|
|
Divočina a rekreace v NP Šumava - typologie vztahu
Zitová, Anna ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení vztahu mezi divočinou a rekreací, a to konkrétně na území českého Národního parku Šumava. Šumava se řadí mezi unikátní přírodní lokality, a to nejenom díky své poloze ve střední Evropě, ale i díky svému jedinečnému přírodnímu bohatství ukrytému v srdci Evropy. Slatě, rašeliniště, prameniště řek, ale například i pralesní vegetace a mnoho dalšího patří mezi poklady tohoto českého národního parku. Je zřejmé, že tato místa jsou lákadlem pro mnoho návštěvníků. Práce zkoumá, jak tyto dvě protichůdné tendence sladit. Z jedné strany je to touha ochránit přírodní prostředí a z druhé strany stále rostoucí tlak cestovního ruchu a rekreace. Diplomová práce je členěna do dvou základních částí. První část tvoří rešerše vyhodnocení samotné "divočiny" a nabízí pohledy na tento pojem z různých úhlů. Je patrné, že náhled na divočinu bude ve světovém kontextu odlišný od toho, jaký známe z České republiky. Dále je možné se v rešeršní části seznámit s tím, jaký vliv má rekreace na přírodní prostředí, resp. na "divočinu". Nejpodrobněji práce zkoumá vlivy rekreace na faunu a flóru. V praktické části je pak řešena problematika vztahu rekreace a "divočiny" na příkladu Národního parku Šumava. Zkoumány a vyhodnocovány jsou jak biotické systémy a jejich kvalita, tak i návštěvnost...
|
|
|
Typologie změn krajinného pokryvu a jeho struktury v postkomunistických státech Střední Evropy
Kuna, Petr ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Studium krajinných změn je předmětem zájmu celé řady odborných prací jak u nás, tak v zahraničí. Tato diplomová práce se proto nevěnuje prostému popisu změn v krajině, nýbrž se soustředí na další syntézu těchto poznatků a následné vytvoření typologie změn krajinného pokryvu a jejich dopadů, či vlivů na strukturu krajiny v zájmovém regionu, včetně její heterogenity. Jedná se tedy o proces, pomocí kterého jsou vyčleněny oblasti, jež formovaly a stále ještě formují stejné procesy vedoucí k homogenizaci krajiny, nebo naopak k její fragmentaci. Zájmovou oblastí je tzv. Visegrádská skupina států (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Jedná se o čtyři státy bývalého východního bloku ve Střední Evropě, které díky své společné minulosti získaly relativně podobné výchozí podmínky pro další vývoj krajiny po "uvolnění" situace a změně politického režimu v roce 1989. Krajina se začala od tohoto zlomového bodu vyvíjet nejednotně. Každý stát začal jiným způsobem přistupovat ke krajině a zcela jinak zasahoval do jejího vývoje. V rámci rešeršní části práce je nejdříve popsán vývoj krajiny v období do roku 1989, kdy nebyl příliš brán zřetel na ekologické funkce a význam krajiny. Toto období se vyznačovalo dominancí procesu intenzifikace zemědělství se všemi doprovodnými jevy a zásahy do krajin, ve smyslu...
|
|
|
Typologie zvukových krajin
Hofman, Milan ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Dolejš, Martin (oponent)
Působení zvuku na člověka i ekosystémy je věnována ve vědeckém, ale i v uměleckém prostředí stále větší pozornost. S rozvojem technologií a narůstající nutností reflexe lidské činnosti se formují nové přístupy pro řešení problematiky zvuku v krajině. V předložené práci vycházím z konceptů akustické ekologie a práce R. M. Schafera. Český geografický výzkum vyjma hlukových map narůstající naléhavost zohlednění zvukového prostředí nereflektuje. Prostřednictvím této práce je proto představena terminologie, koncepty a některé metody využívané v oborech jako je akustická ekologie nebo ekologie zvukových krajin. Rešerše literatury ukazuje uplatnění této terminologie, konceptů a metod v geografickém výzkumu mnoha oblastí, jmenovitě v městském a krajinném plánování, v geografii cestovního ruchu, volného času, zdraví nebo v krajinné ekologii. V empirické části navazuji na pionýrskou myšlenku akustické typologie krajiny. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu, formou poslechových procházek a narativních rozhovorů, jsem získal data pro kritické zhodnocení akustické typologie krajiny podle Hendrycha a Hynka (2008). Jako vedlejší metody jsem využil nahrávání zvukových dat. Tato data jsou prezentována formou spektrogramů a zvukových nahrávek umístěných v prostředí mapové aplikace ArcGIS Online. Bylo zjištěno, že...
|
|
|
Typologie přírodních parků v České republice
Vančurová, Lucie ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Typologie přírodních parků v České republice Přírodní parky pokrývají přibližně desetinu území České republiky. V systému ochrany přírody a krajiny našeho státu jsou zařazené pod obecnou ochranu přírody a krajiny a slouží především k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými, přírodními a kulturními hodnotami. Přírodní parky v současnosti zřizují obecně závazným právním předpisem krajské úřady. Tato práce podává ucelené informace o všech přírodních parcích v České republice, popisuje jednak jejich historii, tak i současnou podobu. Práce se zabývá rešerší k problematice ochrany krajiny a krajinného rázu. Hlavním výsledkem práce je vytvoření typologie přírodních parků České republiky se zohledněním jejich krajinného pokryvu a vybraných přírodní podmínek - nadmořská výška, typologické členění reliéfu, klimatické podmínky a výškové vegetační stupně. Veškeré mapové výstupy jsou zpracované v prostředí GIS. Klíčová slova: přírodní park, ochrana krajiny, krajinný ráz, typologie krajiny
|
|
|
Definování základních typů sociálně-ekologických krajin v České republice v kontextu poskytovaných ekosystémových služeb
Spustová, Kateřina ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce reaguje na současné přístupy antropogenního ovlivnění ekosystémů a jimi poskytovaných ekosystémových služeb. Cílem práce je na základě existujících klasifikací a typologií krajiny a jejich kombinace s přístupy klasifikace ekosystémových služeb vymezit sociálně-ekologické jednotky jako funkční sociálně- ekologické typy území; tedy na základě uvedených klasifikací prokázat, že sociálně- ekologické jednotky jsou funkční sociálně-ekologické typy území, kterým by měla být v typologii krajiny věnována zvýšená pozornost. Sociálně-ekologické krajiny jsou v práci vymezovány na základě stupně antropogenního ovlivnění, vybraných socioekonomických charakteristik a na základě vymezení typických ekosystémových služeb. Práce vychází z Miléniového hodnocení ekosystémů a soustřeďuje se na tři ze čtyř definovaných kategorií ekosystémových služeb, a sice na zásobovací, podpůrné a kulturní služby. Jako metodologie byl zvolen kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn pomocí sběru a analýzy statistických dat získaných z databází Českého statistického úřadu, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Statistické ročenky půdní služby. Výsledkem práce je zjištění, že sociální a ekologické složky sociálně-ekologických systémů jsou ve vzájemném vztahu a je žádoucí věnovat jim v klasifikaci krajiny...
|
|
|
Typologie změn krajinného pokryvu a jeho struktury v postkomunistických státech Střední Evropy
Kuna, Petr ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Studium krajinných změn je předmětem zájmu celé řady odborných prací jak u nás, tak v zahraničí. Tato diplomová práce se proto nevěnuje prostému popisu změn v krajině, nýbrž se soustředí na další syntézu těchto poznatků a následné vytvoření typologie změn krajinného pokryvu a jejich dopadů, či vlivů na strukturu krajiny v zájmovém regionu, včetně její heterogenity. Jedná se tedy o proces, pomocí kterého jsou vyčleněny oblasti, jež formovaly a stále ještě formují stejné procesy vedoucí k homogenizaci krajiny, nebo naopak k její fragmentaci. Zájmovou oblastí je tzv. Visegrádská skupina států (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Jedná se o čtyři státy bývalého východního bloku ve Střední Evropě, které díky své společné minulosti získaly relativně podobné výchozí podmínky pro další vývoj krajiny po "uvolnění" situace a změně politického režimu v roce 1989. Krajina se začala od tohoto zlomového bodu vyvíjet nejednotně. Každý stát začal jiným způsobem přistupovat ke krajině a zcela jinak zasahoval do jejího vývoje. V rámci rešeršní části práce je nejdříve popsán vývoj krajiny v období do roku 1989, kdy nebyl příliš brán zřetel na ekologické funkce a význam krajiny. Toto období se vyznačovalo dominancí procesu intenzifikace zemědělství se všemi doprovodnými jevy a zásahy do krajin, ve smyslu...
|
|
|
Typologie krajiny České republiky
Romportl, Dušan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kolejka, Jaromír (oponent) ; Hrnčiarová, Tatiana (oponent)
15 klasifikace, je volba trénovacích objektů. Pro každou z uvažovaných tříd bylo zvoleno vždy 5 objektů, které nejvhodněji postihují spektrum podmínek dílčích typů. Jejich výběr byl však rovněž zatížen osobou zpracovatele. Ověření a porovnání výsledků objektově orientované analýzy s výstupy tradičních pixelových metod ukázalo rozdíly ve způsobu klasifikace obou typů metod. V případě objektově orientované analýzy jsou hodnoceny spektrální informace za celý objekt. V rámci vysoce heterogenních objektů mohou být tyto informace zprůměrovány a objekt je tak zařazen jako netypický zástupce do určité třídy. Pixelové metody klasifikace naproti tomu hodnotí kvalitu jednotlivých polí rastru, případné heterogenní objekty jsou tak touto metodou rozděleny do více tříd. Pomocí výsledků řízené klasifikace byla až na několik výjimek potvrzena správnost objektově orientované klasifikace. 4.1. TEORETICKÉ OTÁZKY Závažnou otázkou zpracování komplexních typologií současné krajiny je samotný smysl a důvod takového konání. Pedroli et al. (2006) upozorňuje na všeobecnou poptávku po přesných, vysoce podrobných a zároveň srozumitelných prostorových informacích o stavu a vývoji krajiny, jejích složek a funkcí. Groom et al. (2006) a Jongman et al. (2006) na konkrétních příkladech uvádí možnosti využívání stále kvalitnějších...
|
|
|
Cílové charakteristiky krajiny v územním plánování
Komendová, Hana
Komendová, H. , Cílové charakteristiky krajiny v územním plánování. Brno, 2014. Diplomová práce. Mendelova Univerzita v Brně Diplomová práce na téma Cílové charakteristiky krajiny v územním plánování je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a zabývá se územním plánováním s důrazem na strategické nástroje, typologií krajiny a cílovými charakteristikami krajiny v Zásadách územního rozvoje v kontextu Evropské úmluvy o krajině. V aplikační části byly vymezeny Cílové charakteristiky krajiny v zásadách územního rozvoje pro jednotlivé kraje ČR. V rámci případové studie mikroregionu Jemnicko byly formou dotazníkového šetření zjištěny požadavky veřejnosti na krajinu a z toho následné doporučení pro kraj Vysočina.
|
|
|
Typologie české krajiny
Novák, Jaroslav ; Culek, Martin ; Löw, Jiří
V práci je na základě přírodních, kulturních a historických charakteristik rozčleněno území ČR na 160 krajinných typů vymezených průnikem tří rámcových typů krajin dle osídlení, využití území a reliéfu. Krajinné typy na regionální a místní úrovni přecházejí na topické členění. Na to navazují různé interpretace vlastností krajinných typů - od jejich postavení v krajinném obraze ČR, přes stanovení potenciálů jejich využití některými, na krajinných vlastnostech bezprostředně závislými činnostmi, až po jejich zákonem garantovanou ochranu a hlavní směry jejího naplňování. průběžně byla prováděna digitalizace mapových děl.
|
|
|
Typologie české krajiny
Löw, Jiří
V roce 2004 byly rozpracovány dílčí úkoly, které jsou ve zprávě popsány: Typy krajinného rázu na celostátní úrovni; Typy krajinného rázu na regionální úrovni; Vzácnost typů krajinného rázu v ČR (Obraz krajiny z hlediska zastoupení a významu jednotlivých typů krajinného rázu); Diferencované péče o typy krajinného rázu (Diferenciace krajinných typů z hlediska využitelnosti jejich potenciálů); Digitalizace mapových děl.
|
host ::
RSS.