|
|
Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?
Šulc, Jan ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce shrnuje studium fuzitových horizontů ze střední uhelné lávky hlavní uhelné sloje v mostecké pánvi, studované s podporou Severočeských dolů a. s. v lomu Bílina. Fuzitové horizonty jsou interpretovány jako pozůstatky lesních požárů. K studiu horizontů byla použita kombinace terénních a laboratorních metod zahrnující čtyři detailní makropetrografické profily střední lávkou v různých místech lomu Bílina, záznam bezjádrového vrtání (rychlosti postupu a kroutivého momentu vrtné hlavice) a jejich porovnání s terénními profily, a macerálovou analýzu úseku střední lávky mezi dvěma záplavovými horizonty. Výsledkem práce je detailní zmapování poloh a počtů fuzitových horizontů, jejich původ a vztahy. Z pozorování vyplývá, že fuzitové horizonty jsou obtížně mapovatelné kvůli jejich malé mocnosti (první centimetry) a čočkovitému charakteru. Jejich laterální stálost obvykle nepřesahuje první desítky metrů. Bezjádrový vrtný průzkum vzhledem ke své citlivosti na změnu litologie v průběhu vrtání může tyto horizonty odhalit, nicméně je zapotřebí znát detailní litologii studovaného úseku. Macerálová analýza ukazuje na převládající podíl huminitu nad liptinitem a inertinitem. Z dat naznačují, že fuzitové horizonty vznikaly patrně jako produkt hoření ostrůvků vegetace v rašeliništi, a to opakovaně mezi...
|
|
|
Uhelně petrografická a technologická charakteristika vybraných uhelných slojí
Maralbayev, Orak ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kožušníková, Alena (oponent)
Diplomová práce podává přehled o historii průzkumu, ložiskově geologických a stratigrafických poměrech a těžbě uhlí v karagandské a ekibastuzské pánvi v sv. Kazachstánu, které jsou základem černouhelné těžby státu. Ačkoli je stáří uhelných slojí v obou pánvích totožné (visé), ložiskově - geologické poměry a kvalita těženého uhlí se výrazně liší. Sloje č. 1, 2 a 3 z lomu Bogatyr mají anomálně velké mocnosti, dosahující 150 až 170 metrů. Naproti tomu sloje K10, K12 a K18 z dolu Saranská v karagandské pánvi mají mocnosti do 5 m. Mocnost slojí a hloubka jejich uložení ovlivnily způsob dobývání, které je v karagandské pánvi hlubinné a v ekibastuzské pánvi povrchové. Za účelem srovnání kvality uhlí obou pánví byly z lomu Bogatyr v pánvi Ekibastuz a z dolu Saranská v pánvi Karaganda odebrány vzorky uhlí na mikropetrografický a chemicko- technologický rozbor. Výsledky ukazují, že ve slojích č. 2 a 3v, 3g, 3d, 3e, 3ž, 3z z lomu Bogatyr a sloje K10, K12 z dolu Saranská převažuje macerálová skupina inertinitu nad ostatními skupinami. Ve slojích č. 1, 3a (lom Bogatyr) a K18 (Důl Saranská) je naopak dominantní skupinou vitrinit. Výjimkou je sloj 3b, kde minerály převažují nad macerálovými skupinami. Hodnoty světelné odraznosti, obsah prchavé hořlaviny v organické hmotě a také petrografické složení ukazují, že...
|
|
|
Uhelně petrografická a technologická charakteristika vybraných uhelných slojí
Maralbayev, Orak ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kožušníková, Alena (oponent)
Diplomová práce podává přehled o historii průzkumu, ložiskově geologických a stratigrafických poměrech a těžbě uhlí v karagandské a ekibastuzské pánvi v sv. Kazachstánu, které jsou základem černouhelné těžby státu. Ačkoli je stáří uhelných slojí v obou pánvích totožné (visé), ložiskově - geologické poměry a kvalita těženého uhlí se výrazně liší. Sloje č. 1, 2 a 3 z lomu Bogatyr mají anomálně velké mocnosti, dosahující 150 až 170 metrů. Naproti tomu sloje K10, K12 a K18 z dolu Saranská v karagandské pánvi mají mocnosti do 5 m. Mocnost slojí a hloubka jejich uložení ovlivnily způsob dobývání, které je v karagandské pánvi hlubinné a v ekibastuzské pánvi povrchové. Za účelem srovnání kvality uhlí obou pánví byly z lomu Bogatyr v pánvi Ekibastuz a z dolu Saranská v pánvi Karaganda odebrány vzorky uhlí na mikropetrografický a chemicko- technologický rozbor. Výsledky ukazují, že ve slojích č. 2 a 3v, 3g, 3d, 3e, 3ž, 3z z lomu Bogatyr a sloje K10, K12 z dolu Saranská převažuje macerálová skupina inertinitu nad ostatními skupinami. Ve slojích č. 1, 3a (lom Bogatyr) a K18 (Důl Saranská) je naopak dominantní skupinou vitrinit. Výjimkou je sloj 3b, kde minerály převažují nad macerálovými skupinami. Hodnoty světelné odraznosti, obsah prchavé hořlaviny v organické hmotě a také petrografické složení ukazují, že...
|
host ::
RSS.