|
|
Raná básnická tvorba Egona Bondyho a Ivo Vodseďálka
ŠIMÍČEK, Andrej
Bakalářská práce se zaměřuje na ranou básnickou tvorbu českých nonkonformních literátů, Egona Bondyho a Ivo Vodseďálka, zasazenou do období přelomu 40. a 50. let 20. století. Těžištěm této práce jsou básnické sbírky, jejichž vznik je datován lety 1947-1953. V tomto časovém rozmezí u obou autorů dochází k postupnému vývoji, částečnému odvratu od surrealistických východisek k vlastním tvůrčím koncepcím, a sice k Bondyho "totálnímu realismu" a Vodseďálkově "trapné poezii". Cílem této práce je onen vývoj sledovat, porovnávat poetiky autorů a hledat mezi nimi paralely. Pozornost bude věnována také životu obou autorů, jejich postavení v rámci neoficiální literární sféry a tvůrčím souvislostem s jejich vlastními životními zkušenostmi v tehdejším Československu.
|
|
|
"Jesus Kind" Egon Bondy jako inspirace Bohumila Hrabala
Marek, Jakub ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Egona Bondyho na Bohumila Hrabala. Nejprve nastiňuje jejich vzájemný vztah, který byl velmi přátelský a který probíhal zejména v padesátých letech dvacátého století, v další části pak představuje ve dvou rovinách vliv Egona Bondyho na literární tvorbu Bohumila Hrabala. První rovinou je zde míněn vliv Bondyho koncepce totálního realismu na rané Hrabalovy texty (viz především povídka Jarmilka, dále pak např. povídka Blitzkrieg či textová koláž Mrtvomat), druhá rovina pak představuje Hrabalovo využití Egona Bondyho jakožto literární postavy (např. v povídce Zamilovaná či v próze Něžný barbar). V první řadě se tedy práce věnuje vzniku a rozšiřování bondyovské mytologie tak, jak ji zpracoval Hrabal ve svých prózách a básních. Přitom se pokouší odkazovat i na díla dalších autorů, v nichž se Bondyho postava vyskytuje také, a porovnat je s texty Hrabalovými. Dále pak práce mapuje Hrabalovu inspiraci Bondyho básnickou metodou totálního realismu, která mu posloužila jako vhodný nástroj uchopení "odcizené" skutečnosti padesátých let.
|
|
|
Totalitní kýč a underground. Sémiotický model.
Kubíček, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Důsledkem sémiotické totalizace veřejného života v totalitních společnostech jsou radikální změny v systému sociálních, estetických, etických a jazykových norem. Tento systém popisujeme v části Totalitní kýč v kapitolách Totalita, Kýč, Historie, Umění, Jazyk, Estetika a Mýtus. V části Underground interpretujeme totální realismus a trapnou poezii Egona Bondyho a Iva Vodseďálka jako modelovou reakci na podmíky totalitní společnosti. Zavádíme pojem totální poezie. Klademe si otázku, čím je totální poezie, není-li uměním a postupně nacházíme jedenáct odpovědí: 1. souborem apokryfních textů socialistického realismu, 2. hrou na umění, 3. kulturou ve znamení zrodu, 4. metodou fenomenologické redukce, 5. jazykovou hrou, 6. dekonstrukcí mýtu, 7. zaujímáním herní pozice v totalitní společnosti, 8. mýtem, 9. sémiotickou očistou realizovanou skrze sémiotické běsnění, 10. zeznakověním skutečnosti a zeskutečněním znaku, 11. výzvou ke hře. Nakonec se pokoušíme o vymezení totální poezie ve vztahu k avantgardě, modernímu umění a postmoderně. V kapitole Kýč a underground činíme trojí: 1. rekapitulujeme recepci díla Egona Bondyho a Iva Vodseďálka, 2. prozkoumáváme určité filozofické a politické souvislosti a paralely totalitního kýče a totální poezie, 3. uvádíme teoretické poznání totální poezie v souvislost se...
|
|
|
Socialistický realismus a tzv. totální realismus: charakteristika básnické poetiky a pokus o komparaci
Sieberová, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Schmarc, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá především vzájemnými vztahy mezi poetickými projevy socialistického a totálního realismu v raných padesátých letech. První část práce má obecnější povahu; zamýšlím se v ní nad některými charakteristickými rysy obou programů, v případě totálního realismu se tak děje převážně na základě komparace s podobně zaměřenými koncepty (Hrabalovy poémy z padesátých let, díla bývalých členů Skupiny 42). V dalších kapitolách svého textu uvažuji o totálním realismu ze dvou hledisek; jednak jako o alternativní formě realismu, která se vymezuje vůči oficiálnímu umění, jednak jako o programu, který je na oficiálním umění do určité míry závislý tím, že využívá nebo parafrázuje některé jeho prostředky
|
host ::
RSS.