|
|
Zemědělství v rámci trvale udržitelného rozvoje agrárního sektoru
Frýdlová, Monika ; Boháčková, Ivana (vedoucí práce) ; Smutka, Luboš (oponent)
Zemědělství již od počátku lidstva patřilo k nejdůležitějším odvětvím a zaujímalo v hospodářství silnou pozici. Kromě toho, že zemědělství zajišťuje produkční funkci v závislosti na přírodních zdrojích a jejich kvalitě, rovněž utvářelo z historického pohledu krajinu. Počátky zemědělské činnosti nebyly spojeny s žádnými negativními environmentálními dopady. Zemědělství vznikalo v oblastech, které byly málo ekologicky zranitelné, negativní dopady, které se projevovaly, byly jen lokální a podobaly se přírodním narušením, dobou ani svojí periodicitou nemohly překročit meze, které by znamenaly trvalé poškození. Během tohoto období až do počátků industrializace bylo zemědělství dynamickým faktorem, který podporoval vývoj lidské společnosti. Během posledních dvou století prodělalo zemědělství velkou proměnu. Jak podotýká KIRCHENMANN et BIRD (2006), začátek přeměny zemědělství na průmyslový systém, je spojen s počátkem průmyslově vyráběného nářadí a strojů, s výrobou a používáním minerálních hnojiv a se zavedením strojní tažné síly (KOSTELANSKÝ et al., 2009). V prvních desetiletích 20. století se můžeme setkat s prvními publikovanými výstupy, které poukazují na poškození úrodnosti půdy, na změny v agroekosystémech, na zvýšení výskytu chorob a škůdců a snížení kvality potravin. Mnoho vědců nesouhlasilo se stále se zužujícím pohledem na přírodní systémy a procesy a jejich roli v zemědělství (HARWOOD, 1983). Jak podotýká RAMAN (2006) dopady industrializace zemědělství na okolní prostředí byly stále významnější. Především po 2. světové válce dochází k podpoře a rozvoji konvenčního zemědělství, v důsledku toho, že státy nebyly schopny soběstačně zajišťovat svoji zemědělskou produkci. Celosvětově docházelo k masivní intenzifikaci zemědělství, rozsáhlému používání průmyslových hnojiv a pesticidů, závlahám, střídavému obhospodařování zemědělské půdy a zavádění monokultur, které mají vliv jak na druhovou, tak i genetickou diverzitu. Tyto změny byly dány nízkými výrobními náklady a sledována byla pouze ekonomická hlediska. Díky intenzifikaci zemědělství se rychle zvýšily výnosy, na druhou stranu byly velmi rychle vyváženy negativními dopady na životní prostředí -- erozí půdy, znečištěním podzemních vod, zvýšeným výskytem plevelů a nemocí, které byly rezistentní vůči chemickým postřikům. Kritizováno bylo bezohledné využívání 2 technických zařízení. V posledních letech minulého století se naplno projevily problémy spojené s dlouhodobým rozvojem intenzivního způsobu zemědělské výroby. V reakci na tento nepříznivý vývoj vznikaly různé formy zemědělství, jejichž cílem je především šetrnost k životnímu prostředí s minimalizací používání chemických vstupů. Alternativní, ekologicky zaměřené zemědělské směry, kam lze zařadit i ekologické zemědělství, se rozvíjí od počátku minulého století. Ekologické zemědělství představuje takový systém hospodaření, který zakazuje používání syntetických hnojiv a pesticidů, využívá šetrné způsoby k potlačení plevelů, škůdců a chorob, přispívá k celkové harmonii agroekosystému a jeho biodiverzitě, upřednostňuje využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci použitých surovin. Ekologické zemědělství tak plně odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci zemědělství, ale také mimoprodukční funkce. Trvale udržitelné zemědělství tedy představuje vícedimenzionální pojem, který v sobě zahrnuje jak oblast životního prostředí, ekonomie, tak společenských aspektů, které jsou vyjádřeny mnoha způsoby. Od 90. let minulého století se stále hledají způsoby, jak šíři zemědělské problematiky zjednodušit, kvantifikovat a jak ji posuzovat pomocí různých metod a zjednodušených modelů, které povedou jak k optimalizaci zemědělských produkčních systémů, tak budou využívány i jako podklad pro politické rozhodování v této oblasti. Za nejvhodnější nástroj k posuzování trvalé udržitelnosti jsou považovány indikátory, které umožňují srozumitelnou formou prezentovat často velmi složité jevy v jednotlivých agrosystémech. Indikátory jsou ve většině případů číselně vyjádřitelné a poskytují informace, které umožňují posoudit stupeň plnění cílů trvalé udržitelnosti v dané oblasti. Dnes známé soubory indikátorů byly a jsou stále vyvíjeny především v západních zemích, kde převládá intenzivní zemědělská činnost. Jen v Evropě existuje více než 40 metod pro hodnocení trvalé udržitelnosti zemědělství. GLIESMANN et al. (2010) uvádí, že na trvale udržitelné zemědělství je nutné pohlížet jako na živý proces vzhledem k neustále se měnícím podmínkám, než-li jako na určitý konečný stav. V oblasti zemědělství se tedy jedná o neustále hodnocení a vylepšování postupů hospodaření směřující k "zemědělství, které je ekologicky zdravé, ekonomicky životaschopné a sociálně spravedlivé". (FRANCIS at YOUNGBERG (1990)
|
|
|
Permakultura jako alternativní způsob hospodaření šetrný k přírodě
Shilova, Regina
V bakalářské práci je provedena charakteristika permakultury a jejích základních principů. Snahou bylo zjistit, zda permakultura splňuje kritéria setrvalého rozvoje a je vhodná k použití v půdně klimatických podmínkách České republiky. Pro porovnání je v práci uváděna také stručná charakteristika konvenčního a ekologického zemědělství a následně jsou tyto způsoby hospodaření porovnány s permakulturou. Funkčnost permakulturních principů v praxi byla zkoumaná na ukázkové přírodní zahradě v Ořešíně. Výsledky jsou dokumentovány fotografiemi s komentářem. Pomocí SWOT-analýzy byly stanoveny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby permakultury.
|
|
|
Vyhodnocení podnikatelského záměru pro přestavbu a provoz agroturistické farmy
Švábenská, Michaela
Předmětem bakalářské práce na téma "Vyhodnocení podnikatelského záměru pro přestavbu a provoz agroturistické farmy" je zpracování podnikatelského záměru, který vede k založení nového podniku. Hlavním cílem je vytvoření podniku zabývajícího se provozem agroturistické farmy a uplatnění na konkurenčním trhu. Dalším cílem je snaha poukázat na možnost tvorby zisku při současné minimalizaci negativních vlivů a dopadů na krajinu. Dále snaha o posílení trvale udržitelného zemědělství a rozvoje šetrného cestovního ruchu. Práce sestává ze dvou částí -- teoretické a praktické. Teoretická část je rešerší odborné literatury na danou problematiku. V praktické části je zpracován konkrétní podnikatelský plán, který se zaměřuje na kalkulaci nákladů, výnosů, hospodářského výsledku a následného zhodnocení návratnosti investic a životaschopnosti podniku.
|
|
|
Hodnocení systému hospodaření zemědělského podniku se souběžnou ekologickou a konvenční produkcí
Filip, Václav
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení systému hospodaření podniku se souběžnou ekologickou a konvenční produkcí. V roce 2013 společnost Jamenská a.s., Jamné nad Orlicí obhospodařovala 542,14 ha zemědělské půdy konvenčním způsobem a 205,21 ha zemědělské půdy ekologicky. Hospodaří v jihovýchodní části Orlických hor v nadmořské výšce 450 až 730 metrů, ve výrobní oblasti je horské (H1). Na základě získaných dat z období 2008 až 2012 byly pro obě střediska vypočteny základní ekologické, ekonomické a sociální indikátory hodnocení udržitelnosti. Celkové hodnocení agronomických indikátorů, obou částí podniku je za celé sledované období velmi dobré, tedy nad hranicí udržitelnosti. U konvenčních pozemků bylo dosaženo průměrných hodnot bilance N 46,89 kg.ha-1, (P) 5,8 kg.ha-1, (K) -29,77 kg.ha-1, průměrná dodávka organické hmoty do půdy činí 5,15 t.ha-1, měrná spotřeba energie 153,7 MJ.OJ-1, intenzita ochrany rostlin je 54,49 % průměru ČR a hodnocení biodiverzity dosahuje hodnoty 0,74. U indikátoru eroze nebylo zjištěno porušení standardu GAEC I a II. U ekologicky obhospodařovaných pozemků činí bilance N -3,2 kg.ha-1, (P) -5,7 kg.ha-1, (K) -38,63 kg.ha-1, roční dodávka organické hmoty do půdy je 3,5 t.ha-1, měrná spotřeba energie 127 MJ.OJ-1, intenzita ochrany rostlin 0 % průměru ČR a hodnocení biodiverzity 0,78. Rovněž v ekologické části nedošlo k porušení standardu GAEC I a II. Hodnocení ekonomických indikátorů bylo rovněž kladné, tržby dosahované v konvenční části byly 22.021 Kč.ha-1 a v ekologii 21.863 Kč.ha-1. Likvidita podniku za celé sledované období činila 3,65 a míra zadluženosti byla 26,7 %. Ze sociálních indikátorů byly sledovány, odměna za práci, pracovní doba, dovolená, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zapojení zaměstnanců do vedení společnosti a společenská angažovanost. Hodnot trvalé udržitelnosti nebylo dosaženo u odměny za práci, čerpání dovolené a zapojení zaměstnanců. Obě části podniku Jamenská a.s., fungují dobře a jsou trvale udržitelné.
|
|
| |
|
|
Erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému
SIMANDLOVÁ, Veronika
V současné době je u nás cca 54% zemědělských půd ohroženo vodní erozí. Předpokladem pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství je realizace ochrany půdy. Protierozní opatření představují soubor opatření, která kromě prioritní funkce omezení ztrát půdy významnou měrou ovlivňují i vodohospodářské poměry v krajině. Tématem mé bakalářské práce je erozní ohrožení krajiny v kontextu trvale udržitelného zemědělského systému. První část práce je zaměřena na literární rešerši týkající se trvale udržitelného zemědělství, problematiky eroze půdy a možnosti ochrany ZPF (zemědělského půdního fondu). V praktické části se zabývám konkrétním územím, na kterém byly realizovány v rámci komplexních pozemkových úprav protierozní opatření. Cílem práce bylo zhodnotit stav zájmového území před a po realizaci opatření. Dále byly vyhodnocovány jednotlivé parametry, typy a lokalizace protierozních prvků na zájmovém území, jejich porovnání s projektovou dokumentací a plánem společných zařízení.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.