|
|
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.
|
|
|
Analýza teplotních a vlhkostních procesů ve vrstvách intenzivní vegetační střechy
Sukopová, Dáša ; Solař, Jaroslav (oponent) ; Mohelníková, Jitka (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se zabývá analýzou teplotních a vlhkostních procesů probíhajících ve vrstvách intenzivní vegetační střechy s větší vrstvou zeminy – střešní zahrady. Cílem mé disertační práce poskytnout přesnější informace pro návrh střešního pláště s využitím vlastností a výhod vegetačního souvrství střešní zahrady. Jednou z nejdůležitějších výhod střešních zahrad je ochlazovací efekt vegetačního souvrství v horkém letním období. Práce se zabývá i myšlenkou širšího využití střešních zahrad pro tzv. „střešní zemědělství - angl. rooftop farming“, které je ve světě stále oblíbenější. Jinak nevyužité plochy střech mohou nahradit nedostatek ploch pro zahrádky, které především ve velkoměstech chybí.
|
|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
|
Kam a kolik vody odvádí stromy? Modelování vlivu smrkových a bukových porostů na toky vody v půdě během extrémních klimatických podmínek
Zelíková, Nikol ; Šípek, Václav
Půdní vlhkost propojuje takové procesy, které ovlivňují celý hydrologický cyklus, a tím i dostupnost vodních zdrojů. Jedním z významných faktorů ovlivňující tyto procesy je přítomnost vegetace. Výzkum interakcí mezi vegetací, jejím managementem a procesy ovlivňující toky půdní vody nabývá na významu zejména v době probíhajících klimatických změn i změn krajinného pokryvu. Avšak komplexnost těchto interakcí, ovlivněná navíc jejich rozdílností mezi jednotlivými rostlinnými druhy tento výzkum ztěžuje. Proměna krajinného pokryvu probíhá také v českém lesnictví, konkrétně v podobě obměny smrkových monokultur buky. V této studii je proto zkoumán vliv dvou typů lesních porostů, smrku ztepilého (Picea abies) a buku lesního (Fagus sylvatica), na vodní režim půdy v experimentálním povodí Liz na Šumavě. A to (1) zjištěním rozdílů v množství půdní vláhy na základě dvaceti let naměřených dat a (2) získáním složek vodní bilance (transpirace a perkolace) na těchto dvou kontrastních plochách pomocí modelu bilance půdní vody. Z analýzy dlouhodobých dat půdních vlhkostí vyplývají nepatrně nižší hodnoty půdních vlhkostí pod porosty buku, které zanikají při srovnání průměrných ročních hodnot. Odlišnosti jsou patrné při hodnocení průměrných vlhkostí s hloubkou, kde v nejsvrchnější vrstvě půdního profilu smrk disponuje v průměru o 6 % vyššími zásobami půdní vody než buk. Z pohledu vývoje půdních vlhkostí během vegetační sezóny je půda z počátku sušší pod smrkem, který započíná svou transpiraci dříve. Tento rozdíl je v průběhu sezóny zredukován intenzivní transpirací buku. Výstupy bilančního modelu poukázaly na vyšší míru aktuální evapotranspirace buku a vyšší míru perkolace smrku během každého roku. Tento jev byl zvýrazněn během suchých let, kdežto v letech s dostatkem srážek byly rozdíly minimální. Zvýšení četnosti buku v krajině, tak může ovlivnit míru dotace podzemních vod.
|
|
|
Postoje a znalosti studentů učitelství přírodopisu a učitelů z praxe k tématu role vegetace v životním prostředí člověka v období globální klimatické změny
ŠEVČÍKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou role vegetace v životním prostředí člověka v období globální klimatické změny. Cílem této práce je zjistit úroveň znalostí učitelů a studentů učitelství přírodopisu společně s jejich názory na výuku tohoto tématu v praxi na základní škole i v mimoškolním vzdělávání. V literárním úvodu je nastíněna problematika vzájemných interakcí mezi vegetací a atmosférou společně se zakotvením tohoto tématu v Rámcově vzdělávacím programu. V praktické části této práce jsou okomentovány výsledky dotazníku zhotoveného pro studenty učitelství přírodopisu a výsledky dotazníku určeného pro učitele přírodopisu. Na základě výsledků dotazníkového šetření byla pro jedno ze zjištěných problémových míst navržena výuková jednotka použitelná v mimoškolní výchově na úrovni základní školy.
|
|
|
Sonda úrovně žákovského porozumění interdisciplinárním zákonitostem v problematice funkce vegetace v krajině
HOTAŘOVÁ, Natálie
Předložená diplomová práce se zabývá interdisciplinaritou ve výuce - tedy mezipředmětovými vztahy přírodopisu s dalšími přírodními vědami - fyzikou, chemií, zeměpisem a matematikou, ve spojitosti s tématem role vegetace v krajině. V souvislosti s tím byla v teoretické části zmíněna role vegetace v krajině, její zakotvení v rámcovém vzdělávacím programu, problematika STEM vzdělávání a definovány další důležité pojmy. Cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň schopnosti žáků uplatnit mezipředmětové vztahy. V praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření zaměřující se právě na tuto problematiku. Zjišťovalo, jak jsou s tímto tématem seznámeni žáci nižšího stupně víceletých gymnázií v paralelní třídě 9. ročníku ZŠ. V závěru práce jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření. K tomu došlo jak slovní, tak grafickou formou a na základě toho byla zhodnocena úroveň porozumění mezipředmětovým vztahům a jejich uplatnění v praxi.
|
|
|
Role vegetace v distribuci solární energie a koloběhu vody v krajině - vliv badatelské výuky na úroveň žákovského porozumění tématu
BRČÁKOVÁ, Tereza
Tato práce přináší výsledky výzkumu vlivu badatelsky orientovaného vyučování na žákovské znalosti tématu role vegetace v distribuci solární energie a koloběhu vody v krajině, který byl realizován na čtyřech školách. V úvodu práce je představena problematika role vegetace v distribuci sluneční energie a koloběhu vody v krajině. Práce se dále věnuje problematice badatelsky orientované výuky a také zařazení badatelsky orientované přírodovědné výuky na toto téma do výuky na základních školách a víceletých gymnáziích s ohledem na didaktické učebnice. Závěr práce přináší výsledky dotazníkového šetření provedeného formou pretestů a posttestů. Výsledky provedené badatelsky orientované výuky ukazují, že u žáků došlo ke zlepšení znalostí v daném tématu. Znalosti problematiky distribuce solární energie rostlinami jsou důležité pro porozumění koloběhu vody v krajině a ke správnému hospodaření s vodou, které může zabránit ztrátám vody v lokálním měřítku a následným suchům.
|
|
|
Výpar z půdy a jeho řídící faktory
Fröhlich, Lukáš ; Slavík, Martin (vedoucí práce) ; Mareš, Jakub (oponent)
Výpar je jedním ze základních členů hydrologického cyklu. Ovlivňuje celou řadu přírodních procesů. Závažnost problematiky studia výparu je ještě umocněna v změny. Tato práce je zaměřena na výpar z půdy a jeho řídící faktory. popsán způsob, jakým se voda pohybuje v porézním prostředí, jsou vymezeny termíny výpar, transpirace a evapotranspirace. Je popsáno rozdělení výparového procesu z půdy do tří fází a a prostorovým uspořádáním vlhkosti v půdě. Následně je vymezen vliv interních a externích faktorů na intenzitu výparu z půdy. Je zhodnoceno, zda tyto faktory přispívají k vyšší či nižší intenzitě výparu a za jakých podmínek se tak děje. Je posouzeno, zda míra vlivu těchto faktorů je konstantní, či se mění dle okolností a fází výparu, ve kterých faktory působí. Klíčová slova: výpar, transpirace, evapotranspirace, fáze výparu, proudění vody, externí a
|
|
| |
|
|
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
|
host ::
RSS.