|
|
Stav obnovy javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.) na Školním lesním podniku 'Masarykův les' Křtiny
Mikoš, Ondřej
Tato bakalářská práce se zabývá přirozenou a umělou obnovou javoru klenu na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Dle lesní hospodářské evidence byla zhodnocena přirozená i umělá obnova mezi lety 2013–2021. Rozsah obnovy byl zjišťován dle jednotlivých let, polesí, způsobu obnovy, cílového hospodářského způsobu a souboru lesních typů. Výsledky ukázaly na nárůst rozsahu javoru klenu v umělé obnově lesa za sledované období, v roce 2017 bylo zalesněno 17 ploch a v roce 2020 40 ploch. Největší rozsah přirozené obnovy javoru byl za sledované období vykázán na polesí Habrůvka, a to 1,6 ha v roce 2014. Ve třech vybraných porostech ve stádiu mlazin s významným zastoupením javoru klenu byla dále zjišťována jejich struktura. Na třech zkusných plochách v každém porostu byla provedena klasifikace stromů v mlazinách, změřena výčetní tloušťka, a byly vybrány cílové stromy, u nichž byla změřena výška. Ve všech porostech byl zjištěn dostatečný počet nadějných (cílových) jedinců javoru klenu. Z výsledku je dále patrné, že příměs javoru klenu v hodnocených mlazinách nejčastěji tvoří jasan ztepilý a buk lesní.
|
|
|
Struktura porostů pionýrských dřevin a jejich obnova v přírodní lesní oblasti 29 - Nízký Jeseník
Haltof, René
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturou porostů pionýrských dřevin a jejich následnou obnovou v přírodní lesní oblasti 29 – Nízký Jeseník, vzniklých sukcesí po alochtonním smrku, konkrétně se nacházející na LS Vítkov a LS Opava (LČR, s. p.). Cílem bylo v zájmové oblasti, ve vybraných porostech, popsat strukturu středně starých porostů s převahou břízy a zaevidovat veškeré dřeviny. U horní etáže (stromy nad 2 m), která je převážně tvořena břízou, změřit tloušťku stromu ve výčetní výšce. Dále pak zjistit jejich pěstební potenciál a vybrat cílové stromy. U cílových stromů zjistit tloušťkový přírůst a také délku a šířku koruny. U stromů pod 2 metry (spodní etáž) změřit jejich výšku a rozlišit je podle původu – přirozená nebo umělá obnova, a dále zhodnotit pěstební potenciál stromů z přirozené a úspěšné umělé obnovy. V souladu s cíli práce byla formulována specifika výchovy využitelná v lesnické praxi.
|
|
| |
|
|
Stav obnovy lesa po vichřici Emma na lesní správě Lanškroun - revír Letohrad
Černohousová, Jana
Předmětem předkládané diplomové práce bylo zhodnocení stavu a vývoje obnovy vybraných kalamitních ploch vzniklých při větrně kalamitě Emma v roce 2008 na revíru Letohrad (LS Lanškroun). Stav obnovy byl analyzován dle evidenčních podkladů a provedeného terénního šetření. Dále byly v zájmové oblasti provedeny analýzy zaměřené na růst smrku ztepilého a jedle bělokoré v rozdílných mikroklimatických podmínkách. Dále bylo zjišťováno, která dřevina nejlépe odrůstá v extrémních podmínkách holiny. Součástí práce bylo posoudit i nákladnost obnovovaných ploch. Cílem práce bylo na základě zjištěných výsledků optimalizovat postupy obnovy kalamitních ploch na zájmovém území. Na vybraných plochách revíru Letohrad byly zjištěny největší problémy u výsadby smrku ztepilého a jedle bělokoré. Limitujícími faktory byly především nevhodná volba stanoviště, extrémní klimatické podmínky, úporná buřeň a vysoké stavy zvěře. Smrk i jedle odrůstaly nejlépe na plochách s charakterem maloplošného prvku. Výsadba smrku ve 3. lesním vegetačním stupni neodrůstala a výrazně chřadla. Naopak v těchto podmínkách prosperoval dub letní, následován bukem lesním. Nejvyšší nákladovost byla zjištěna u problematické, dosud nezajištěné kalamitní plochy 309G11.
|
|
|
Růst a prosperita výsadeb douglasky tisolisté na Opočensku
Matějka, Ondřej
Účelem této diplomové práce je posouzení růstového potenciálu douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirbel/Franco) v porovnání s dalšími hospodářskými dřevinami České republiky. Sběr dat probíhal na zkusných plochách nacházejících se v lesích majetku Kristiny Colloredo-Mansfeldové na Opočensku. Jednalo se o 2 plochy, na kterých byla douglaska pěstována v různých směsích s borovicí, smrkem, dubem a bukem. Vyhodnocením výsledků za 5 let pozorování bylo zjištěno, že douglaska již v rané fázi porostu vykazuje prokazatelně rychlejší růstovou schopnost a v určitých případech až 2,5krát převyšuje produkční schopnost našich hospodářských dřevin. Přínosem této práce má být prokázání potencionálních produkčních schopností douglasky a jejich pozitivních přínosů pro naše lesnictví, včetně odolnosti a schopnosti přizpůsobit se současné klimatické změně.
|
|
|
Vyhodnocení úspěšnosti obnovy lesa na kalamitních holinách LS LČR Jablunkov
Baselides, Andrzej
Práce se zabývá problematikou umělé obnovy lesa na kalamitních holinách LS LČR Jablunkov. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit vývoj odrůstání kultur smrku ztepilého, jedle bělokoré, buku lesního, dubu letního, lípy malolisté a olše lepkavé ve věku 5 až 8 let po výsadbě na vodou ovlivněných stanovištích a porovnat výsledky s odrůstáním na živných stanovištích. Hodnoceny byly tyto parametry: ztráty, délka nadzemní části, poslední přírůst, tloušťka kořenového krčku, délka jehlic, velikost asimilačního aparátu listů, barva jehlic, poškození, zvlnění kmene, odklon kmene od svislice, výška nasazení dvojáků/trojáků, tvar kmene a koruny. Součástí práce bylo také vyhodnocení kořenového sytému posuzovaných dřevin. Z výsledku vyplynulo, že na vodou ovlivněných stanovištích nejlépe odrůstá olše lepkavá a smrk ztepilý. Naopak se neosvědčilo použíti lípy malolisté a dubu letního. Dalším vážným problém byla skutečnost, že všechny dřeviny měly nejzávažnější deformace kořenového systému. Posledním vážným problémem byly vysoké ztráty způsobené nekvalitním sadebním materiálem, nevhodnou technikou sadby a velkým množstvím vyskytující se zvěře. Ze vzájemného porovnání vodou ovlivněných a živných stanovišť vyplývá, že dřeviny na živných stanovištích lépe odrůstají, dosahují celkových větších hodnot a menších ztrát po výsadbě než na vodou ovlivněných stanovištích.
|
|
|
Vyhodnocení růstu výsadeb buku lesního (Fagus sylvatica L.) v závislosti na použitém sadebním materiálu a stanovištně ekologických podmínkách.
Florián, Tomáš ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Abstrakt Na lesní správě Strašice, která se nachází na Divizi Hořovice, Vojenské lesy a statky, bylo založeno v roce 2012 osm zkusných ploch na 4 zalesněných holinách. Holiny byly zalesněny bukem lesním (Fagus sylvatica L.). Při zalesňování byl na těchto zkusných plochách použit krytokořenný a prostokořenný sadební materiál, vysazený na plochy s různou intenzitou oslunění (trvalé oslunění, trvalé zastínění, přímé ozáření se střídá se zastíněním). Cílem tedy této diplomové práce je zhodnocení růstu sazenic v závislosti na použitém sadebním materiálu a intenzitě slunečního záření. Následně budou navržena doporučení, kterými by bylo vhodné se zabývat v praxi. Sazenice byly trvale označeny jedinečným písmenem a číslem. Od roku 2012 až do roku 2014 byly na konci vegetačního období měřeny růstové veličiny -- průměr kořenového krčku, výška sazenice, výškový přírůst, kvalitativní znaky a mortalita. Nejlépe odrůstající sazenice se nacházejí na ploše, kde byl při zalesnění použit krytokořenný sadební materiál a ozáření plochy se během dne střídá se zastíněním. Není trvale osluněna či zastíněna. Naopak u prostokořenných sazenic je vyšší výška na trvale osluněné ploše než na trvale zastíněné. Tento výsledek je totožný s výsledky jiných, stejně zaměřených prací. Výsledkem a závěrem této diplomové práce je doporučení vysazovat buk na plochy, kde přímé ozáření se mění během dne se zastíněním (světlo -- stín). Avšak ne vždy je možné a realizovatelné, z pohledu vnitřní struktury porostu, vysadit buk na zmíněné místo. Je tedy možné, prostokořenný sadební materiál vysadit na plochy s extrémními světelnými podmínkami (plochy trvale osluněné nebo zastíněné). Avšak co se týká krytokořenného sadebního materiálu, je vhodné dodržet fakt, že podstatně lépe roste na plochách s příznivými podmínkami (plochy se střídajícím se ozářením a zastíněním). Dále je nutné, dodržovat ekologické nároky buku. Vždy určit nejvhodnější místa na holé ploše (holoseči) pro výsadbu buku. Používat jen kvalitní sadební materiál odpovídající normě ČSN 482115. Odborný dohled lesníkem při ožinování na kvalitu práce a nad funkčností oplocení, a tím zmírnit škody zvěří. Tedy snažit se o co nejvyšší možné zastoupení vysázené dřeviny (dodržet zákonné podmínky pro zajištěnost) z důvodu výběru nejlepších jedinců při výchově a vytvoření tím v budoucnu kvalitních a zdravých porostů.
|
|
|
Analýza způsobů umělé obnovy jedle bělokoré (Abies alba Mill.) ve vybraných lesních porostech LS Lužná.
Bledý, Michal ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat a statisticky vyhodnotit způsoby vnášení jedle bělokoré (Abies alba Mill.) do lesních porostů v lokalitě LS Lužná, revíru Bor. Provézt měření na stávajících TVP a založit nové výzkumné plochy. Provézt vyhodnocení jednotlivých variant.
V teoretické části práce byla popsána problematika vnášení jedle bělokoré do lesních porostů, její rozšíření a areál, ekologické nároky, upotřebitelnost a fyziologický popis této dřeviny. Dále byly popsány jednotlivé způsoby vnášení této dřeviny do lesních porostů. Byl proveden popis principů výchovných zásahů a přirozené i umělé obnovy porostů jedle bělokoré s ohledy na její ekologické nároky. Bylo pojednáno o biotických a abiotických škůdcích na jedli a účinné způsoby obrany. Byl proveden popis činitelů ovlivňujících pozitivně i negativně růst a vývoj jedle bělokoré. Jedle byla popsána také jako meliorační a zpevňující dřevina.
V praktické části této práce byla provedena analýza místních podmínek na revíru Bor, LS Lužná. Konkrétně analýza klimatických, půdních, světlostních, a růstových podmínek. Byly zaznamenány a porovnány poznatky o jednotlivých TVP založených v roce 2014 a nově založených VP. V závěru této práce byly vyhodnoceny jednotlivé růstové podmínky na TVP a na jednotlivých variantách obnovy pomocí statistických metod.
|
|
|
Stav a vývoj obnovy lesa na majetku „Ostravské městské lesy“
Adamov, Jan
Předmětem teto diplomové práce je zhodnocení vývoje obnovy na majetcích Ostravských městských lesů s.r.o. Nejvíce zastoupeným hospodářským souborem je 6446 (bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh). Hlavními dřevinami jsou zde smrk a dub. Drtivá většina obnovy probíhá umělou obnovou. Přirozená obnova je zde v minimálním podílu. Z celkové plochy porostu 1101,68 ha bylo v průběhu 10 let obnoveno 254,78 hektarů lesa, což je 23,10% celkové plochy lesů pod správou Ostravských městských lesů. V období od 2004 - 2013 byla přirozená obnova evidovaná jen v letech 2009 0,18 ha a v roce 2013 1,2 ha. Za toto období byla obnova provedena na 147,17 ha listnatými dřevinami 38,59 ha dřevinami jehličnatými. Terénní šetření se zabývalo jedlí bělokorou. V porostech se zastoupením teto dřeviny se sledovala fruktifikace jedlových porostu, stav mladých porostu s jedlí výsev semen jedle. Předpokladem k úspěšné obnově a kultivaci jedle na majetku je nutná pěstební péče o stávající porosty a ochrana proti zvěři.
|
|
|
Analýza zajištěných kultur jedle a buku na Školním polesí Hůrky SLŠ Písek
Ťoupal, Milan
Cílem předkládané práce byla analýza zajištěných kultur jedle, buku a přirozené obnovy dalších dřevin na ŠP Hůrky SLŠ Písek po kůrovcové kalamitě. Tato diplomová práce vychází z bakalářské práce "Vyhodnocení umělé obnovy jedle a buku na Školním polesí Hůrky SLŠ Písek". V porostu byla zjišťována hustota, zastoupení, výška, tloušťka kořenového krčku, poslední výškový přírůst a ztráty jednotlivých dřevin. Celkem bylo v roce 2013 změřeno 3 120 stromků, tj. o 467 stromků méně než v roce 2011. Nejvyšších ztrát nejspíše vlivem konkurence dosahuje přirozeně zmlazená borovice (29,4 %). U jedle, která zde byla kultivována, dosahují celkové ztráty 56%, z toho 1,6 % za poslední dva roky. Stále je zde nejvíce zastoupenou dřevinou borovice (33,4 %) a douglaska (32,3 %). Jedle je zastoupena pouze 15,3 %. Hustota všech dřevin (borovice, douglaska, jedle, buk, smrk, modřín, dub, třešeň, vejmutovka) činí 16 830 ks/ha. Nejvyššího výškového přírůstu v roce 2013 dosáhl dub (70,1 cm) a nejnižšího smrk (19,6 cm). Z šetření je patrné, že tento porost nemusel být obnovován uměle jedlí, ale stačilo jej ponechat přirozené obnově, která zde dominuje. V současné době lze konstatovat, že kultura splňuje všechny parametry zajištěné kultury.
|
host ::
RSS.