Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.