|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče u pacienta po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu
Vášková, Mariana ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Hlavičková, Růžena (oponent)
Tato práce představuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacientku po to- tální endoprotéze kolenního kloubu. V první, teoretické, části jsou popsány anatomické struktury, biomechanika kolenního kloubu a jeho náhrady, pří- stupy a druhy operací, dále je pojednáno o fyzioterapeutických přístupech u pacientů po totální endoprotéze kolenního kloubu. Ve speciální části je uvedena případová studie pacientky s danou diagnózou (anamnéza, vstupní kineziologické vyšetření, průběh terapií, závěrečné kineziologické vyšetření a zhodnocení průběhu terapie). Výsledkem fyzioterapeutické práce s paci- entkou je zvýšení rozsahu pohybu v kolenním kloubu, zlepšení svalové síly dolních končetin, odstranění některých reflexních změn a zlepšení pohybli- vosti pately na operované dolní končetině. Využitím fyzioterapeutické péče došlo ke zlepšení stavu pacientky.
|
|
|
Využití fyzioterapie k obnovení funkce kolenního kloubu po totální endoprotéze
VORÁČKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá možnostmi včasné fyzioterapie u pacientů po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu během hospitalizace a zkoumá její vliv na zlepšení hybnosti kloubu a svalové síly, hojení okolních tkání, zvýšení mobility a samostatnosti pacienta. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o anatomii kolenního kloubu, jeho kineziologii a gonartróze. Dále obsahuje informace o totální endoprotéze, samotném operačním výkonu a především je zde popis vhodné terapie, zaměřený hlavně na pooperační fázi během hospitalizace ale i po propuštění do domácího prostředí. Zmínka je i o fyzikální terapii a zahraniční péči. Praktická část je koncipována formou kvalitativního výzkumu. Cílem bylo podrobně zpracovat kazuistiky pacientů po tomto zákroku a navrhnout pro ně léčebně rehabilitační plán. Během výzkumu se mnou spolupracovali celkem 3 pacienti. Každá kazuistika obsahuje anamnézu, vstupní a výstupní vyšetření s návrhem krátkodobého léčebně rehabilitačního plánu a jeho popisem a dále zhodnocení terapie a návrh dlouhodobého léčebně rehabilitačního plánu. Terapie byla vedena každý pracovní den po dobu jejich pobytu v nemocnici a na základě porovnání výsledků vstupního a výstupního vyšetření byl přínos fyzioterapie zhodnocen. U všech pacientů došlo k významnému zlepšení hybnosti operovaného kloubu do flexe, zdokonalení chůze a samostatnosti, zvýšila se svalová síla končetiny, zmenšil se otok i bolest a pozitivně byla ovlivněna i patologická bariéra měkkých tkání operované končetiny. Nepodařilo se ovlivnit elasticitu jizvy a tkání kolem pately, dále trigger points a zkrácené svalové skupiny. Fyzioterapie se ukázala jako velmi přínosnou pro tyto pacienty, ale během krátké doby nedošlo ke zlepšení či obnovení všech sledovaných aspektů. Proto je důležité pokračovat v pravidelné péči i po ukončení pobytu v nemocnici. Tato práce může být využita studenty, popřípadě i pacienty, kteří budou zákrok podstupovat, a ostatním zdravotnickým personálem.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy při léčbě jizvy po ortopedických operacích
MIXOVÁ, Pavlína
Svou bakalářskou práci jsem nazvala Fyzioterapeutické postupy při léčbě jizvy po ortopedických operacích a zabývá se problematikou péče o jizvy po aloplastice kyčelních a kolenních kloubů. Jelikož se touto operací rozruší celistvost kůže, podkoží, fascie, svalu, kosti i kloubu, je důležité podpořit fázi hojení tkání jak z ošetřovatelského, tak z fyzioterapeutického pohledu. Hojení rány je v tomto případě velmi rozsáhlé a může být ovlivněno mnoha negativními i pozitivními faktory. Úkolem zdravotníků je eliminovat negativní a pomoci pozitivním aspektům hojení. Nově vytvořená jizva totiž již není plnohodnotnou tkání se stejnými vlastnostmi jako neporušená tkáň, ale je méně pevná a více náchylná k patologickým procesům. V některých případech se dokonce může aktivovat a způsobovat přenesené bolesti. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí teoretické a praktické. Teoretická část byla sepsána za účelem sběru dat v oblasti anatomie a fyziologie kůže, anatomie kosterní svaloviny, hojení tkání, definování jizvy a možností její terapie, totálních endoprotéz kyčelního a kolenního kloubu a popisu fyzioterapeutického plánu. Praktická část byla koncipována na podkladě kvalitativního výzkumu, kdy bylo osloveno 6 pacientů po aloplastice kyčelního nebo kolenního kloubu. Průběh terapie byl zaznamenán formou kazuistik, které obsahovaly anamnézu, vstupní a výstupní vyšetření a terapii. Terapie byla vedena formou autoterapie, kdy byli pacienti instruováni, jak pečovat o jizvu a jak ji masírovat. Instruktáže proběhly s každým pacientem zvlášť a poté jim byl dán letáček s podrobným postupem pro masáž jizvy a obecné zásady v péči o jizvu. Pacienti byli pravidelně navštěvováni a po 2 měsících vyšetřeni. Z porovnání vstupního a výstupního vyšetření vyplývá, že masáž jizvy u všech pacientů zlepšila stav jizvy a její vnímání. Pacienti subjektivně hodnotili masáž jako pozitivní. Z tohoto důvodu se domnívám, že by instruktáž ohledně péče o jizvu měla být součástí každého fyzioterapeutického plánu po jakékoliv operaci. Avšak výsledky je možné využít nejen pro práci fyzioterapeutů, ale i pro studenty fyzioterapie, ošetřovatelský personál apod.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče u pacienta po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu
Vášková, Mariana ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Hlavičková, Růžena (oponent)
Tato práce představuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacientku po to- tální endoprotéze kolenního kloubu. V první, teoretické, části jsou popsány anatomické struktury, biomechanika kolenního kloubu a jeho náhrady, pří- stupy a druhy operací, dále je pojednáno o fyzioterapeutických přístupech u pacientů po totální endoprotéze kolenního kloubu. Ve speciální části je uvedena případová studie pacientky s danou diagnózou (anamnéza, vstupní kineziologické vyšetření, průběh terapií, závěrečné kineziologické vyšetření a zhodnocení průběhu terapie). Výsledkem fyzioterapeutické práce s paci- entkou je zvýšení rozsahu pohybu v kolenním kloubu, zlepšení svalové síly dolních končetin, odstranění některých reflexních změn a zlepšení pohybli- vosti pately na operované dolní končetině. Využitím fyzioterapeutické péče došlo ke zlepšení stavu pacientky.
|
|
|
Specifika fyzioterapeutické péče u pacientů po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu vzhledem ke způsobu jejího operačního řešení
ŠMITMAJER, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzioterapie po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu z pohledu jejího operačního řešení. Totální endoprotéza kolenního kloubu se používá jako jeden z posledních možných invazivních způsobů terapie, které je možné využít při výrazných poškozeních biomechaniky kolenního kloubu. Četnost tohoto výkonu je velmi vysoká a stává se stále běžnějším operačním výkonem, který se v dnešní době provádí. Častější ortopedickou operací je jen implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu. Díky obrovskému technologickému rozvoji je dnes možné využít různých materiálů, ze kterých se endoprotézy vyrábí, což má za následek jejich delší životnost a lepší stabilitu kloubu. Komplikovaná struktura protéz však klade zvýšené požadavky na kvalitu operačního a následně rehabilitačního týmu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je rozebrána anatomie a biomechanika kolenního kloubu, v další části jsou popsány indikace a kontraindikace implantace TEP, typy TEP a možnosti následné fyzioterapie. V praktické části byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Byly zkoumány dvě skupiny pacientů, v každé z nich byli 2 probandi. U každé skupiny byl použit odlišný operační přístup pro implantaci TEP kolenního kloubu. Výzkum byl prováděn u obou skupin ve stejně dlouhém časovém intervalu. Vstupní kineziologický rozbor byl odebrán 6. den po operaci. Výstupní kineziologický rozbor byl odebrán po 2. ortopedické prohlídce (cca 3. měsíc po operaci), kdy byl povolen 100% nášlap na operovanou dolní končetinu. Skupinu probandů tvořily 4 ženy ve věku od 61 do 70 let. Výzkum probíhal v nemocničním zařízení a následně pokračoval v domácím prostředí s využitím dostupných pomůcek. Všem pacientkám byla odebrána anamnéza, bylo provedeno goniometrické, antropometrické a palpační vyšetření v oblasti kolenního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním kloubem dle Jandy. Ve výstupním kineziologickém rozboru je zahrnuté i vlastní funkční vyšetření svalů kolenního kloubu a endoprotézy samotné. Pro lepší vyhodnocení výzkumu byla pacientkám navržena totožná cvičební jednotka, kterou měly pacientky za úkol cvičit minimálně 4krát týdně. Antropometrické vyšetření ukázalo, že je pooperační otok výraznější u pacientek s laterálním parapatelárním řezem, který zpomaluje pacientovo aktivní zapojení do krátkodobého kinezioterapeutického plánu. Rozsah pohybu v operovaném kolenním kloubu byl jedním z hlavních sledovaných aspektů, který se u obou skupin výrazně lišil již při vstupním kineziologickém vyšetření. Cílem terapie bylo dosáhnout na konci výzkumu minimálně 90° aktivní flexe v kolenním kloubu. Obě pacientky s mediálním parapatelárním přístupem dosáhly této hranice o několik dní dříve, protože byla u pacientek s laterálním parapatelárním řezem kontraindikovaná motorická dlaha, která se výrazně podílí na zvyšování rozsahu pohybu v kloubu. Svalová síla se při porovnání výstupních vyšetření obou skupin zásadně nelišila, ale u pacientek s mediálním parapatelárním řezem bylo dosaženo i svalové síly stupně číslo 5. Po 3. měsíci od operace, kdy je povolen 100% nášlap na operovanou dolní končetinu, bylo provedeno i vlastní funkční vyšetření svalů a endoprotézy v oblasti operovaného kolenního kloubu, které odhalilo výraznější instabilitu u pacientek s laterálním parapatelárním přístupem. Krátkodobý kinezioterapeutický plán se nejdříve soustředí na snížení bolesti a hlavně otoku, který výrazně ovlivňuje fyzioterapii u akutní pooperační fáze. Cílem dlouhodobého kinezioterapeutického plánu je dostatečné a kvalitní posilování svalů, které přebírají stabilizační funkci vazů, které byly během implantace totální endoprotézy odstraněny. Závěrem je třeba říci, že nelze jednoznačně stanovit, který operační přístup nejvíce negativně ovlivňuje následnou kinezioterapii, protože se dá s nadsázkou říci, že je každý pacient svým způsobem unikátní.
|
host ::
RSS.