|
|
Být učitelem na valašské venkovské škole v první polovině 20. století
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením a každodenností valašských učitelů obecných škol první poloviny 20. století. Nejprve pojednává o rozsahu Valašska a rozdílech v jeho vymezení u různých autorů, poté se zaměřuje na charakteristiku valašského školství v porovnání s jinými regiony, situaci demonstruje na jednotřídní škole Na Soláni. Mluví o valašském žákovi, o jeho životních podmínkách a stravě. Učitel je následně charakterizován nejen jako vychovatel, ale také jako člověk se svými zájmy. Poslední dvě kapitoly pojednávají o osudech dvou učitelů, Metoděje Jahna (učitele, spisovatele, folkloristy) a Cyrila Macha (učitele, organizátora společenského života, propagátora turistiky a pokrokáře). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Gymnázium v Písku v letech 1918-1928
VAŇKOVÁ, Martina
Předložená bakalářská práce s názvem Gymnázium v Písku v letech 1918-1928 se věnuje vývoji jedné z nejvýznamnějších jihočeských středních škol 19. a první poloviny 20. století. Práce vznikla na základě prostudování odborné literatury a archivního materiálu uloženého ve fondu Gymnázium ve Státním okresním archivu v Písku a je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá proměnami středního školství v českých zemích a v Písku v první polovině 20. století. Následující kapitola se věnuje vývoji gymnázia od jeho založení, tj. od roku 1778, do konce první světové války. Třetí kapitola přibližuje dějiny města v první polovině 20. století a působení píseckého gymnázia v letech 1918-1928. Závěrečná kapitola je věnována studentům a pedagogům, kteří zde v uvedené době studovali, resp. vyučovali. V případě gymnazistů práce analyzuje teritoriální a sociální původ studentů, jejich strukturu dle pohlaví a náboženského vyznání, jejich studijní výsledky, ubytování ve městě, neopomíjí ani otázky placení školného, či posky-tování stipendii a podpor. V neposlední řadě práce přibližuje též školní každodennost i vztahy hostitelského města a školy.
|
|
|
VYBRANÉ ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI A DOMÁCÍ VÝROBA V NĚKDEJŠÍM SOUDNÍM OKRESE ŽĎÁR NA MORAVĚ V PRVNÍ POLOVINĚ 20. STOLETÍ
KOHOUT, Jakub
Předkládaná práce postihuje dějiny vybraných řemesel a domácí výroby v někdejším soudním okrese Žďár na Moravě v první polovině 20. století. Na základě dostupných materiálů sleduje organizaci a činnost vybraných řemeslných živností a živnostenských společenstev spolu s domácí výrobou. Pro seznámení se s regionem se první dvě kapitoly zabývají fyzicko - geografickými a sociálně - geografickými charakteristikami. Následuje krátká pasáž, která se snaží popsat širší vazby a vliv státního hospodářství na zdejší region. Dále jsou uvedena jednotlivá živnostenská společenstva působící v dané době v politickém, respektive soudním okrese. Přehledy jednotlivých řemesel v nezbytné tabulkové podobě v každé z obcí s patřičným popisem jsou součástí další kapitoly. Na několika stranách práce jsou analyzovány otázky mobility obyvatelstva a migrace za prací, nechybí ani analýza v podobě nástinu gender problematiky v soudním okrese Žďár na Moravě ve zkoumaném období. Pramenem primárního významu byly fondy uložené ve Státním okresním archivu ve Žďáře nad Sázavou. Dále je pro některé účely použito fondů Moravského zemského archivu v Brně a jeho pobočky v Kunštátu. Pro obrazové přílohy je využito především fondů Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou a Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. Text je rozdělen celkem do devíti kapitol, některé z těchto jsou dále rozděleny pro větší přehlednost do podkapitol. Přiloženy jsou také přílohy v podobě kartografického a obrazového materiálu {--} 2 mapy a 16 obrázků, dále pak tabulka a graf vývoje počtu obyvatelstva v regionu v letech 1890 - 1950.
|
host ::
RSS.