|
|
NATO's Challenge: Exploring the Persistence of the Alliance's Military Capabilities Gap
Schwarzenberg, Carly Eileen ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mezerami ve vojenských schopnostech mezi USA a evropskými členskými státy NATO. Klade si za cíl odpovědět na otázku, proč trvají mezery ve vojenských schopnostech mezi USA a Evropou, navzdory zřejmé shodě spojenců na strategické cíle vojenských schopností a kooperativní řešení. Nejdříve práce prokazuje nutnost silné a samostatné evropské bezpečnostní a obranné identity v NATO, zejména po poslední vojenské misi NATO v Libyi. Dále práce definuje a vysvětluje mezeru ve vojenských schopnostech uvnitř NATO, včetně jejího rozsahu, historie, a snahy nalézt společně vyřešení. Analýza ukazuje, že ač existuje konsensus na vojenské potřeby NATO i na způsoby jejich dosažení, mezera trvá a roste od konce Studené války. Práce používá dvoustupňovou teorii her, aby vysvětlila existenci takového rozporu mezi záměrem a provedením. Proces obranného plánování v NATO se analyzuje v rámci dvoustupňové hry, jejímž prostřednictvím kterého je možné spojit nadnárodní plánování NATO a plnění plánů členskými státy, jež však zaleží na dostatečném rozpočtu. Fiskální nedostatky jsou běžně citovány jako příčina menších obranných rozpočtů pro všechny státy, ačkoliv nevysvětlují rozdíly mezi rozpočty spojenců. Například obranný rozpočet Estonska, měřeno procentem HDP, je dvakrát vyšší než Lotyšský,...
|
|
|
NATO's Challenge: Exploring the Persistence of the Alliance's Military Capabilities Gap
Schwarzenberg, Carly Eileen ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mezerami ve vojenských schopnostech mezi USA a evropskými členskými státy NATO. Klade si za cíl odpovědět na otázku, proč trvají mezery ve vojenských schopnostech mezi USA a Evropou, navzdory zřejmé shodě spojenců na strategické cíle vojenských schopností a kooperativní řešení. Nejdříve práce prokazuje nutnost silné a samostatné evropské bezpečnostní a obranné identity v NATO, zejména po poslední vojenské misi NATO v Libyi. Dále práce definuje a vysvětluje mezeru ve vojenských schopnostech uvnitř NATO, včetně jejího rozsahu, historie, a snahy nalézt společně vyřešení. Analýza ukazuje, že ač existuje konsensus na vojenské potřeby NATO i na způsoby jejich dosažení, mezera trvá a roste od konce Studené války. Práce používá dvoustupňovou teorii her, aby vysvětlila existenci takového rozporu mezi záměrem a provedením. Proces obranného plánování v NATO se analyzuje v rámci dvoustupňové hry, jejímž prostřednictvím kterého je možné spojit nadnárodní plánování NATO a plnění plánů členskými státy, jež však zaleží na dostatečném rozpočtu. Fiskální nedostatky jsou běžně citovány jako příčina menších obranných rozpočtů pro všechny státy, ačkoliv nevysvětlují rozdíly mezi rozpočty spojenců. Například obranný rozpočet Estonska, měřeno procentem HDP, je dvakrát vyšší než Lotyšský,...
|
|
|
Aplikace teorie her na rozhodování v Radě bezpečnosti OSN
Rozsypal, Jakub ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Halás, Matúš (oponent)
Bakalářská práce Aplikace teorie her na rozhodování v Radě bezpečnosti OSN kvantitativně zkoumá rozhodnutí stálých členů Rady bezpečnosti OSN v období let 1985 až únor 2011. V prvních částí je popsán teoretický rámec teorie her jako takové. V druhé části je vysvětleno formální fungování Rady bezpečnosti OSN s přihlédnutím k vetování. Dále ve třetí části je formulován samotný model. Práce vychází zejména z modelu dvouúrovňových her (two-level games) J. Putnama a strategické perspektivy jako přístupu ke zkoumání mezinárodních vztahů. Permanentní členové Rady bezpečnosti jsou podle hlediska demokracie/autokracie rozděleni na tři typy podle jejich pozice mezi těmito ideálními typy. Po přiřazení jednotlivých států k jejich příslušným typům je formulován mechanismus získávání výplat na jak domácí, tak mezinárodní úrovni. Práce argumentuje tak, že z důvodu různých poměrů získávání výplat na zmíněných dvou úrovních budou trendy v hlasování různé. Následné zkoumání dat z faktických hlasování toto potvrzuje a ukazuje výraznou závislost mezi typem aktéra a jeho hlasovacím chováním respektive užitím veta. Statistické zkoumání dat naznačuje, že demokratický typ aktéra více vetuje, a to i pokud je zohledněno nestejné rozložení rozdílných typů aktérů.
|
host ::
RSS.