|
|
Transformace pobytových zařízení pro osoby s mentálním postižením
JEŽKOVÁ, Blanka
Tématem bakalářské práce je transformace pobytových zařízení pro osoby se zdravotním postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje historický vývoj sociálních služeb, zejména na našem území. Dále je zde definována mentální retardace a její klasifikace. Tato část se věnuje také vzniku speciální pedagogiky. V neposlední řadě jsou zde kapitoly zabývající se samotnou transformací pobytových zařízení sociálních služeb a legislativními ustanoveními, které jsou s tímto procesem spojeny. Velká část je zde věnována Standardům kvality sociálních služeb, které jsou přílohou č. 2 Vyhlášky 505/2006 Sb., prováděcího předpisu k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Cílem praktické části je zjistit, zda je péče v pobytových zařízeních pro osoby s mentálním postižením adekvátní a jak moc se během transformace změnila. Dalším cílem je zjistit, jak se změnilo vzdělávání zaměstnanců i klientů těchto služeb a jakou roli měli dříve a jakou mají dnes speciální pedagogové. Sběr dat proběhl pomocí polostrukturovaných rozhovorů a pozorování.
|
|
|
Psychosociální dimenze kvality života osob s mentálním postižením v chráněném bydlení
Kasáčková, Jana
Disertační práce se věnuje problematice psychosociální dimenze kvality života dospělých osob s mentálním postižením v chráněném bydlení. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický rámec je tvořen problematikou kvality života a životní spokojenosti dospělých osob s mentálním postižením v kontextu procesu deinstitucionalizace a transformace sociálních služeb. Teoretická východiska jsou v souladu s výzkumným zaměřením práce. Rešerše výzkumných prací a odborných publikací na téma kvality života a životní spokojenosti osob s mentálním postižením v chráněném bydlení poukazují, že není mnoho studií zabývajících se právě tímto paradigmatem u této cílové skupiny. Ačkoli se v současné době setkáváme v tuzemské literatuře s problematikou hodnocení kvality života jednotlivých klientských skupin, tak ve většině případů se jedná o izolované omezení se na konkrétní oblasti, nikoli širší koncept daného pojetí. Vycházíme z předpokladu, že rozhodnutí o životě dotyčné osoby nelze omezit jen na porozumění jejím potřebám vycházejících pouze cílů služby, organizace či programu. Osoba s mentálním postižením je spotřebitelem dané služby a její vnímání a zkušenosti musí být poskytovateli služeb a dalšími brány v úvahu. Cílem výzkumu se smíšeným designem, jenž v sobě mísí prvky kvantitativního (Dotazník...
|
|
|
Komunitní bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nástroj sociální inkluze
Polívková, Eliška ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Cílem tohoto textu je přiblížit, jakým způsobem komunitní bydlení přispívá k sociální inkluzi (sociálnímu začlenění) osob s mentálním postižením, které byly předtím umístěny v zařízení ústavního typu. Práce se nejdříve věnuje širším souvislostem problematiky, jako jsou specifika osob s mentálním postižením a také změny v péči o ně v českém prostředí, které v posledních letech souvisí především s procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledkem těchto snah je v mnoha případech zřizování chráněného nebo komunitního bydlení (takzvané "sdílené domácnosti"). Poté seznamuje s procesem první vlny transformace v konkrétním domově pro dospělé osoby s mentálním postižením, jehož výsledkem bylo zřízení komunitního bydlení pro 6 osob. Na dvou případových studiích je demonstrováno, jak toto komunitní bydlení významným způsobem přispělo k sociálnímu začlenění. Nejen, že obyvatelé komunitního bydlení získali příležitost žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky z "normální" populace, ale i přes omezení, která mají, se jim podařilo začlenit se do místního společenství.
|
|
|
Transformace zařízení sociálních služeb
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá srovnáním ústavního a komunitního typu poskytování sociální služby. Popisuje vznik a vývoj ústavní péče a současný stav v této oblasti. Definuje pojmy související s poskytováním sociální služby osobám se zdravotním postižením, hlavní pozornost se zaměřuje na osoby s mentálním a kombinovaným postižením. Cílem práce je posoudit přínos změny poskytované služby z pohledu klienta a vliv této změny na rozvoj kompetencí a tím zkvalitnění života uživatele. S náležitou podporou jsou lidé se mentálním hendikepem schopni samostatného života srovnatelné kvality jako běžní občané a plné či částečné zapojení do společnosti. Závěrečná část se věnuje zkušenostem s procesem transformace v konkrétním zařízení a sleduje přínos změny podpořené osobními zkušenostmi obyvatel tohoto zařízení.
|
|
|
Kvalita života osob s mentální retardací v kontextu transformace sociálních služeb
Skořepová, Romana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se nazývá: Kvalita života osob s mentální retardací v kontextu transformace sociální služby. Cílem mé práce bylo stručně popsat proces, historii, vývoj a rizika transformace sociálních služeb v České republice. Cílem práce nebyla analýza transformace sociálních služeb v České republice v celé její šíři. Zaměřila jsem se pouze na organizaci Nalžovický zámek, poskytovatel sociálních služeb, ve kterém transformace probíhá od roku 2013. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak uživatelé sociální služby chráněného bydlení vnímají význam této služby, vzhledem k jejich kvalitě života. K dílčím cílům mé práce patří teoretický základ zabývající se tématy mentální retardace, sociální služby, ústavní péče. Cílem mé práce nebyl reprezentativní výzkum ani vědecká analýza dat. Informace jsem čerpala především z odborných knih a webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Ke zjištění hlavního cíle práce jsem použila metodu - narativní rozhovor. Práce je rozdělená na 6 kapitol. Za nejdůležitější považuji kapitolu pět, ve které uvádím výsledky šetření. Je patrné, že uživatelky služby chráněné bydlení vnímají tuto službu velmi kladně a jsou spokojené. Uvědomují si nové možnosti vhledem k jejich kvalitě života.
|
|
|
Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku
Wágner, Filip ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta Kateřina (oponent)
Diplomová práce se nazývá: Transformace sociálních služeb z pohledu sociálních pracovníků v pobytových službách na Příbramsku. Cílem mé práce je stručně popsat proces, vývoj a cíle transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a doplnit jej o empirické kvalitativní šetření. Toto téma je momentálně velmi aktuální a stává se velkým dilematem z pohledu všech pracovníků, kteří se o sociální oblast zajímají. Hlavním cílem mé práce je s pomocí odborné literatury shromáždit podstatné informace a na jejich základě uvést praktická doporučení, která budou účelná v souvislosti s možnostmi osob s mentálním postižením na Příbramsku. Tato doporučení uvádím v průběhu diskuse a v závěru. Dále jsem zjistil, jak vnímají sociální pracovníci, kteří pracují v pobytových zařízeních pro osoby s mentálním postižením na Příbramsku nebo na odboru sociálních služeb Příbram, transformaci sociálních služeb. Cílem práce není analýza transformace sociálních služeb v České republice v celé její šíři. Cílem mé práce není ani reprezentativní výzkum či vědecká analýza dat. Čerpal jsem z článků odborných časopisů a knih zejména českých odborníků, kteří se tomuto tématu nejvíce věnují nebo k němu mají blízko. Práci jsem rozdělil do pěti hlavních kapitol, které se týkají osob s mentálním postižením, dále charakteristiky...
|
|
|
Komunitní bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nástroj sociální inkluze
Polívková, Eliška ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Cílem tohoto textu je přiblížit, jakým způsobem komunitní bydlení přispívá k sociální inkluzi (sociálnímu začlenění) osob s mentálním postižením, které byly předtím umístěny v zařízení ústavního typu. Práce se nejdříve věnuje širším souvislostem problematiky, jako jsou specifika osob s mentálním postižením a také změny v péči o ně v českém prostředí, které v posledních letech souvisí především s procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledkem těchto snah je v mnoha případech zřizování chráněného nebo komunitního bydlení (takzvané "sdílené domácnosti"). Poté seznamuje s procesem první vlny transformace v konkrétním domově pro dospělé osoby s mentálním postižením, jehož výsledkem bylo zřízení komunitního bydlení pro 6 osob. Na dvou případových studiích je demonstrováno, jak toto komunitní bydlení významným způsobem přispělo k sociálnímu začlenění. Nejen, že obyvatelé komunitního bydlení získali příležitost žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky z "normální" populace, ale i přes omezení, která mají, se jim podařilo začlenit se do místního společenství.
|
|
|
Chráněné bydlení pro osoby s fyzickým postižením
Košťálková, Olga ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Diplomová práce "Chráněné bydlení pro osoby s fyzickým postižením" se věnuje aspektům, které zasahují do vzniku a úspěšného poskytování této služby. Jedná se o aktuální otázku, která je v souladu s cíli probíhajícího procesu transformace sociálních služeb, který směřuje k individualizaci sociální péče a přechodu ke komunitnímu typu pobytových služeb s důrazem na sociální začlenění uživatelů, což by služba chráněného bydlení měla pomoci naplnit. Prvotním záměrem práce bylo prozkoumat využití, případně absenci, metodických materiálů ve vztahu k chráněnému bydlení a na základě těchto zjištění navrhnout jejich úpravy či doplnění. Dále nahlédnout do důvodů, které způsobují nedostatek chráněného bydlení pro osoby s fyzickým postižením oproti možnostem pro osoby s postižením mentálním. Data byla sbírána prostřednictvím hloubkových rozhovorů s poskytovateli chráněného bydlení (či jejich zástupci) a analyzována dle principů kvalitativního výzkumu pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování. V průběhu sběru a analýzy dat vyplynulo, že poskytovatelé metodické materiály příliš nevyužívají a neudávali tedy jejich výrazný dopad na praxi. Naopak poskytovatelé zmiňovali jiné aspekty, které poskytování chráněného bydlení pozitivně ovlivňují. Kromě zodpovězení výzkumných otázek, které se týkají výše...
|
|
|
Změny a příležitosti v životě uživatelů sociálních služeb v procesu deinstitucionalizace
HOLUB, Martin
Bakalářská práce se zabývá tématem deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, jejich transformací na péči poskytovanou v přirozené komunitě (popř. v sociálních službách poskytovaných komunitním způsobem). Specificky se zaměřuje především na přímý dopad těchto změn na život samotných uživatelů sociálních služeb při osvojování nových kompetencí pro běžný život. Také obecně popisuje postupy a prostředky pro přípravu organizace a uživatelů na tuto změnu. V praktické části mapuje změny v životě konkrétních uživatelů sociální služby a zjišťuje, zda k důležitým změnám v jejich životě dochází již v průběhu přípravy nebo až po přestěhování mimo instituci.
|
|
|
ASPEKTY SOUŽITÍ S LIDMI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM PO TRANSFORMACI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
MÜLLEROVÁ, Nikoleta
Práce pojednává o problematice začleňování osob s mentálním postižením do běžné populace. Na základě dotazníkového šetření analyzuje probíhající transformaci sociálních služeb v ČR a zaměřuje se na průběh komunikace s veřejností. Hledá odpovědi na otázky jak je veřejnost připravena na soužití s lidmi s mentálním postižením a zda existují stereotypy v chování k těmto lidem. Přináší návrhy jak předcházet konfliktním situacím při adaptaci v novém prostředí a jak se vzájemně respektovat.
|
host ::
RSS.