|
|
Obsah základních analytických složek ve výsekovém mase
URBAN, Martin
Tato práce je zaměřena na analýzu základních složek výsekového masa. Cílem bylo změřit obsah vody, tuku, bílkovin, kolagenních částí vepřové kýty, vepřové plece a vepřové pečeně pomocí metody NIR. U výrobce Masokombinát Plzeň byl zjištěn vysoký obsah vody ve všech výsekových částech v porovnání s nižším obsahem tuku. U výrobce Jatky Lišov byl jev potvrzen v opačném směru výsekové části obsahovaly vyšší obsah tuku a méně vody. Například vepřová kýta zakoupená od výrobce Jatky Lišov obsahovala 66,2 %, resp. 71,65 %, resp. 72,99 % vody. Vepřová kýta od výrobce Masokombinát Plzeň obsahovala 74,28 %, resp. 75,18 %, resp. 73,84 % vody. Obsah tuku ve vepřové kýtě od výrobce Jatky Lišov byl změřen 12,27 %, resp. 4,55 %, resp. 3, 96 %. Vepřová kýta od výrobce Masokombinát Plzeň obsahovala1a 76 %, resp. 2,06 %, resp. 3,01 % tuku. Nejvyšší obsah vody 75,29 % byl změřen u vepřové plece výrobce Masokombinát Plzeň, nejméně obsahovala vepřová kýta od firmy Jatky Lišov (66,2 %). Nejvyšší obsah tuku 12,03 % byl zjištěn ve vepřové pleci od výrobce Jatky Lišov, nejméně tuku 1,76 % obsahovala vepřová kýta od společnosti Masokombinát Plzeň. Na bílkoviny nejbohatší byla vepřová kýta výrobce Jatky Lišov (24,13 %), pouze 18,34 % bílkovin bylo změřeno u vepřové plece firmy Libor Novák. Nejvíce kolagenních částí obsahoval vzorek vepřové pečeně z Jatek Lišov (1,78 %), nejméně vepřová kýta (0,32 %) od výrobce Masokombinát Plzeň.
|
|
|
Obsah základních analytických složek ve vybraných masných výrobcích
KŘIVÁKOVÁ, Tereza
Cílem této práce bylo ve vybraných masných výrobcích (minimálně 50 kusů výrobků) stanovit vybrané analytické hodnoty (obsah vody, tuku, bílkovin, kolagenních částí a soli) pomocí metody NIR. Za materiál bylo zvoleno pět druhů masných výrobků špekáček, vídeňský párek, gothajský salám, anglická slanina a vysočina od 10 různých výrobců z České republiky. Po vyhodnocení výsledků lze konstatovat, že výrobek vysočina obsahoval nejvíce tuku, soli, kolagenu a nejméně vody. Vídeňský párek pojímal nejvíce vody, na druhé straně však byl nejméně tučný a nejméně slaný. Výrobek gothajský salám byl z hlediska obsahu bílkovin vyhodnocen jako nejméně kvalitní. Nejmenší obsah kolagenu měla anglická slanina a zároveň u tohoto výrobku byla zjištěna největší variabilita v obsahu vody, tuku, bílkovin a kolagenu. Nejvíce spolu negativně korelovaly voda a tuk, v tomto páru byla velmi vysoká závislost u anglické slaniny, gothajského salámu, špekáčku a tento vztah se prezentuje jako statisticky velmi vysoce průkazný (p0,001). Obdobné výsledky a statistická průkaznost (p0,001) byly prokázány mezi tukem a bílkovinami u anglické slaniny.
|
|
|
Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb
KREJSA, Jakub
Konzumace rybího masa v České republice je na velice nízké úrovni. Jeden z možných faktorů, který tuto skutečnost ovlivňuje je nízká informovanost zákazníka neboli konzumenta. Diplomová práce "Kvalita lipidů našich hospodářsky významných druhů ryb" pracuje se seznamem devatenácti hospodářsky nejvýznamnějších druhů ryb, do kterých byly zařazeny i ryby nejen z rybničního obhospodařování a intenzivních chovů, ale i takové druhy, které jsou zajímavé pro konzumaci z pohledu sportovních rybářů. Odebrané vzorky jednotlivých ryb byly primárně použity pro analýzy obsahu tuku a kompozice mastných kyselin. Tím došlo k vytvoření velice zajímavých výsledků v této oblasti a vytvoření podkladů pro další analýzy jako je stanovení aterogenního a trombogenního indexu či sestavení tabulky nutričních hodnot zmíněných jako "Big 7" (obsah tuku a z něj podíl nasycených mastných kyselin, obsah sacharidů a z nich podíl cukrů, obsah bílkovin, obsah soli a energetická hodnota) u jednotlivých druhů ryb dle nařízení ES 1169/2011. Výsledky této práce potvrdily, že obsah tuku a jeho kompozice je vysoce ovlivněn druhem přijímané potravy. Ryby chované polointenzivním způsobem s největším obsa-hem tuku jsou kapr obecný (7,62 ? 2,9 %) a tolstolobik bílý (6,87 ? 1,37 %). Naproti tomu ryby dravé vykazovaly zastoupení tuku zpravidla do 1 %. Ryby z extenzivních chovů nebo druhy sportovně ulovené jsou v obsahu tuku vyrovnanější. Nejtučnější rybou z této skupiny je cejnek malý (5,52 ? 0,44 %) a nejnižší obsah vykazoval karas stříbřitý (1,14 ? 0,38 %). Byly rovněž porovnávány druhy chované v akvakultuře a zároveň vyskytující se ve volných vodách (kapr obecný, pstruh duhový, síh peleď, lín obecný, sumec velký). Kompozice mastných kyselin je významně závislá na obsahu tuku. Ryby dravé obsahují 195 - 219 mg×100 g-1, signifikantně nejvíce (p0,05) pak bylo zjištěno u síha peledě z extenzivního chovu (1048 mg×100 g-1 EPA + DHA). Podíl SFA byl u většiny ryb pod 30 %, obsah MUFA byl nejvyšší u kapra obecného (52,71 ? 7,75 %), nejméně obsahoval okoun říční (18,83 ? 1,12 %). Štika obecná, candát obecný a okoun říční obsahují relativně nejvíce PUFA, a to přes 50 %. Všechny druhy ryb (s výjimkou tlamouna nilského) v této studii vykazují hodnoty aterogenního indexu pod 0,5 a trombogenního indexu pod 0,4. Z výsledků nutričních hodnot uváděných do seznamu "Big 7" byla vypočtena celková energetická hodnota. Vyšší energetická hodnota je přímo úměrná zvyšujícímu se obsahu tuku. Rybí druhy zahrnuté do této diplomové práce vykazují celkovou energetickou hodnotu v rozmezí 500 - 900 kJ×100 g-1.Výsledky studie přinášejí ucelené, laboratorně potvrzené informace o nutričním složení našich ryb. Tato data mohou sloužit nejen ke zvýšení informovanosti zákazníků, ale zejména je předpoklad jejich využití chovateli a zpracovateli ryb coby nástroje pro naplnění povinnosti uvádět nutriční údaje na svých výrobcích dle ES 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
|
|
|
Validace nutričních parametrů uvedených na obalech vybraných potravin
Pláteníková, Markéta
Stěžejními cíli této diplomové práce bylo prostudovat legislativní požadavky, týkající se označování potravin, charakterizovat činnost a postupy dozorových orgánů vzhledem k problematice označování potravin. Následně bylo cílem stručně popsat technologické postupy výroby zvolených skupin potravin, tedy technologie výroby šunek, sýrů, kefírového mléka, ovocných přesnídávek, oplatků, chleba, celozrnných pufovaných chlebíčků a čokolády. Dalším z cílů práce bylo vyhodnocení rizika konzumace potravin v případě klamavého označení nutriční hodnoty. V praktické části diplomové práce se u vybraných výrobků stanovily standardními metodami množství sacharidů, tuků, bílkovin a soli. Jednoduché cukry byly stanoveny metodou podle Schoorla. Obsah škrobu byl zjištěn metodou podle Ewerse. Tuky byly stanoveny extrakcí podle Soxhleta a poté byly podrobeny derivatizaci a na plynovém chormatografu (GC), kde bylo detekováno zastoupení MK. Vedle extrakce podle Soxhleta byla provedena extrakce podle Hara a Radin (1987). Bílkoviny se stanovily pomocí metody stanovení celkového dusíku metodou podle Kjehdala s úpravou podle Winklera. Množství soli se detekovalo analyticky argentometrickou srážecí titrací. Stanovení obsahu nutričních parametrů bylo prováděno u 3 šarží vybraných potravin. Ze získaných výsledků byla vyhodnocena případná rizika, která by mohla způsobit konzumace potravin s klamavě uvedeným nutričním značením.
|
|
|
Suroviny pro výrobu jemného pečiva a výrobní sortiment
Šindelářová, Monika
V první části bakalářské práce na téma Suroviny pro výrobu jemného pečiva a výrobní sortiment je uvedena legislativa týkající se jemného pečiva a spotřeba pečiva. Druhá část práce je zaměřena na nutriční složení základních surovin (mouka, tuk, cukr, kypřící látky, voda, mléko, vejce, zlepšující přípravky, náplně) a na jejich hlavní funkce v těstě a pečivě. Rozdělení jemného pečiva na koláčové, vánočkové, smažené, listové, křehké, třené a šlehané, technologie výroby a sortiment jednotlivých druhů je popsáno v další části. V poslední části práce je zmíněn způsob balení pečiva a možnosti využití mrazírenské technologie v pekárenství a uveden obsah tuku některých výrobků. V příloze je zobrazen sortiment jednotlivých druhů jemného pečiva.
|
|
|
Optimalizace procesu sušení trvanlivých masných výrobků
BORKOVCOVÁ, Alena
Moje diplomová práce se zabývá optimalizací procesu trvanlivých masných výrobků. Výzkumem bylo zjištěno, že sušením trvanlivého masného výrobku docházelo k postupnému úbytku vody a snížení hodnoty aw pod 0,85. Tuk a sůl měly stoupající tendenci. Z naměřených hodnot vyplývá, že jako optimální se ukazuje trvanlivé masné výrobky sušit po dobu 42 dnů, a to pozvolně. Měření prokázala, že výsledky jsou silně ovlivněny náhodnými odchylkami. Pouze rozdíl v průměrném podílu tuku mezi 7. a 14. dnem nebyl na 5% hladině významnosti prokázán.
|
|
| |
|
|
Zjištění množství podkožního tuku u hráčů florbalu.
HANŠPACH, Luboš
V současné době je u hráčů kolektivních sportů (florbal, fotbal, hokej, volejbal) kladen velký důraz na dynamiku, rychlost a obratnost. Podkožní tuk je jeden z faktorů, který ovlivňuje výkonnost hráčů ve sportu. Budou porovnávány 2 odlišné florbalové kluby, u jejichž hráčů bude měřeno množství podkožního tuku. Jedná se o různé věkové kategorie týmu Českých Budějovic a Liberce. Provedeme měření mužů, juniorů, dorostu, starších žáků, mladších žáků a nakonec změříme i kategorii žen. Následně bude možné porovnat množství podkožního tuku u hráčů florbalu z jednotlivých týmů. Tak bude možné posoudit, zdali se odlišná zátěž na trénincích projevuje v množství podkožního tuku. Cílem naší práce je analyzovat a posoudit množství podkožního tuku u hráčů florbalu s rozdílnou fyzickou zátěží, v různých věkových kategoriích a demografických podmínkách.
|
|
| |
|
|
Chovatelské a ekonomické vyhodnocení vybraného chovu koz
CHVOSTOVÁ, Martina
Byla hodnocena ekologická kozí farma, která je zaměřena na chov bílé krátkosrsté kozy a to během let 2004 {--} 2006. Mléčná užitkovost byla v roce 2004 390 kg, v roce 2005 byla na úrovni 381 kg. V roce 2006 se užitkovost zvýšila na 678 kg mléka za laktaci. V letech 2004 a 2005 byla užitkovost hluboko pod průměrem ČR, naopak v roce 2006 se farma průměru 707 kg za celou ČR celkem přiblížila. Průměrný denní nádoj byl v tomto roce 2,5 kg na kus.V chovu je dlouhodobě nízká plodnost. Farma splňuje podmínky finančního zdraví. V roce 2006 byly příjmy na kus 24 818 Kč, variabilní výdaje 17 310 Kč.
|
host ::
RSS.