Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Případová studie malotřídní základní školy
SÝKOROVÁ, Johana
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání na malotřídní základní škole. Jedná se o případovou studii konkrétní základní školy, která není plně organizována. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je členěna do tří kapitol. V úvodní kapitole je popsáno současné pojetí českého školství, se kterým úzce souvisí kurikulárním systém vzdělávání v České republice. Tato část se zaměřuje zejména na jeho kurikulární dokumenty - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílá kniha). Druhá kapitola se věnuje učiteli, s cílem popsat jeho úlohu ve výchovně vzdělávacím procesu žáků základních škol. Dále definuje profesi učitele, charakterizuje jeho osobnost a vymezuje jeho role. Poslední kapitola se zabývá vzděláváním na malotřídních základních školách a zaměřuje se zejména na charakteristiku specifických vlastností malotřídního vzdělávání. Na teoretickou část úzce navazuje část praktická, která má kvalitativní charakter. Praktická část je detailní prezentací případové studie konkrétní malotřídní školy, která popisuje výchovně vzdělávací působení školy na její žáky, zároveň charakterizuje zdejší učitele, žáky a jejich rodiče. Pro výzkumné šetření byly použity metody pozorování, hloubkového rozhovoru a dotazníku.
Význam málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele
DOLEŽALOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá významem málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele. Cíleně se proto zaměřuje na názory a vzpomínky jednotlivých obyvatel, kteří navštěvovali málotřídní školu ve své obci. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První se zabývá málotřídním školstvím a druhá učitelem na málotřídní škole. V první kapitole se definuje pojem málotřídní škola, také se nahlíží na historii a rozlišují se typy málotřídních škol. Tato kapitola dále pojednává o málotřídních školách na venkově, zkoumá klima a prostředí na málotřídních školách a jejich výhody a nevýhody. V neposlední řadě nahlíží na málotřídní školu jako na alternativní a také zohledňuje alternativní školy málotřídního charakteru v zahraničí. Druhá kapitola se věnuje učiteli na málotřídní škole, jeho postojům, hodnotám, osobnostním vlastnostem, autoritě a také jeho profesním znalostem a dovednostem. Výzkumná část práce byla realizována polostrukturovanými rozhovory. Kvalitativní výzkum ukázal, že i když bývalí žáci často na málotřídní školu vzpomínají v dobrém, tak ne vždy důvěřují tomuto systému výuky natolik, aby mu bezpodmínečně svěřili své děti. Největším překvapením práce bylo zjištění, že vzpomínky na danou málotřídní školu jsou převážně ovlivňovány vzpomínkami na konkrétního učitele, na jeho osobnost, chování a jednání, ne na školu samotnou. Naopak na přestup do plně organizované školy má většina dotázaných špatné vzpomínky, pro většinu to bylo stresující, špatně se začleňovali do nového kolektivu i nového prostředí, někteří se setkali i se šikanou. I tyto skutečnosti některé obyvatele odrazují od možnosti dát své děti do málotřídní školy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.