|
|
Psychosociální dimenze kvality života osob s mentálním postižením v chráněném bydlení
Kasáčková, Jana
Disertační práce se věnuje problematice psychosociální dimenze kvality života dospělých osob s mentálním postižením v chráněném bydlení. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický rámec je tvořen problematikou kvality života a životní spokojenosti dospělých osob s mentálním postižením v kontextu procesu deinstitucionalizace a transformace sociálních služeb. Teoretická východiska jsou v souladu s výzkumným zaměřením práce. Rešerše výzkumných prací a odborných publikací na téma kvality života a životní spokojenosti osob s mentálním postižením v chráněném bydlení poukazují, že není mnoho studií zabývajících se právě tímto paradigmatem u této cílové skupiny. Ačkoli se v současné době setkáváme v tuzemské literatuře s problematikou hodnocení kvality života jednotlivých klientských skupin, tak ve většině případů se jedná o izolované omezení se na konkrétní oblasti, nikoli širší koncept daného pojetí. Vycházíme z předpokladu, že rozhodnutí o životě dotyčné osoby nelze omezit jen na porozumění jejím potřebám vycházejících pouze cílů služby, organizace či programu. Osoba s mentálním postižením je spotřebitelem dané služby a její vnímání a zkušenosti musí být poskytovateli služeb a dalšími brány v úvahu. Cílem výzkumu se smíšeným designem, jenž v sobě mísí prvky kvantitativního (Dotazník...
|
|
|
Komunitní bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nástroj sociální inkluze
Polívková, Eliška ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Cílem tohoto textu je přiblížit, jakým způsobem komunitní bydlení přispívá k sociální inkluzi (sociálnímu začlenění) osob s mentálním postižením, které byly předtím umístěny v zařízení ústavního typu. Práce se nejdříve věnuje širším souvislostem problematiky, jako jsou specifika osob s mentálním postižením a také změny v péči o ně v českém prostředí, které v posledních letech souvisí především s procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledkem těchto snah je v mnoha případech zřizování chráněného nebo komunitního bydlení (takzvané "sdílené domácnosti"). Poté seznamuje s procesem první vlny transformace v konkrétním domově pro dospělé osoby s mentálním postižením, jehož výsledkem bylo zřízení komunitního bydlení pro 6 osob. Na dvou případových studiích je demonstrováno, jak toto komunitní bydlení významným způsobem přispělo k sociálnímu začlenění. Nejen, že obyvatelé komunitního bydlení získali příležitost žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky z "normální" populace, ale i přes omezení, která mají, se jim podařilo začlenit se do místního společenství.
|
|
|
Transformace zařízení sociálních služeb
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá srovnáním ústavního a komunitního typu poskytování sociální služby. Popisuje vznik a vývoj ústavní péče a současný stav v této oblasti. Definuje pojmy související s poskytováním sociální služby osobám se zdravotním postižením, hlavní pozornost se zaměřuje na osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Cílem práce je posoudit přínos změny poskytované služby z pohledu klienta a vliv této změny na rozvoj kompetencí a tím zkvalitnění života uživatele. S náležitou podporou jsou lidé se mentálním hendikepem schopni samostatného života srovnatelné kvality jako běžní občané a plné či částečné zapojení do společnosti. Závěrečná část se věnuje zkušenostem s procesem transformace v konkrétním zařízení a sleduje přínos změny podpořené osobními zkušenostmi obyvatel tohoto zařízení.
|
|
| |
|
|
Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku
Wágner, Filip ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta Kateřina (oponent)
Diplomová práce se nazývá: Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku. Cílem mé práce je stručně popsat proces, vývoj a cíle transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a doplnit jej o empirické kvalitativní šetření. Toto téma je momentálně velmi aktuální a stává se velkým dilematem z pohledu všech pracovníků, kteří se o sociální oblast zajímají. Hlavním cílem mé práce je s pomocí odborné literatury shromáždit podstatné informace a na jejich základě uvést praktická doporučení, která budou účelná v souvislosti s možnostmi osob s mentálním postižením na Příbramsku. Tato doporučení uvádím v průběhu diskuse a v závěru. Dále jsem zjistil, jak vnímají sociální pracovníci, kteří pracují v pobytových zařízeních pro osoby s mentálním postižením na Příbramsku nebo na odboru sociálních služeb Příbram, transformaci sociálních služeb. Cílem práce není analýza transformace sociálních služeb v České republice v celé její šíři. Cílem mé práce není ani reprezentativní výzkum či vědecká analýza dat. Čerpal jsem z článků odborných časopisů a knih zejména českých odborníků, kteří se tomuto tématu nejvíce věnují nebo k němu mají blízko. Práci jsem rozdělil do pěti hlavních kapitol, které se týkají osob s mentálním postižením, dále charakteristiky...
|
|
|
Transformace sociální služby týdenní stacionář
PICKOVÁ, Romana
Cílem práce je popsat proces transformace pobytové sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvkové organizace. Data k praktické části této práce jsem získávala od jara 2013 až do závěrečného zpracování práce. Respondentů bylo vybráno celkem 28 - uživatelé týdenního stacionáře. Jedná se o maximální počet uživatelů této sociální služby. V teoretické části vymezuji proces deinstitucionalizace a transformace, charakterizuji sociální služby (konkrétně pak týdenní stacionáře a chráněné bydlení) a snažím se nastínit historii a současnou situaci v EU a ČR. V praktické části popisuji konkrétní proces transformace sociální služby týdenní stacionář poskytovatele Denní a týdenní stacionář Jihlava, příspěvková organizace. Základní metodou využitou při výzkumu byl strukturovaný rozhovor zaznamenávaný do dotazníkového formuláře Posuzování míry nezbytné podpory uživatelů. V neposlední řadě byly analyzovány dokumenty, které se přímo týkaly procesu transformace dané služby. Výzkum mé diplomové práce zodpověděl obě otázky, které byly na začátku položeny. První výzkumná otázka, zda jsou uživatelé Denního a týdenního stacionáře Jihlava připraveni přejít do komunitní služby chráněné bydlení, byla řešena na základě hodnocení potřeby nezbytné míry podpory uživatelů. Odpovědí na výzkumnou otázku je, že 4 uživatelé z 28 jsou připraveni na přechod do sociální služby chráněné bydlení. Odpověď na druhou výzkumnou otázku, zda je reálný vznik komunitní služby v Jihlavě v časovém horizontu cca 5 let, jsem se snažila nalézt v průběhu celého projektu transformace. V závěru projektu je možno konstatovat, že vznik komunitní služby v Jihlavě je reálný. Výsledky této práce budou použity pro danou organizaci jako shrnutí daného procesu transformace. Mohou být ale zdrojem informací i pro jiné poskytovatele sociálních služeb nebo širokou veřejnost, které dané téma osloví.
|
|
|
Komunitní bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nástroj sociální inkluze
Polívková, Eliška ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Cílem tohoto textu je přiblížit, jakým způsobem komunitní bydlení přispívá k sociální inkluzi (sociálnímu začlenění) osob s mentálním postižením, které byly předtím umístěny v zařízení ústavního typu. Práce se nejdříve věnuje širším souvislostem problematiky, jako jsou specifika osob s mentálním postižením a také změny v péči o ně v českém prostředí, které v posledních letech souvisí především s procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledkem těchto snah je v mnoha případech zřizování chráněného nebo komunitního bydlení (takzvané "sdílené domácnosti"). Poté seznamuje s procesem první vlny transformace v konkrétním domově pro dospělé osoby s mentálním postižením, jehož výsledkem bylo zřízení komunitního bydlení pro 6 osob. Na dvou případových studiích je demonstrováno, jak toto komunitní bydlení významným způsobem přispělo k sociálnímu začlenění. Nejen, že obyvatelé komunitního bydlení získali příležitost žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky z "normální" populace, ale i přes omezení, která mají, se jim podařilo začlenit se do místního společenství.
|
|
|
Chráněné bydlení pro osoby s fyzickým postižením
Košťálková, Olga ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Diplomová práce "Chráněné bydlení pro osoby s fyzickým postižením" se věnuje aspektům, které zasahují do vzniku a úspěšného poskytování této služby. Jedná se o aktuální otázku, která je v souladu s cíli probíhajícího procesu transformace sociálních služeb, který směřuje k individualizaci sociální péče a přechodu ke komunitnímu typu pobytových služeb s důrazem na sociální začlenění uživatelů, což by služba chráněného bydlení měla pomoci naplnit. Prvotním záměrem práce bylo prozkoumat využití, případně absenci, metodických materiálů ve vztahu k chráněnému bydlení a na základě těchto zjištění navrhnout jejich úpravy či doplnění. Dále nahlédnout do důvodů, které způsobují nedostatek chráněného bydlení pro osoby s fyzickým postižením oproti možnostem pro osoby s postižením mentálním. Data byla sbírána prostřednictvím hloubkových rozhovorů s poskytovateli chráněného bydlení (či jejich zástupci) a analyzována dle principů kvalitativního výzkumu pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování. V průběhu sběru a analýzy dat vyplynulo, že poskytovatelé metodické materiály příliš nevyužívají a neudávali tedy jejich výrazný dopad na praxi. Naopak poskytovatelé zmiňovali jiné aspekty, které poskytování chráněného bydlení pozitivně ovlivňují. Kromě zodpovězení výzkumných otázek, které se týkají výše...
|
|
|
Změny a příležitosti v životě uživatelů sociálních služeb v procesu deinstitucionalizace
HOLUB, Martin
Bakalářská práce se zabývá tématem deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, jejich transformací na péči poskytovanou v přirozené komunitě (popř. v sociálních službách poskytovaných komunitním způsobem). Specificky se zaměřuje především na přímý dopad těchto změn na život samotných uživatelů sociálních služeb při osvojování nových kompetencí pro běžný život. Také obecně popisuje postupy a prostředky pro přípravu organizace a uživatelů na tuto změnu. V praktické části mapuje změny v životě konkrétních uživatelů sociální služby a zjišťuje, zda k důležitým změnám v jejich životě dochází již v průběhu přípravy nebo až po přestěhování mimo instituci.
|
host ::
RSS.