|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
|
|
Osmanské nebezpečí ve střední Evropě počátkem novověku - pracovní text pro výuku dějepisu na gymnáziu
MÁSÍLKO, Martin
Diplomová práce se zabývá osmanskými výboji do střední Evropy v předbělohorské době ohraničené léty 1526 (bitva u Moháče) a 1606 (konec patnáctileté války). Hlavní pozornost se zaměřuje na válečné operace z uherských bojišť a s tím spojené vysílání zemské hotovosti z habsburského soustátí. Nastalá situace se nedotýkala pouze válečníků, kteří okusili bojiště, ale také obyvatel Království českého, zvláště Moravského markrabství. Představitelé obou skupin prožívali do té doby neznámou situaci a svým chováním a jednáním na ni reagovali. Na odborný výklad plynule navazuje didaktická část určená středoškolským pedagogům, jež transformuje téma do podoby školní látky. Na závěr nechybí ani výběrová výuková edice okolo desítky pramenů korespondujících se strukturou práce.
|
|
|
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského)
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Vývoj vztahu ke vzdělání v 17. století ve světle měšťanských testamentů (příklad Nového Města pražského) Abstrakt Raně novověké testamenty představují jedinečný pramen pro poznání mnoha oblastí života dobové společnosti. I proto se řadí k poměrně často využívaným pramenům v různých směrech historického bádání, k nimž se v posledním období řadí v české historiografii především nové kulturní dějiny. Ty se věnují řadě témat, mezi nimiž však překvapivě do značné míry schází oblast výchovy a vzdělávání. Přitom právě testamenty, které v sobě spojují charakter úředního pramene s osobní výpovědí jednotlivce (testátora), poskytují jedinečnou možnost zachytit vztah dobové společnosti ke vzdělání, a to v různých souvislostech historického vývoje. Jejich význam vystupuje v tomto ohledu do popředí hlavně pro bádání o těch etapách vývoje školství a vzdělanosti, které dosud stály na okraji zájmu historiků, jako např. vývoj městského školství, respektive vývoj vzdělávání v městském prostředí v době pobělohorské. Omezený zájem historiků byl způsoben především nedostatkem pramenů, které by osvětlily změny, jež nastaly v organizaci nově formovaného konfesijního školství po událostech bělohorských. Ty zahájily proces rekatolizace českých zemí, který se zásadním způsobem dotkl i dosud fungujícího systému městského...
|
host ::
RSS.