|
|
Příprava a charakterizace triple-IPA pro tvorbu vezikulárních systémů
Novotná, Ludmila ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a charakterizací vezikulárních systémů tvořených triple-IPA (iontový amfifilní pár se třemi hydrofobními řetězci). Pro přípravu triple-IPA byly využity dvouřetězcové kationické tenzidy dimetyldimyristylamonium bromid (DMSAB), dimetyldipalmityamonium bromid (DPAB), dimetyldioktadecylamonium bromid (DODAB) a dimetyldioktadecylamonium chlorid (DODAC) a jednořetězcový anionický tenzid dodecylsíran sodný (SDS). Z kationických tenzidů byly vybrány DMSAB a DPAB, které byly studovány důkladněji. Triple-IPA byly připraveny smícháním roztoků opačně nabitých tenzidů v ekvimolárním poměru, vzniklá sraženina triple-IPA byla odfiltrována a usušena. Ze získaného prášku byly rehydratací a sonifikací připraveny vezikulární systémy. Ke stabilizaci kataniontových vezikul byl použit cholesterol a kationické tenzidy, ze kterých byly připraveny triple-IPA. Vlastnosti vezikulárních systémů byly vyhodnoceny pomocí měření dynamického a elektroforetického rozptylu světla a turbidimetrie. Disperzní roztoky s přídavkem cholesterolu byly méně zakalené, proto lze předpokládat, že podpořily tvorbu kataniontových vezikul. Optimální obsah cholesterolu je 20 mol. %. Při této koncentraci se projeví vliv cholesterolu na reorganizaci membrány vezikul a kataniontový systém zůstává monodisperzní. U všech připravených roztoků byl stanoven kladný zeta potenciál ve stabilní oblasti, který se ještě zvýšil přidáním kladného tenzidu. Nejvhodnější kationický tenzid pro přípravu triple-IPA je DPAB, se kterým se dobře pracuje, vytváří nejvíce monodisperzní systémy a má nejmenší nejistoty měření.
|
|
|
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.
|
|
|
Využitelnost různých technik porozimetrie při studiu vnitřní struktury biopolymerních hydrogelů
Zahrádka, Jan ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je výběr, optimalizace a testování vhodných metod pro studium vnitřní struktury hydrogelových materiálů. Zaměřuje se převážně na studium velikosti pórů s potenciálním využitím v základním a aplikovaném výzkumu těchto materiálů. Hlavní pozornost byla směřována do vytvoření kvalitní literární rešerše, která rozšiřuje povědomí o použitelnosti jednotlivých metod. V experimentální časti bylo klíčovým faktorem otestování konvenčních porozimetrických metod (rtuťová intruzní porozimetrie, BET analýza a DSC termoporometrie) pomocí referenčních porézních materiálů, na základě jejichž analýzy byly jednotlivé metody vzájemně porovnávány. Po optimalizaci jejich postupu s využitím referenčních materiálů byly tyto techniky využity k analýze modelových hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu. Na základě této analýzy byly metody porovnávány z pohledu přípravy vzorku, časové a finanční náročnosti, ale především z pohledu rozsahu měření jednotlivých metod v porovnání s rozmezím deklarovaných hodnot velikostí pórů polyvinylakoholových hydrogelů.
|
|
|
Analytical methods for qualitative and quantitative determination of PHA in cyanobacteria
Černayová, Diana ; Samek, Ota (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
The diploma thesis is confused to verify the applicability of selected physicochemical and spectroscopic methods for characterization of cyanobacteria, with special emphasis on possibilities of qualitative and quantitative analysis of polyhydroxyalkanoates (specifically polyhydroxybutyrate (PHB)) accumulated in cyanobacterial cells. The sample basis of the work was formed by cultures of cyanobacterial strains of Synechocystis sp. PCC 6803 and Synechocystis salina CCALA 192. The cultures were were cultivated in several ways to cover the widest possible range of physiological conditions and PHB contents, in particular using an autotrophic way of cultivation on shakers and multicultural culture method in a basic culture medium,and in media enriched with 2% salt (NaCl ) as well as mixotrophic culture media with different types of the carbon substrate. After few weeks of cultivation, cyanobacterial cultures were obtained and complexly analyzed by following techniques- cell suspensions were analyzed by flow cytometry and UV-VIS spectrometry (transmission and diffusion transmission mode), dry cell biomass was characterised by gas chromatography to obtain a exact amount of PHB, and then FT-IR spectrometry and thermogravimetric analysis. The work aimed to assess whether any of these methods can be a quick and affordable alternative to the determination of PHB content to the most commonly used method of gas chromatography, but also to assess what additional information about the physiological state of cyanobacterial cells can provide test methods. The highest correlation on PHB content was determined for the parameters determined by infrared spectroscopy, in which specific peaks from the characteristic wavelengths for polyhydroxybutyrate were important. Weak correlations on PHB content were achieved in thermogravimetric analysis and cytometry, using the hydrophobic fluorescent probe BODIPY 439/503, which bound to lipophilic parts of cells. In addition to the determination of PHB, it was possible to determine pigments present in cyanobacteria (such as chlorophyll, phycocyanin and carotenoids) by flow cytometry and UV-VIS diffusion transmission spectrometry. In the end, results from all used techniques were compared by PCA analysis to determine the similarity of all analyzed samples.
|
|
|
Interakce hyaluronanu a cetrimidu
Adamcová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Interakce mezi hyaluronanem a kationaktivním Cetrimidem byly studovány pomocí fluorescenční spektrometrie a turbidimetrie v prostředí modelového fyziologického roztoku (0,15 M NaCl) a ve vodě. Výsledky měření ve vodě ukázaly silné elektrostatické interakce v oblasti před CMC tenzidu, které ale byly v přítomnosti soli vlivem vysoké iontové síly potlačeny. Chování Cetrimidu v přítomnosti hyaluronanu bylo porovnáno s chováním čistého TTAB ve stejném systému. Bylo zjištěno, že změny v systému Cetrimid-HA nastávají vždy při nižších koncentracích tenzidu, než je tomu u systému TTAB-HA, což bylo způsobeno příměsí malého množství CTAB v Cetrimidu.
|
|
|
Metody stanovení obsahu polyhydroxyalkanoátů v bakteriálních buňkách
Černayová, Diana ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá metódami na stanovenie polyhydroxyalkanoátov (PHA) v bunkách baktérie Cupriavidus necator H16. Medzi použité metódy patrí infračervnená spektroskopia s Fourierovou transformáciou (FTIR), Ramanova spektroskopia, turbidimetria a termické analýzy (termogravimetrická analýza a diferenčná skenovacia kalorimetria). Výsledky z metód boli porovnávané s obsahom PHA stanoveného plynovou chromatografiou. Pri infračervenej spektroskopií s Fourierovou transformáciou a Ramanovej spektroskopií sa zistila pozitívna korelácia pomeru charakteristických pásov k obsahu PHA. S použitím FTIR bolo možné okrem kvantitatívneho stanovenia PHA zistiť aj kvalitu vzorky (kryštalickosť /amorfnosť). Ďalej sa použila turbidimetrická analýza, pri ktorej sa sledovala závislosť rozptylu UV-VIS žiarenia na obsahu PHA v bakteriálnych bunkách. Najefektívnejšou technikou sa ukázala byť termogravimetrická analýza. Závislosť úbytku hmotnosti v oblasti spaľovania PHA, na jeho obsahu (zisteného plynovou chromatografiou) bola stanovená s najvyššou koreláciou k plynovej chromatografií. Metóda DSC sa neukázala byť vhodnou alternatívnou náhradou na stanovenie obsahu PHA, ale umožnila stanoviť či sa polymér nachádza v stave kryštalickom, alebo amorfnom.
|
|
|
Preparation and characterization of catanionic complexes
Mušková, Alexandra ; Kalina, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
The diploma thesis deals with the preparation and characterization of catanionic complexes and their possible application to pharmaceutics and medicine. The catanionic complexes were prepared by mixing two oppositely charged surfactants with the concentration of 20 mmol·dm3 in various volume ratios. Two systems were analyzed – CTAB + SDS and Septonex + SDS. Both systems were prepared in an aqueous and physiological environment. The turbidimetric analyses provided results of the intensity of turbidity of the prepared mixtures. The size and stability of the prepared particles were determined by DLS and ELS measurements. CTAB-rich samples showed significant viscosity changes and they were therefore characterized by rheological measurements. The results of this work show that the asymmetry of alkyl chains, surfactant selection, temperature, and ionic strength have a significant influence on the properties and self-assembly of surfactants in catanionic complexes.
|
|
|
Studium interakcí polyelektrolytů s kladně nabitými dusíkatými amfifilními látkami
Zeman, Jan ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato studie se zaměřuje na výzkum fyzikálních interakcí polyelektrolytů polystyrensulfonátu a kyseliny hyaluronové s dusíkatými amfifilními látkami, jež jsou reprezentovány aminokyselinou lysinem a albuminem. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, vodivosti, viskozity, turbidity, dynamického rozptylu světla a reometrie. Veškeré vzorky byly proměřeny a získaná data byla vždy porovnána s výsledky vzorků amfifilních látek v rozpouštěcím prostředí bez přídavku polyelektrolytu. Interakce byly pozorovány v roztocích o koncentracích lysinu mezi 0 a 20 mmoldm-3, pak již byly sulfo-skupiny PSS plně obsazeny molekulami aminokyselin a další interakce nebyly pozorovány. Ke stejnému jevu docházelo pro roztoky albuminu s hyaluronanem do koncentrací 2 gdm-3.
|
|
|
Charakterizace interakcí hyaluronanu a albuminu
Valentová, Kristýna ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výzkum fyzikálních interakcí mezi kyselinou hyaluronovou a bílkovinou albuminem. K výzkumu interakcí bylo použito měření pH, konduktivity, viskozity, turbidity a reometrie. Interakce byly pozorovány v roztocích o stálé koncentraci albuminu 1,0 gdm-3 a proměnlivé koncentraci kyseliny hyaluronové od 0,1 do 2,0 gdm-3. Veškeré vzorky byly proměřeny a výsledky byly porovnány s roztokem kyseliny hyaluronové bez přídavku albuminu. Výsledky ukazují, že dochází k interakcím mezi kyselinou hyaluronovou a albuminem hlavně u roztoků vysokomolekulové kyseliny hyaluronové. Interakce se projevovaly změnou viskozity roztoků. Po přidání albuminu do referenčních roztoků můžeme pozorovat snížení viskozity. Snížení pozorujeme i u roztoků nízkomolekulové kyseliny hyaluronové, ale není tak výrazné.
|
|
|
Příprava a charakterizace quatsomů
Havlíčková, Anna ; Szabová, Jana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací quatsomů a jim podobných vezikulárních systémů. Příprava spočívala v navážení ekvimolárního množství sterolu a tenzidu, hydrataci deionizovanou vodou a následné sonifikaci ultrazvukovou sondou s energií 5, 10 a 15 kJ. V této práci byly připraveny dva typy quatsomů, první obsahovaly cholesterol a cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a druhé se skládaly z cholesterolu a karbethopendecinium bromidu (Septonex). Pro oba typy byla na základě měření turbidity, vizuálního pozorování a analýzy dynamického i elektroforetického rozptylu světla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ. Dále bylo zjištěno, že pozorované vlastnosti byly konstantní od 7. dne od sonifikace. Kromě quatsomů byly připraveny také jim podobné vezikuly, které obsahovaly tenzid ve formě sulfátové soli. Opět byly připraveny dva typy, kdy první obsahoval dodecylsulfát sodný (SDS) a cholesterol, druhý tetradecylsulfát sodný (STS) a cholesterol. Na základě stejného měření jako u quatsomů byla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ pro oba typy vezikul. Dále byly připraveny směsi s různým poměrem cholesterolu a daného tenzidu, u kterých byl sledován vliv přídavku cholesterolu. Analýza těchto směsí byla provedena stejnými metodami jako analýza quatsomů.
|
host ::
RSS.