše zmíněné kategorie sociální integrace.
Mezinárodní migrace nezletilých bez doprovodu do ČR a jejích integrace do většinové společnosti
Cojocaru Zahorková, Vanda ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce nastiňuje pozadí fenoménu nezletilých cizinců bez doprovodu v České republice. Česká republika patří do skupiny tranzitních zemí, přes které nezletilí cizinci cestují do jejich cílové země. Důsledkem je velmi málo žádostí o azyl od nezletilých osob, které Česká republika přijímá. Z toho důvodu tato práce nabízí širší pohled na problematiku migrace nezletilých cizinců s přihlédnutím k evropskému kontextu. Zařízení pro děti-cizince poskytuje péči nezletilým cizincům bez doprovodu v ČR. Toto Zařízení hraje klíčovou roli v procesu integrace nezletilých cizinců do většinové společnosti. A tak tato práce jako forma kvalitativního přístupu k problematice se zaměřuje na pochopení samotné funkce Zařízení, a na roli sociálního a kulturního kapitálu nezletilých cizinců bez doprovodu v procesu jejich integrace v ČR. Klíčová slova: mezinárodní migrace, integrace, nezletilý cizinec bez doprovodu, sociální kapitál, kulturní kapitál, kvalitativní výzkum.
Problematika integrace dětí azylantů a imigrantů žijících v ČR
HODOUŠOVÁ, Jana
Tématem této diplomové práce je: Problematika integrace dětí azylantů a imigrantů žijících v ČR. Zvolila jsem si toto téma, protože si myslím, že je velmi zajímavé a zároveň aktuální a týká se všech občanů České republiky. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění pojmů, jako je azylant, imigrant, cizinec, uprchlík, nezletilý bez doprovodu, integrace a další. Cílem práce je zjistit překážky bránící integraci dětí azylantů a imigrantů žijících v České republice. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku rozhovor. Jako doplňkovou metodu jsem zvolila sociometrický test. Výzkum probíhal v zařízení pro děti cizince ? Permon, v období od ledna do března 2011. Výzkumný soubor č. 1 tvořily děti imigranti ve věku 7-18 let (max. 21 let u studujících), kterých bylo 10. S dětmi azylanty výzkum umožněn nebyl. Zařízení je povinno tyto děti chránit a neposkytuje o nich žádné informace. Výsledky jsem zpracovala formou případových studií. Integraci jsem si pro potřeby realizace výzkumu rozdělila do pěti oblastí (jazyk, kultura, bydlení, sociální vztahy, potřeby). Další samostatnou oblast tvořil doplňující dotazník, který navrhl doc. PhDr. Kovařík a Prof. Dunovský. V oblasti jazyka se ukázalo, že děti imigranti komunikují převážně českým jazykem, který se naučily od svých rodičů, výjimečně v zařízení pro zajištění cizinců. Nejčastějším problémem v této oblasti je psaní (pravopis). V oblasti kultury se ukázalo, že málokterý respondent dodržuje v České republice zvyky z původní země, i když tu možnost má. Zvyky a tradice jsou v každé zemi odlišné, ale ani to není překážkou v integraci dětí imigrantů. Pokud jde o oblast bydlení, tak všichni respondenti bydlí v zařízení pro děti ? cizince. Domů, pokud domov mají, jezdí pouze na víkendy nebo dle možností rodičů. Až na dva respondenty se všem doma líbí. V oblasti sociálních vztahů se ukázalo, že pokud respondenti potřebují s něčím pomoci, např. s učením, které je nejčastějším problémem, obracejí se převážně na učitele a vychovatele, ale také na kamarády a rodiče. V poslední oblasti, a to oblasti potřeb, se ukázalo, že nejčastější potřebou je být s rodinou a potřeba získat větší volnost. Z doplňujícího dotazníku pro děti vyplynulo, že respondenti mají největší strach z toho, že už nikdy neuvidí svou rodinu, naopak se nejvíce těší na víkendy strávené s rodinou a na odchod ze zařízení. Je možné uvést, že respondenti berou zařízení jako bariéru, která jim brání v jejich integraci do většinové společnosti a bere jim jejich volnost. Sociometrický test byl realizován na jedné střední škole a na jedné základní škole ve městě Písek, v období od února do března 2011. Výzkumný soubor č. 2 tvořili studenti tříd různého stupně, ve věku 7-18 let (včetně cizinců). Celkem byl realizován v pěti třídách. Výsledky ukázaly, že děti cizinci s integrací žádný problém nemají. Na základě výsledků sociometrického testu lze uvést předpoklad, že původ dětí není překážkou v komunikaci s ostatními. Tento předpoklad může být základem pro rozsáhlejší výzkum. Uvedenou diplomovou práci je možné využít jako podklad pro případný kvantitativní výzkum, ale může posloužit i široké veřejnosti ke zvýšení informovanosti o této problematice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.