|
|
Game Over: Smrt ve videohrách a vliv videohry Brothers: Tale of Two Sons na hráče
Khan, Jakub ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Videohry již nejsou pouze zábavným artiklem pro určité zájmové skupiny, jde o globální masové médium pro všechny generace, které může být využívané i za jinými účely, než je jen rozptýlení. Předmětem zkoumání této diplomové práce byly videohry a jejich vliv na hráče. Cílem pak bylo zjistit, jakým způsobem hráči a hráčky vnímají smrt ve videohrách, co v nich tento kontakt vyvolává za emoce a reakce a zda mohou videohry měnit jejich vnímání smrti. Výzkum byl uskutečněn pomocí kvalitativního šetření, uskutečněného skrz polostrukturované rozhovory s hráči a hráčkami, kteří si v jeho rámci nejprve zahráli videohru Brothers: A Tale of Two Sons obsahující narativní druh smrti. Z provedeného výzkumu se podařilo zjistit, že zmíněná videohra dokázala vyvolat v hráčích a hráčkách silné emoce, hlavně pak ty negativní, jako smutek, strach nebo lítost, způsobené kontaktem s nečekanou smrtí hlavní postavy, za kterou po celou dobu hráli. Vyvolání těchto emocí bylo umocněno jednoduchým ovládáním a jednoduchými hádankami, umožňující větší soustředěnost na příběh, dále pak interaktivita videohry a sounáležitost s protagonistou. Změnit vnímání smrti pozitivním směrem se povedlo pouze u jednoho účastníka výzkumu ze šesti zúčastněných, ostatní však připustili, že pokud by videohra byla v jistých ohledech kvalitnější...
|
|
|
Podoby klaunství: smích jako intertextualita a transgrese
Benešová, Kateřina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem klaunství. Tento jev lze nahlížet z různých pozic, a pojednávat o něm různými způsoby. Daná perspektiva vždy závisí na teoretických východiscích a metodologických nástrojích. Důležitou úlohu hraje rovněž pojmový aparát. Vzhledem k tomu, že si tato diplomová práce klade za cíl reflektovat relativní charakter pozic, ze kterých lze fenomén klaunství nahlížet, rozhodla jsem se zvolit si pro své zkoumání jakožto metodu diskursivní analýzu, konkrétně analýzu bachtinovskou. Teoretické pozadí mému zkoumání poskytly teorie a koncepce Michaila Bachtina (dialogismus, heteroglosie, řečové žánry) a také teorie intertextuality Julie Kristevy (kterou formulovala právě s ohledem na bachtinovské myšlení). Mezi ústřední pojmy, o které se tato práce opírá, patří též pojem transgrese, na který se váže předpoklad, že právě princip transgrese představuje nosný rys klaunství. Diplomová práce předkládá konfrontaci dvou odlišných přístupů k fenoménu klaunství. První přístup reprezentuje strukturalistická pozice v podání koncepce Paula Bouissaca. Bouissac popisuje klaunství jako abstraktní systém, relativně statický a uzavřený kód, který je tvořen stabilizovaným souborem znaků. Bouissac koncipuje klaunství jako fenomén pevně uzavřený do struktury cirkusu. Třebaže je dle autora...
|
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
host ::
RSS.