|
|
Hormonální kontrola samčích znaků u gekončíka nočního, Eublepharis macularius
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Obecně se věří, že přítomnost samčích znaků je regulována androgeny. Tato práce je zaměřená na odhalení vlivu testosteronu na samčí znaky u gekončíka nočního, Eublepharis macularius. K manipulaci s hormonálním stavem již dříve kastrovaných samců a intaktních samic byla použita neinvazivní metoda kožní aplikace směsi rostlinného oleje a testosteronu. Tato metoda se ukázala být efektivní variantou k hojně používaným hormonálním implantátům. Manipulace byla úspěšná, u obou skupin byl patrný nástup samčího sexuálního chování. U samic trval tento nástup déle, ale obě skupiny byly schopné předvést všechny součásti tohoto chování. Dále se podařilo zjistit, že v rozporu s rozšířeným předpokladem samčí sexuální chování přetrvává u obou manipulovaných skupin ještě několik týdnů po snížení hladin testosteronu. Tyto výsledky přináší další důkazy o možném mechanismu dočasné organizace samčího sexuálního chování testosteronem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hormonální kontrole agresivního chování u ještěrů
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Agresivita je vysoce funkční formou sociálního chování, které lze pozorovat téměř u všech živočišných druhů obratlovců tedy i u ještěrů. Existuje několik forem agresivního chování, mezi nimiž existuje významný rozdíl na fyziologické bázi. Hlavním a nejlépe prozkoumaným hormonem, který agresivitu ovlivňuje, je testosteron, avšak existují důkazy, že z určité části může být agresivní chování ovlivněno i dalšími hormony např. progesteronem, estradiolem a kortikosteronem. Vliv těchto hormonů na organismus je tradičně rozdělován na aktivační a organizační účinky. Organizační účinky jsou trvalé a dochází k nim obvykle v raných stádiích vývoje. Aktivační účinky jsou přechodné a objevují se během celého života. Zvýšená hladina testosteronu obvykle agresivní chování stimuluje a to u samců i u samic. Obdobně, ale méně účinně působí na agresivní chování progesteron a estradiol, avšak není jisté zda je tento vliv přímý, nebo zda takto působí pouze testosteron, který je v případě estradiolu prekurzorem nebo má daný hormon jako prekurzor v případě progesteronu. O kortikosteronu je pak známo, že na agresivní chování působí nepřímo ovlivněním hladiny testosteronu. Hormonální ovlivnění ještěrů navíc není univerzálním regulátorem agresivního chování. Agresivní chování je také závislé na vnějších faktorech, na druhu, pohlaví a...
|
|
|
Hormonální kontrola samčího sexuálního chování u plazů
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Bezpochyby nejdůležitější hormon, který ovlivňuje typické samčí sexuální chování je testosteron, ovšem i další steroidní hormony jako je dihydrotestosteron, estrogeny nebo progestiny se mohou uplatňovat v této regulaci. Podle teorie organizace a aktivace testosteron působící během ranného ontogenetického vývinu má organizační účinek na chování v dospělosti a toto chování je pak spouštěno vlivem aktuálních hladin hormonů. Navíc existuje ještě hypotéza dočasné organizace, která by mohla změnit náhled na dosavadní výsledky. Základní dělení hojně používané u plazů je dělení podle průběhu steroidogeneze a gametogeneze do skupin s asociovanou nebo disociovanou reprodukční strategií, ale toto rozdělení je jen uměle vytvořené. Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky o hormonálním ovlivnění samčího sexuálního chování u plazů a kriticky rozebírá nejčastěji používané metodiky.
|
|
|
Neinvazivní měření steroidních hormonů a vliv hormonální manipulace na chování gekona Paroedura picta
Matušková, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fraňková, Marcela (oponent)
Působení hormonů je součástí života všech živočichů. Jedná se o látky ovlivňující nejen fyziologické změny v organismu, ale i jeho chování. Předmětem zájmu této práce jsou dvě hlavní skupiny steroidních hormonů: glukokortikoidy a androgeny. Glukokortikoidy se aktivují během stresové zátěže. Jejich hladiny je možné měřit neinvazivními metodami, které mají celou řadu výhod. Tu nejpodstatnější přestavuje absence zpětné vazby při odebírání médií pro enzymovou analýzu. Jelikož se neměří přímo fokální hormony, ale jejich metabolity, je třeba tuto metodu nejprve validovat. Tato práce popisuje postup při validaci neinvazivního měření u madagaskarského gekona (Paroedura picta). Pro ověření funkčnosti metody byl aplikován ACTH test: zvířatům byla aplikována látka Synacthen Depot, která by měla zvyšovat hladiny glukokortikoidů v krvi. Bohužel stanovení hladin metabolitů glukokortikoidu neprokázalo předpokládaný nárůst a nepodařilo se tedy validovat metodu neinvazivního měření stresových hormonů. V druhé části práce je věnována pozornost behaviorálním efektům jednoho z nejdůležitějších androgenů - testosteronu. U několika jedinců (samců i samic) gekona byly provedeny hormonální manipulace. Výsledky odhalily rozdíly v sexuálním chování mezi experimentálními skupinami. Oproti tomu na agonistické chování neměly...
|
|
|
Hormonal Aspects of Antler Growth Regulation
Kužmová, Erika ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Kierdorf, Uwe (oponent)
Hormonálne aspekty regulácie parožného rastu Erika Kužmová Abstract Parohy jeleňov sú jediným kompletne sa regenerujúcim orgánom u cicavcov a záujem vedcov o ich využitie ako modelu rastu a vývoja kostí stúpa. V posledných rokoch sa ukázalo, že regenerácia parohov je iniciovaná z kmeňových buniek lokalizovaných v okostici pučnice. Následný rast parohu do dĺžky však prebieha v rastovom vrcholčeku. Len málo sa vie o endokrinnej stimulácii rastu parohu a už dlhé roky existuje nesúlad medzi in vivo a in vitro štúdiami. Ako druhotný sexuálny znak sú parohy úzko späté so sezónnymi hladinami cirkulujúceho testosterónu. Keďže sú jeho hladiny najnižšie práve v čase rastu parohov a mnohé in vitro štúdie poukazujú na stimulačný efekt inzulínu podobného rastového faktoru (IGF-1), viacerí odborníci sa prikláňajú k názoru že IGF-1 je "hormón stimulujúci rast parohov". Tento záver je ale v rozpore s výsledkami in vivo štúdií, ktoré ukazujú nevyhnutnosť testosterónu pre rast parohov aj v jeho nízkych koncentráciách, a taktiež s predchádzajúcim názorom, že testosterón by mal byť "hormón stimulujúci rast parohov". Zamerali sme sa teda na overenie účinkov IGF-1 na parožné bunky. Uskutočnili sme sériu in vitro experimentov na parožných bunkách izolovaných z viacerých štádií rastových vrcholčekov parohov jeleňa európskeho...
|
|
|
Naturální kulturistika, jako adekvátní pohybová aktivita
BROŽEK, Pavel
Hlavním tématem této bakalářské práce je naturální kulturistika jako adekvátní pohybová aktivita, vytvoření uceleného přehledu o možnostech a kladech naturální kul-turistiky. Výzkumný soubor byl složen z jednadvaceti probandů, u kterých jsem aplikoval vhodnou pohybovou aktivitu. Jejich výstupy z měření budou sloužit k možnosti volby vybrat si naturální kulturistiku jako další alternativu k zdravému životnímu stylu. Vše je podmíněno vhodnou pohybovou aktivitou a vhodnou úpravou stravy a tím i další možnosti, jak si zachovat fyzické a duševní zdraví.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.