|
|
Rychlost suchozemských plžů
Veselá, Kateřina ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Loužecká, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím plžů rodu páskovka (Cepaea) ve výuce; především pak měření rychlosti jejich pohybu. Věnována je rovněž možnostem laboratorního chovu tohoto rodu a základními potřebami plžů, aby byl chov úspěšný a jedinci byli využitelní jak při demonstraci ve výuce, tak při měření rychlosti. I v případě dodržení požadavků pro úspěšný chov se totiž stává, že někteří jedinci vytvoří dočasné víčko, umožňující přežití nepříznivých podmínek. Část práce je věnovaná i této problematice - proč plž víčko vytvoří a jak jej nejlépe aktivovat. Samotné měření rychlosti je rozebíráno z několika úhlů pohledu - teoretické možnosti měření (jak uzpůsobit prostředí pro měření a jak měřit), praktické měření samostatně v domácím prostředí a měření s žáky gymnázia. V práci jsou popsány a diskutovány reakce žáků, kteří se osobně zúčastnili experimentu a kteří poskytli informace o svých pocitech při provedení práce. Jejich pocity znechucení nebo strachu jsou rozebírány v samostatné kapitole. Kromě využití suchozemských ulitnatých plžů v předmětu Biologie práce zkoumá jejich zakomponování do dalších předmětů.
|
|
|
Determinace plžů rodu Radix, mezihostitelů motolic
Mikešová, Kateřina ; Beran, Luboš (oponent)
Plži rodu Radix (Lymnaeidae) jsou běžnými sladkovodními měkkýši Evropy. V minulosti byly v ČR rozlišovány podle morfologie ulity druhy R. auricularia, R. peregra, R. ovata a R. ampla. Nicméně, současné studie zahrnující molekulární data odhalily, že determinace druhů založená na tradičních postupech využívajících morfologii ulit a gonád může být komplikovaná, matoucí a ne plně spolehlivá. Tvar ulity je ovlivněn konkrétními životními podmínkami plžů a ukazuje se jako velmi variabilní. Znaky na pohlavní soustavě závisí na fázi reprodukce plže, popřípadě na přítomnosti vývojových stádií motolic, která mohou způsobit parazitární kastraci. V současnosti je nejspolehlivějším přístupem molekulární taxonomie, především s využitím kombinací sekvencí DNA vybraných jaderných a mitochondriálních genů. Vzhledem k poměrné finanční i časové náročnosti molekulárních analýz se různí autoři snaží nalézt další morfologické znaky, které by mohly být použity při určování radixů v terénu, bez požadavku na náročné vybavení. Problémy v taxonomii a systematice zástupců rodu Radix mají i svůj praktický dopad při studiu životních cyklů motolic. Z pohledu humánní a veterinárními medicíny jsou nejdůležitějšími parazity spojovanými s těmito plži motolice čeledí Schistosomatidae (rody Trichobilharzia a Schistosoma) a Fasciolidae...
|
|
|
Tvar, povrchová struktura a mikrustruktura schránek suchozemských plžů a jejich funkce.
Holubová, Anna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Plži jsou populární skupinou bezobratlých a člověka přitahují na těchto měkkýších nejvíce jejich schránky neboli ulity. Schránky suchozemských plžů nabývají nejrůznějších tvarů a zbarvení, jejich povrch pokrývají rozličné povrchové struktury. Tvar schránky je často ovlivněn prostředím, ve kterém plži žijí. Podlouhlé schránky nalézáme u plžů lezoucích po vertikálních površích, zploštělé naopak u plžů, kteří lezou především po horizontálním podkladu. Plži s kýlem nejčastěji zalézají do skulin ve skalách a pod kameny. Tak jako je prostředím ovlivněn tvar schránky, může jím být ovlivněna i povrchová struktura nebo mikrostruktura schránky. Ve vlhkém prostředí tak můžeme najít plže s ulitou, která je pokryta chloupky a v kyselém prostředí ulity se silnou vrstvou periostraka. Poznatky shrnuté v této bakalářské práci mohou být nápomocné jak při paleontologických rekonstrukcích prostředí, tak při morfologickém určování recentních druhů podle ulit.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Rindtová, Dita ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Měkkýši České republiky se zabývá základními informacemi o měkkýších vyskytujících se na území České republiky. V rešeršní části mé práce se zabývám anatomickou stavbou jejich těl, schránek a životními cykly charakteristické pro hlavní zástupce. V obecné charakteristice se práce dotýká i ohrožených druhů uvedených na červené listině. Dále se rešeršní část věnuje i ekologii zaměřené na výskyt měkkýšů v závislosti na podmínkách ekosystému, introdukci, její způsoby a význam měkkýšů pro člověka.
Cílem praktické části byl faunistický průzkum vybraných člověkem zatížených lokalit. Tento výzkum byl proveden ve vytipovaných lokalitách v blízkosti okresního města Příbram. Jednalo se o první výzkum zaměřený na výskyt měkkýšů v těchto lokalitách. Metodika sběru vzorků byla provedena použitím běžných metod sběru měkkýšů a je v práci blíže specifikována.
Vlastní výzkum byl zaměřen na charakteristiku oblastí (5 lokalit) ve kterých probíhal sběr. Vznikl tak systematický přehled získaných druhů suchozemských zástupců podle určených stanovišť, taxonomické zařazení a konkrétní charakteristika získaných druhů. Celkem bylo zpracováno 514 jedinců náležících k 26 druhům měkkýšů. Nejpočetnější zastoupení měla čeleď vrásenkovití (Discidae), s celkovým počtem 82 jedinců. Naopak nejméně se vyskytovaly čeledi oxychilidae, skleněnkovití (Vitrinidae) a melampovití (Ellobiidae), kde byl nalezen pouze jeden jedinec od každé čeledi.
V poslední části práce se zabývám srovnáním mého výzkumu s výzkumem dříve provedeným v CHKO Kokořínsko. Tato oblast má podobné klimatické podmínky i vlastnosti ekosystémů. Výsledek porovnání odpovídá variabilitě druhů zde nalezených.
|
host ::
RSS.