|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
|
|
Komparace volebních systémů a jejich účinků ve volbách do dolních komor Parlamentů první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998
Křemen, Petr ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Práce mapuje volební systémy první Československé republiky a České republiky mezi léty 1989 a 1998. Snaží se ukázat jejich specifika a dopady. Je zajímavé sledovat, jaký vliv může mít změna třeba jen jedné z proměnných volebního systému. Například uzavírací klauzule, která byla po roce 1989 nastavena na hranici 5% a která dokáže výrazně proměnit složení voleného orgánu, což je nejviditelnější právě ve srovnání se systémem první republiky, kde žádné takové omezení neexistovalo. V první části se práce nejprve věnuje poměrným volebním systémům obecně, protože právě oba zkoumané systémy byly poměrné. V další části práce se lze seznámit se zkoumanými systémy a jejich konkrétním nastavením proměnných, na jejichž základě jsou pak tyto systémy porovnávány. Nejdůležitější částí práce pak je kapitola o vlivu volebních systémů na stranický systém. Práce vychází z teoretického rámce Giovanni Sartoriho a využívá ke zkoumání také indexy proporcionality, fragmentace a efektivního počtu stran. Výsledkem zkoumání je poznání, v čem si jsou tyto volební systémy podobné a naopak v čem se vzájemně liší a jaké mají tyto odlišnosti dopady na stranický systém a také na chování voličů, protože nastavení volebního systému může ovlivnit nejen stranický systém, ale právě i voliče při jeho volbě.
|
|
|
Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky
Marečková, Adéla ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Mimoparlamentní dohadovací orgány za první československé republiky" pojednává o neformálních uskupeních, která vznikala během první československé republiky, tedy režimu trvajícím v období 1918 až 1938. Tyto mimoparlamentní orgány měly především stabilizační charakter a napomáhaly dosažení konsenzu napříč politickými stranami. Prvním z nich byla Pětka, uskupení předáků pěti nejvýznamnějších politických stran. Ta fungovala v letech 1921 až 1925, kdy došlo k rozpadu první vlády Antonína Švehly. Dalším byla skupina Hradu, která se zformovala kolem T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Jejími sympatizanty byli jak někteří politici, tak intelektuálové a novináři. Hrad měl blíže k socialistickým, kdežto Pětka k občanským (liberálním) stranám. Skupina Živnobanky, která působila v hospodářském sektoru, byla jakousi obdobou těchto mocenských center. Jejím hlavním představitelem byl bankéř Jaroslav Preiss. Jak Pětka, tak skupina Hradu přes svůj ne zcela demokratický charakter, napomáhala k udržení demokracie v první československé republice.
|
host ::
RSS.