|
|
The use of modern analogies in the interpretation of paleoecological and archaeobotanical results
Bortelová, Nina ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Kvartérna paléoékologia, opiérajúc sa o princíp úniformitarianizmú, spaja súbory fosílnych proxy dat s ich végétacnym ékvivaléntom a úsilújé tak o pochopénié dynamiky ékosystémov napriéc casom a priéstorom. Podoba fosílnych spéktiér proxy dat jé vsak lén akymsi voľnym prékladom krajiny, v ktoréj sa vytvorili a ich intérprétacia zavisí na pochopéní procésov vznikú a tafonomié stúdovaného matérialú. Najdénié podobného spéktra proxy dat v dnésnom svété - modérnéj analogié analyzovanéj fosílnéj vzorky (résp. fosílnéj analogié znamého modérného spéktra), mozé préto prédstavovať vítanú pomoc pri spatnom prékladé proxy dat do obrazov krajín, v ktorych sa tvorili. Na miésté jé vsak otazka, do akéj miéry mozno na takyto prédpoklad spoliéhať v dnésnéj bézprécédéntné pozménénéj prírodé réagújúcéj na zvyséné koncéntracié skléníkovych plynov, atmosférické spady dúsíka, fragméntaciú biotopov ci opúsťanié tradicnych foriém hospodarénia. Praca pojédnava o vyhodach, úskaliach a príkladoch úplatnénia koncéptú analogií v paléoékologii so zaméraním na analyzy úhlíkov a péľú, nakoľko pravé tié sú kľúcové pri stúdiú dlhodobych zmién végétacié. Ma za ciéľ zhrnúť a pochopiť, do akéj miéry dokazú modérné analogié zaostriť prédstavy o podobé minúlych krajín a sposobé, akym sa formovali do dnésného stavú. Kľúčové slová:...
|
|
|
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
|
|
|
Holocene fire history of forest vegetation in central Europe based on soil and sedimentary charcoal
Bobek, Přemysl ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Feurdean, Angelica (oponent) ; Chytrý, Milan (oponent)
Požár je fundamentálním ekologickým faktorem, který přímo formuje mnoho terestrických ekosystémů na Zemi. Předkládaná práce se snaží poskytnout ucelený pohled na požárovou dynamiku v kontextu podmínek střední Evropy v průběhu posledních 12 000 let. Dřívější požárová aktivita byla zkoumána pomocí analýzy uhlíků obsažených v terestrických a lakustrinních sedimentárních sekvencích a zuhelnatělých rostlinných tkání deponovaných v půdách. Díky velkému počtu lokalit bylo možné dosáhnout rekonstrukce požárové aktivity na více prostorových úrovních - od lokálního až po krajinné měřítko. První část práce se zabývá identifikací hlavních faktorů, které podmiňují současný výskyt požárů, a na základě zjištěného vztahu hledá vazbu na distribuci požárů v krajině v průběhu mladšího holocénu. Podařilo se ukázat, že výskyt požárů je v současnosti řízen především abiotickými faktory odvozenými od charakteru reliéfu, jako je vyšší přísun sluneční energie na svazích a zvýšená členitost terénu. Naproti tomu antropogenní faktory vykazovaly nízkou míru vlivu. Vzhledem k tomu, že faktory determinující aktuální výskyt požárů jsou v průběhu holocénu stabilní, lze předpokládat, že existují stanoviště, která mají predispozici pro dlouhodobě zvýšenou požárovou aktivitu. Opakované požárové disturbance tak na těchto stanovištích...
|
|
|
Antrakologická a xylotomická analýza z pravěkých sídlišť a její vztah k vegetačním poměrům
Prach, Martin ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Xylotomická a antrakologická analýza patří mezi základní paleoekologické metody, používané pro rekonstruování vývoje zejména dřevinné vegetace v minulosti. Zaměřením této analýzy je zpracování spáleného i nespáleného historického dřevěného materiálu v podobě zejména taxonomického určení konkrétních fragmentů a následné interpretace směřující ke druhovému složení minulé vegetace. Tato práce se v první části zabývá stručným představením metody, které obsahuje její krátkou historii, různé metodologické přístupy a také možné problémy při formulování výsledných závěrů. Druhá rešeršní část obsahuje regionálně dělený rozbor převážně anglicky publikovaných konkrétních prací v kontinentální Evropě, v podstatě od Španělska po Švédsko. Klíčová slova: uhlíky, dřevo, rekonstrukce vegetace, archeologie, antrakologie
|
host ::
RSS.