|
|
Ošetřovatelské postupy jako základ pro péči o dýchací cesty v klinické praxi
SVÁROVSKÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo komplexní zmapování péče o dýchací cesty v klinické praxi. Před nastoupením do praxe se musíme stát studenty ošetřovatelství a získat náležité znalosti a dovednosti v péči, proto byl výzkum tvořen nejen v nemocničním prostředí, ale i na akademické půdě při výuce Ošetřovatelských postupů učiteli a studenty. Cíle práce se tedy zabývaly zmapováním standardů v ošetřovatelské péči o dýchací cesty, které mohou sloužit jako teoretický i praktický podklad pro studenty i ošetřovatelský personál. Dalším cílem bylo prozkoumat teoretickou výukou studentů a případně objevit mezery ve výuce péče o dýchací cesty a navrhnout zkvalitnění výuky. Poslední stanovený cíl výzkumu se zaobíral vyhledáváním nových inovací, které jsou využity v péči o dýchací cesty. V rámci kvantitativního šetření byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a zjevného nezúčastněného pozorování. První výzkumná metoda zahrnovala polostrukturovaný rozhovor, přičemž byli oslovené 3 skupiny participantů a k nim doplněny podkategorie. První skupina participantů se skládala z ošetřovatelského personálu a podkategorie se zaměřovala na charakteristiku výzkumného souboru participantů, kteří byli vybráni z interního, infekčního a chirurgického oddělení. Podmínkou byla práce s AIRVO 2 přístrojem a s tracheostomickou kanylou. Výzkumné otázky se zaměřovaly na specifika péče o dýchací cesty. Úvodní výzkumná otázka byla stanovena taková, aby byla zmapována konkrétní péče o dutinu nosní při moderní vysokoprůtokové oxygenoterapii s využitím přístroje AIRVO 2. V této části jsme vyzkoumali, že nebyly vytvořeny žádné nemocniční Standardy zabývající se problematikou péče o pacienta s touto poměrně nově využívanou terapií. To potvrzují i výsledky sester, které tato specifika neznají, a nejsou tedy dostatečně proškolené o možných komplikacích a jejich řešeních. Další zkoumanou otázkou bylo prostudování Standardů v péči o dutinu ústní se zavedenou tracheostomickou kanylou. Z výzkumu vyplynulo, že většina sester motivuje soběstačného pacienta k sebepéči a přispívá mu pomůckami, které pacient využívá. Z výzkumu u studentů vyplynulo, že péče o dutinu ústní u pacienta se zavedenou tracheostomickou kanylou se vůbec nevyučuje. Málo se využívají prostředky, které snižují osídlení bakteriemi v dutině ústní. Třetí otázka se zaměřovala na časovou dotaci výuky Ošetřovatelských postupů zaměřující na péči o dýchací cesty. Z výzkumu vyplynulo, že většina participantů časovou dotaci vnímá jako dostatečnou. Výuka je realizována ve 4hodinových blocích. Výzkumná část zahrnovala i zmapování pomůcek, které mají studenti k dispozici při výuce této problematiky. Studenti a vyučující uvedli vybrané pomůcky, všechny pomůcky byly dostačující s výjimkou modelu Trachcare systému na TSK, kterému chybí výstup pro laváž dýchacích cest a proplach Trachcare systému. Dle výzkumu vnímáme jako inovaci medicínský přístroj AIRVO 2, jenž snižuje náklady na péči, časovou náročnost, a hlavně je snadno manipulovatelný. Poslední otázka mapovala znalosti studentů. Celý výzkum by mohl sloužit nejen jako opora studentů, ale i sestrám v praxi.
|
|
|
Zkušenosti sester s péčí o pacienta s tracheostomickou kanylou
RENGEROVÁ, Nikol
Bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teorie se zaměřuje na anatomii trachey, typy tracheostomických kanyl s popisem jednotlivých částí a velký důraz je kladen na nejnovější poznatky v ošetřovatelské péči. Cílem empirické části bylo zmapovat zkušenosti sester s péčí o pacienta s tracheostomickou kanylou na standardních odděleních a odděleních intenzivní péče. Výzkum proběhl skrze polostandardizované rozhovory se sestrami pracujícími na oddělení Následné intenzivní péče, Anesteziologicko - resuscitačních lůžkách a oddělení Otorinolaryngologie. Informanti byli vybráni metodou Snowball Sampling a přes sociální skupinu na síti Facebook. Následně jim byly pokládány otázky směřující na jejich zkušenosti v péči o TSK. Teoretické saturace bylo dosaženo při počtu 10 informantů. Ze získaných dat vyplynulo, že kovový typ kanyl je doménou standardního oddělení. Naopak v intenzivní péči se setkáme s plastovým druhem. Dále bylo zjištěno, že na zvoleném standardním oddělení se využívá otevřený způsob odsávání, na zbylých uzavřený. Z empirické části jsme došli k závěru, že sestry pečující o peristomální pokožku využívají rozdílné materiály a přípravky a ne všichni informanti převazují TSK sterilně. V oblasti péče o dýchací cesty se sestry standardních i intenzivních lůžek shodují v inhalaci látek a zvlhčování vzduchu, avšak způsob podání se liší. Odlišnost nalezneme také v přípravě pomůcek a poloze pacienta při výměně TSK a její dekanylaci. V otázce, kde nabyly sestry zkušeností v péči o TSK, jsme získali téměř jednotnou odpověď, kterou byla praxe na oddělení. Tato práce poskytuje informace o komplexní péči o pacienta s tracheostomickou kanylou a komparuje péči na standardních a intenzivních lůžkách. Výstupem práce je brožura s názvem "Jak pečovat o tracheostomickou kanylu?"
|
|
|
Péče o dýchací cesty pacienta s tracheostomickou kanylou na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
PEŠKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dýchací cesty pacienta s tracheostomickou kanylou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Práce je rozdělena do dvou částí. Na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií dýchacích cest. Následně objasňuje pojmy jako je anesteziologicko-resuscitační oddělení a tracheostomie. Zabývá se krátce historií tracheostomie, jejím významem a druhy, indikacemi a v neposlední řadě popisuje samotnou péči o dýchací cesty. Péče o dýchací cesty seznamuje s problematikou odsávání z dýchacích cest, zvlhčování vzduchu, lavážováním dýchacích cest, ale také péčí o dutinu nosní a dutinu ústní. Teoretická část neopomíná ani tolik důležitou komunikaci pacientů s tracheostomií. Pro empirickou část práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti ošetřujícího personálu v souvislosti se zavedením tracheostomické kanyly na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dodržování postupů ošetřujícího personálu v péči o dýchací cesty pacienta s tracheostomií na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 22 předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořila skupina 10 sester vykonávajících svou profesi na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky práce ukázaly, že teoretické znalosti sester v oblasti péče o dýchací cesty u pacienta s tracheostomií jsou celkem dobré, ale našli se i jedinci, kteří by mohli své znalosti prohloubit. Z výsledků práce můžeme usuzovat to, že pacientům je poskytována kvalitní ošetřovatelská péče. Přestože sestry mají na oddělení daný standard v péči o dýchací cesty u pacienta s tracheostomií, bylo by přínosné pro ně i pro pacienta, aby své znalosti více prohloubily a doplnily své nedostatky, alespoň formou samostudia.
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s tracheostomií
Ebertová, Barbora ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči u pacienta s tracheostomií. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii dýchacích cest, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je tracheostomie. Je zde uvedena historie provádění tracheostomie, technika provedení, typy výkonů, druhy tracheostomických kanyl, indikace k výkonu a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií, sem patří péče o toaletu dýchacích cest, výměna tracheostomické kanyly a dekanylaci. Dále je zde obsažena kapitola o komunikaci s pacientem, možné alternativní způsoby komunikace a ošetřovatelské diagnózy. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, kdy metodou pro sběr dat jsou dvě ošetřovatelské kazuistiky. Šetření bylo provedeno na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny u dvou pacientů s tracheostomií. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií, způsob komunikace pacientů s tracheostomií a také zjistit jejich ošetřovatelské problémy. Klíčová slova Tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, toaleta dýchacích cest, komunikace, ošetřovatelská péče
|
|
|
Ošetřovatelská péče u polytraumatizované pacientky s komunikačními bariérami
Vojčíková, Žaneta ; Pražáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bauerová, Jana (oponent)
Trauma patří k nejčastější příčině úmrtí u populace ve věku do 40 let. Vlivem traumatu vznikají nezvratná zdravotní postižení, trvalé invalidizace a ekonomicky nevyčíslitelné ztráty. V České republice se řadí na páté místo nejčastější příčiny smrti. Trauma představuje pro lidský organismus extrémní stresovou situaci, která jej zatěžuje a projevuje se postižením tělesných a psychických funkcí. Člověk se neočekávaně ocitá mimo své sociální zázemí a životní jistoty s nejistou prognózou na návrat ke stylu života, který vedl před úrazem. Tato případová studie je v teoretické části zaměřena na trauma a jeho dělení, specificky se věnuje polytraumatu a jeho patofyziologii, uvádí pravděpodobnost přežití. Poukazuje na rutinně používaný trauma protokol ATLS. V práci je uvedena diagnostika a terapie v přednemocniční a nemocniční péči, nejčastější komplikace polytraumatu. Závěr teoretické části je věnován komunikaci, komunikačním bariérám a definici ošetřovatelského modelu podle V. Henderson. Praktická část je konkrétní kazuistika pacientky. Ošetřovatelský plán je vytvořený na základě konceptu V. Henderson a podrobně se věnuje hlavnímu problému - komunikačním bariérám. Výsledkem této práce je komunikační karta určená pro rusky hovořící pacienty. Východiska: U pacienta, který utrpěl závažné trauma se vyskytuje...
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s tracheostomií
Ebertová, Barbora ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči u pacienta s tracheostomií. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii dýchacích cest, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je tracheostomie. Je zde uvedena historie provádění tracheostomie, technika provedení, typy výkonů, druhy tracheostomických kanyl, indikace k výkonu a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií, sem patří péče o toaletu dýchacích cest, výměna tracheostomické kanyly a dekanylaci. Dále je zde obsažena kapitola o komunikaci s pacientem, možné alternativní způsoby komunikace a ošetřovatelské diagnózy. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, kdy metodou pro sběr dat jsou dvě ošetřovatelské kazuistiky. Šetření bylo provedeno na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny u dvou pacientů s tracheostomií. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií, způsob komunikace pacientů s tracheostomií a také zjistit jejich ošetřovatelské problémy. Klíčová slova Tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, toaleta dýchacích cest, komunikace, ošetřovatelská péče
|
|
|
Zajištění průchodnosti dýchacích cest u dětských pacientů na ARO
KUBEKOVÁ, Martina
Diplomová práce s názvem Zajištění průchodnosti dýchacích cest u dětských pacientů na ARO se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o dýchací cesty. Péče o dýchací cesty u dětí na anesteziologicko-resuscitačním oddělení je nedílnou součástí komplexní ošetřovatelské péče. Sestra musí mít teoretické i praktické vědomosti a také zkušenosti, aby mohla samostatně provádět ošetřovatelskou péči o dýchací cesty u dětských pacientů. Volné a průchodné dýchací cesty jsou předpokladem pro zajištění jedné ze základních životních funkcí. Záměrem teoretické části diplomové práce bylo shrnout problematiku zajištění dýchacích cest u dětí a zaměřit se na ošetřovatelskou péči o dýchací cesty u dětských pacientů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s poruchou dýchání na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na základě cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaké ošetřovatelské činnosti vykonávají sestry při zajištění dýchacích cest u dítěte? 2. Jak sestry ošetřují dýchací cesty intubovaných dětí? 3. Jakou ošetřovatelskou péči zajišťují sestry u dítěte před, během a po extubaci? 4. Jakou ošetřovatelkou péči zajišťují sestry u dítěte s tracheostomií? V empirické části diplomové práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byla použita metoda individuálních polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Výzkumné šetření bylo provedeno na dětské jednotce intenzivní a resuscitační péče a dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na základě výzkumných otázek a informací získaných z literárních zdrojů byla vytvořena osnova pro rozhovory se sestrami. Rozhovory byly doplněny pozorováním, které bylo provedeno na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Rozhovory a pozorování byly doplněny dvěma kazuistikami dětských pacientů, které jsou zpracovány dle modelu Hendrsonová. Závěry diplomové ukazují specifika a úskalí ošetřovatelské péče dětského pacienta na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Mapují ošetřovatelskou péči o dítě při zajištění průchodnosti dýchacích cest, zaměřenou na intubaci, tracheostomickou kanylu, extubaci, odsávání, péči o dutinu ústní a nosní. Diplomová práce se snaží ukázat nejenom specifika této ošetřovatelské péče, která je zaměřena nejen na samotný výkon ale i na komunikaci a psychickou podporu dítěte před výkonem, v průběhu výkonu i po něm. Intenzivní ošetřovatelská péče se stále zkvalitňuje a zlepšuje díky stále novějším metodám a pomůckám. Výsledky výzkumu budou poskytnuty ošetřovatelskému managementu dětské jednotky intenzivní a resuscitační péče a na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále budou prezentovány na odborných seminářích či v odborných časopisech.
|
|
|
Pacient s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení
HLOCHOVÁ, Denisa
Tracheostomie je chirurgický výkon, při němž se v průdušnici vytvoří trvalý nebo dočasný otvor, za účelem dlouhodobě udržet a zajistit průchodnost dýchacích cest. Cílem tracheostomie je zajistit přísun kyslíku do plic, zlepšit dýchání, snížit sedaci vědomí a zlepšit toaletu dýchacích cest. Bakalářská práce se věnuje převážně ošetřovatelské péči o pacienta stracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Teoretická část práce se zabývá objasněním problematiky tracheostomie, pomůckami a druhy tracheostomických kanyl. Dále je zaměřena na ošetřovatelskou péči o tracheostomii. Zabývá se péčí o dutinu ústní a péčí o dýchací cesty. Do péče o dýchací cesty se zařazuje zvlhčování, lavážování a odsávání z tracheostomie. Teoretická část práce se věnuje i rehabilitaci, stravování a komunikaci s tracheostomanými pacienty. Předmětem práce bylo zmapovat, jaká je ošetřovatelská péče u pacientů s tracheostomií a jak jsou uspokojeny potřeby tracheostomovaného pacienta. Pro splnění výzkumného šetření byly stanoveny tři cíle: Cíl 1: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. Cíl 2: Zjistit úroveň uspokojování potřeb pacienta s tracheostomií na JIP a standardním oddělení. Cíl 3: Zmapovat úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií na JIP a standardním oddělení? Výzkumná otázka 2: Jaká je úroveň uspokojování potřeb pacientů s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Výzkumná otázka 3: Jaká je úroveň dodržování zásad ošetřovatelské péče o pacienta s tracheostomií na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení? Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření, k čemuž posloužil polostrukturovaný rozhovor a skryté pozorování. Kvůli rozhovoru bylo osloveno šest sester z Nemocnice České Budějovice, a.s. První část obsahuje identifikační údaje, druhá část se týká názorů sester na specifika ošetřovatelské péče u pacientů s tracheostomií, dále je zaměřena na úroveň uspokojených potřeb pacienta a poslední část se zabývá dodržováním zásad v ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Na začátku rozhovoru byly sestry informovány o anonymitě a v bakalářské práci jsou označeny písmenem a číslicí. Výzkumný soubor tvořily sestry z jednotky intenzivní péče interního oddělení a sestry z otorinolaryngologického oddělení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována pomocí metody "papír a tužka" a technikou "vyložení karet" do třech kategorizací, jež byly následně rozděleny na podkategorizace. Pro lepší přehlednost byla získaná data převedena do grafických schémat programem XMind 2013. Získané informace z pozorování byly zaznamenány do grafů v programu Microsoft Excel 2010. Z výsledků rozhovorů a pozorování vyplývá, že pacientovi s tracheostomií je poskytována relativně kvalitní ošetřovatelská péče. Sestry prokázaly dobré znalosti v ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií. Za nejčastější problém sestry považují komunikaci s tracheostomovaným pacientem. Při výzkumném šetření byly splněny všechny předem stanovené výzkumné cíle. Předmětem bakalářské práce bylo poukázat na slabá místa v poskytované ošetřovatelské péči u pacientů s tracheostomií. Tato práce může sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o pacienty s tracheostomií a zároveň by mohla posloužit studentům jako doplněk k výuce. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty, kteří mají zavedenou tracheostomickou kanylu.
|
host ::
RSS.