Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
Traumatologická připravenost nemocnic a zdravotnické záchranné služby kraje
ŠKOLKOVÁ, Aneta
Traumatologická připravenost zdravotnictví kraje představuje odborné jádro krizové připravenosti veřejného zdravotnictví. Klíčovými subjekty jsou zdravotnická záchranná služba a poskytovatel nemocniční péče. Současná právní úprava stanovuje povinnost poskytovatelům zdravotních služeb zpracovat traumatologický plán, v rámci kterého je soubor opatření, který se uplatňuje při hromadných neštěstích. Téma diplomové práce je zaměřeno na traumatologické plánování, konkrétně na hromadné postižení zdraví a zmapování znalostí a orientace zdravotníků v traumatologických plánech a přípravách na mimořádné události s hromadným příjmem raněných. Zaměřila jsem se na nelékařské zdravotnické pracovníky krajské Zdravotnické záchranné služby a krajské nemocnice. Na jejich orientaci a znalosti v oblasti traumatologické připravenosti subjektu. Teoretická část diplomové práce slouží jako podklad pro výzkumnou část. Je rozdělena do kapitol, které se věnují přednemocniční neodkladné péči, součinnosti integrovaného záchranného systému, postupy a činnostmi zasahujících složek- převážně zdravotníků. Důkladněji jsem se věnovala terminologii hromadného poškození zdraví a třídění pacientů v místě mimořádné události. Dále jsem popsala návaznost péče ve zdravotnickém zařízení. Při zjišťování připravenosti subjektů na mimořádnou událost s hromadným postižením zdraví byla v praktické části využita technika komparace dat. Tam jsem se zaměřila na porovnání traumatologických plánů obou subjektů: krajské nemocnice a výjezdového stanoviště krajské ZZS. A zjišťovala jsem schopnost úrovně spolupráce obou subjektů na základě podobnosti plánů. V druhé části práce jsem mapovala znalosti pracovníků ve směrnici Traumatologického plánu pomocí kvantitativního výzkumu. K tomu jsem využila dotazníkové šetření. Respondenti tedy kroužkovali z uvedených možností správnou odpověď. Otázky byly uzpůsobeny a aplikovány na směrnice obou traumatologických plánů. Respondenti byli nelékařští zdravotničtí pracovníci ZZS v Českých Budějovicích a nelékařští zdravotničtí pracovníci krajské nemocnice v Českých Budějovicích. Soubor pracovníků z nemocnice jsem zúžila na pracovníky traumatologických ambulancí a resuscitačního oddělení. Dotazník tvořilo celkem 28 otázek. Z toho bylo 5 informativního charakteru, ty zjišťovali: pohlaví, věk, odpracovaná léta, vzdělání, pracovní zařazení. Zbylých 23 otázek posloužilo ke statistickému šetření. Tyto otázky se věnovaly teorii uvedené ve směrnicích obou subjektů. Získané informace jsem zpracovala v kapitole Výsledky. Komparace traumatologických plánů byly uvedeny a vyhodnoceny v tabulkách. Dotazníkové šetření bylo vyhodnoceno neparametrickým testováním a chí kvadrát testem dobré shody.
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
Analýza připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení krajské nemocnice Pardubice látkou CBRN.
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Tato práce se soustředí na zjištění připravenosti nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě přímého ohrožení Pardubické krajské nemocnice, a. s. (dále jen "PKN") chemickou, biologickou, radiologickou nebo nukleární látkou (dále jen "CBRN"). Práce se opírá o traumatologické plány, které byly stanoveny jako ukazatel připravenosti nemocnic při řešení hromadného neštěstí, v porovnání s právní normou, tzn. Vyhláškou číslo 101 z roku 2012 Sb., o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednávání, v platném znění (dále jen "vyhláškou 101 z roku 2012"). První část teoretické práce je zaměřena na zmapování platných legislativních norem, které upravují podmínky pro poskytování zdravotní péče, obsah traumatologických plánu a postupů složek IZS při přípravě na řešení mimořádných událostí (dále jen "MU"). Další část se zabývá charakteristikou CBRN látek. Dále se pozornost této práce zaměřuje na definování terorismu a CBRN terorismu. Součástí této kapitoly je krátké historické shrnutí použití látek CBRN a jejich současná hrozba. V následující částí je popsán Bezpečnostní systém ČR a jeho prvky. Považuji za důležité se zmínit o existenci tohoto systému v souvislosti s předcházením vzniku MU a krizových situací a k eliminaci jejich následků. V další části této práce jsou popsány vybrané dokumenty, které mají přímý vztah k bezpečnostní politice státu a současně k tématu diplomové práce, neboť lze uvést, že většina těchto dokumentů byla zpracována mimo jiné i na základě současných hrozeb CBRN. V předposlední části jsou charakterizovány jednotlivé nemocnice s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje. Součástí je analýza rizik tohoto kraje, která vychází z Havarijního plánu Pardubického kraje. Domnívám se, že znalosti možných ohrožení, které vycházejí právě z analýzy rizik, jsou důležité při přípravě na řešení mimořádných událostí i v oblasti poskytování zdravotní neodkladné péče. Analýza rizik a ohrožení, podle vyhlášky 101 z roku 2012, je mimo jiné součástí traumatologických plánů nemocnic. Poslední část teoretické práce se zabývá popisem jednotlivých typů traumatologických plánů a některých postupů v rámci aktivace těchto plánů. I přestože, téma práce je zaměřeno spíše na traumatologické plány nemocnic, v rámci spolupráce zdravotnické záchranné služby a orgánů kraje při řešení následků MU, považuji za důležité věnovat pozornost i traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby a traumatologickému plánu, který je součástí havarijního plánu kraje. Na základě praktických zkušeností, bylo stanoveno, že připravenost nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje v případě ohrožení PKN, je dostačující. Následně bylo provedeno relativní porovnání vzájemné provázanosti traumatologických plánů vybraných nemocnic a jejich vyjádření indexem připravenosti. K porovnání bylo využito metody komparativní analýzy. Souhrnným indexem připravenosti IPi byl vyjádřen stav připravenosti jednotlivých nemocnic. Podkladem pro tvorbu indexu připravenosti IPi jsou sledované parametry, jejichž konkrétní hodnoty, byly odvozeny na základě informací obsažených v traumatologických plánech. V závěru práce jsou pomocí výše uvedených metod vyhodnoceny výsledky. Bylo zjištěno, že míra připravenosti prověřovaných nemocnic, na základě stanovených parametrů, je ve třech případech nedostatečná, pouze Chrudimská nemocnice, a.s. dosáhla vyhovujícího výsledku. Na základě těchto výsledků, byla stanovena konkrétní opatření, která je nutno provést ke zvýšení připravenosti jednotlivých nemocnic. Využití a přínos diplomové práce je směřován především do praktické roviny. Přínosem jsou navrhnutá opatření, v rámci aktivace traumatologických plánů, nemocnic s akutní lůžkovou péčí na území Pardubického kraje.
Hromadné postižení zdraví- postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu
SHÝBALOVÁ, Ivana
Tématem této bakalářské práce je postup zdravotnické záchranné služby při hromadném postižení zdraví. Ačkoli je soustředěna pouze na postupy zdravotníků, nelze opomenout ani práci dalších základních složek integrovaného záchranného systému, kterými jsou Policie České republiky a především Hasičský záchranný sbor České republiky spolu s jednotkami požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany. Spolupráce těchto složek není při zásahu u hromadného postižení zdraví výjimkou a adekvátně fungující integrovaný záchranný systém je zárukou pro efektivní zvládnutí dané mimořádné události. Přesto zde má zdravotnická část svou neopomenutelnou úlohu. Pro správné postupy a rychlá rozhodnutí je potřeba, aby se zdravotničtí záchranáři v problematice, této specifické události, orientovali. Teoretická část se dotýká komplexní problematiky, která je spojena právě s hromadným postižením zdraví. Na začátku jsou definovány základní pojmy této práce, tedy osvětlení pojmů mimořádná událost a její druhy, včetně definice hromadného postižení zdraví. Následuje krátký pohled do historie Medicíny katastrof a hromadných neštěstí, kde již vidíme prvopočátky postupů zdravotníků v přednemocniční péči při válečných konfliktech, základní úkony první pomoci, které se využívají i dnes ve formě technické a zdravotnické první pomoci. Jak již bylo řečeno, základem v řešení mimořádných událostí jakéhokoli typu je dobře fungující integrovaný záchranný systém, proto i část této práce se věnuje právě jemu. Další kapitoly jsou již věnovány samotným postupům zdravotnické záchranné služby na místě hromadného postižení zdraví a metodám třídění raněných. Praktická část práce byla zaměřena na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při hromadném postižení zdraví. Průzkum byl realizován metodou kvantitativního výzkumu a to prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Data byla sbírána v období od února do dubna roku 2013. Základním souborem pro sběr dat, jak již bylo řečeno, byli zdravotničtí pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Dotazníky byly rozesílány jednak formou elektronickou s odkazem na elektronický dotazník a jednak formou tištěného dotazníkového formuláře. Celkem bylo rozesláno 150 dotazníků, návratnost činila 76,6 %, tedy 115 vrácených dotazníků, které byly všechny zahrnuty do následného vyhodnocení výzkumného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu, s důrazem na zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. Následovalo celkem dvacet otázek uzavřeného typu, kde si respondenti vybírali pouze jednu z nabízených možností odpovědi. Otázky 1- 6 byly pouze formální, sloužily nám pro bližší zmapování respondentů. Otázky 7- 20 byly voleny tak, abychom zjistili, zda dotazovaní záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky mimořádné události s hromadným postižením zdraví a následně mohli ověřit stanovenou hypotézu. Získaná data byla následně vyhodnocena, každá otázka byla vyhodnocena zvlášť a data byla zanesena do tabulek a grafů, které vyobrazují jak absolutní tak i relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená hypotéza byla statisticky vyhodnocena pomocí Chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla nulovou hypotézu a tedy potvrdila stanovenou hypotézu H1, která říká, že informovanost posádek zdravotnické záchranné služby o postupech při hromadném postižení zdraví je dostatečná. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat postup a znalosti zdravotnických záchranářů při řešení hromadných postižení zdraví, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a potvrzení stanovené hypotézy svědčí o tom, že základní informace a povědomí o postupech při hromadným postižení zdraví záchranáři mají.
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.