|
|
Uplatnění integrovaných nástrojů při rozvoji venkovských oblastí
ŠIMÁNKOVÁ, Marcela
Bakalářská práce je zaměřena na využití integrovaného nástroje Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) v programovém období 2014-2020. Hlavním cílem práce bylo definování faktorů a podmínek, které využití tohoto nástroje v praxi mohou ovlivnit jak negativně, tak pozitivně. Teoretická část práce se nejdříve zabývala tématem územní soudržnosti a dále byla zaměřena na vývoj integrovaných přístupů a nástrojů jak v Evropské unii, tak v České republice. Územní soudržnost je jedním z nástrojů, které slouží k naplňování cílů Evropské unie. V praktické části práce je podrobně popsán integrovaný nástroj CLLD a jeho implementace v rámci čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Pro zkoumání a následný popis implementace nástroje CLLD byly formou rešerší získány dostupné dokumenty a data, zejména z webových stránek zastřešující organizace nositelů CLLD (Národní síť místních akčních skupin), jejích výročních zpráv a dále z webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj a jejich odborných stránek, které jsou speciálně zaměřeny na evropské fondy. Poté následuje analýza využití CLLD u dvou nositelů nástroje - MAS Moravský kras a MAS Hrušovansko. Pro zjištění konkrétního využívání byla použita data, která jsou dostupná na webových stránkách obou MAS, a to především dokument Strategie komunitně vedeného místního rozvoje a evaluační zprávy k realizaci CLLD.
|
|
|
Územní soudržnost v diskurzu evropské regionální politiky - Obecný rámec a česká specifika
Nosek, Štěpán ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Rumpel, Petr (oponent) ; Ježek, Jiří (oponent)
Disertační práce se věnuje konceptu územní soudržnosti a územně-specifickým přístupům, které jsou chápány jako nástroj, jak územní soudržnosti dosáhnout. Specifická pozornost je věnována nástroji Territorial Impact Assessment, který je nejčastěji koncipován jako metoda pro nastavení územně- specifických přístupů tak, aby reflektovaly specifické potřeby jednotlivých typů území. Teoretická část práce diskutuje interpretace, které jsou pojmu územní soudržnost v akademické literatuře přisuzovány a reflektuje debatu zastánců a odpůrců územně-specifického přístupu jako cesty pro zohlednění územních specifik v sektorových politikách. Diskutován je rovněž vývoj nástroje Territorial Impact Assessment na evropské úrovni a jeho postavení v kontextu jiných nástrojů pro hodnocení dopadu. Hlavním cílem empirické části disertační práce je identifikovat, jakým způsobem je v členských státech EU interpretován a naplňován cíl EU směřující k územní soudržnosti, a definovat, jaké územně-specifické nástroje jednotlivé členské státy využívají pro dosažení územní soudržnosti. Zvláštní zřetel je věnován Česku, jeho chápání územní soudržnosti a zkušenostem s implementací územně-specifických přístupů. Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že členské státy EU nepřistupují k uchopení územní soudržnosti jednotně, ale...
|
|
|
Územní soudržnost v diskurzu evropské regionální politiky - Obecný rámec a česká specifika
Nosek, Štěpán ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Rumpel, Petr (oponent) ; Ježek, Jiří (oponent)
Disertační práce se věnuje konceptu územní soudržnosti a územně-specifickým přístupům, které jsou chápány jako nástroj, jak územní soudržnosti dosáhnout. Specifická pozornost je věnována nástroji Territorial Impact Assessment, který je nejčastěji koncipován jako metoda pro nastavení územně- specifických přístupů tak, aby reflektovaly specifické potřeby jednotlivých typů území. Teoretická část práce diskutuje interpretace, které jsou pojmu územní soudržnost v akademické literatuře přisuzovány a reflektuje debatu zastánců a odpůrců územně-specifického přístupu jako cesty pro zohlednění územních specifik v sektorových politikách. Diskutován je rovněž vývoj nástroje Territorial Impact Assessment na evropské úrovni a jeho postavení v kontextu jiných nástrojů pro hodnocení dopadu. Hlavním cílem empirické části disertační práce je identifikovat, jakým způsobem je v členských státech EU interpretován a naplňován cíl EU směřující k územní soudržnosti, a definovat, jaké územně-specifické nástroje jednotlivé členské státy využívají pro dosažení územní soudržnosti. Zvláštní zřetel je věnován Česku, jeho chápání územní soudržnosti a zkušenostem s implementací územně-specifických přístupů. Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že členské státy EU nepřistupují k uchopení územní soudržnosti jednotně, ale...
|
|
|
Politika rozvoje venkova v rámci SZP EU: kritická analýza z hlediska územní soudržnosti na úrovni ČR
Pělucha, Martin ; Wokoun, René (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent) ; Macháček, Jaroslav (oponent) ; Majerová, Věra (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na kritické zhodnocení vztahu politiky rozvoje venkova v rámci II. pilíře SZP EU k aspektům územní soudržnosti. Hlavním cílem disertační práce je analyzovat a zhodnotit, zda nástroje politiky rozvoje venkova, aplikované v rámci SZP EU na teritoriu ČR, jsou uplatňovány v souladu s cíli územní soudržnosti EU, tzn. posoudit významnost diferencí v míře uplatňování regionálních podpor s ohledem na problémovost venkovských regionů. V rámci cíle této práce jsou formulovány čtyři hypotézy, které jsou podrobeny detailní analýze. K ověření stanovených hypotéz byly úvodem provedeny analýzy teoreticko-metodologických přístupů k zemědělství a rozvoji venkova, které byly dále kriticky zhodnoceny s ohledem na historické souvislosti SZP EU. Další část disertační práce je zaměřena na ověření vztahu politiky rozvoje venkova v rámci II. pilíře SZP EU k otázkám územní soudržnosti na příkladu implementace Územní agendy EU v České republice v programovacím období 2007 -- 2013. Tyto souvislosti jsou dále hlouběji analyzovány z pohledu role a významu politiky rozvoje venkova SZP EU v podmínkách realizace Územní agendy EU v České republice, zejména v rámci vztahů město-venkov. Pro vymezení cílů územní soudržnosti je využit metodický přístup z výzkumného projektu vedeného prof. Markem Shucksmithem (projekt ESPON, Shucksmith et al., 2005), který se zabýval hodnocením vazby podpor II. pilíře SZP EU na aspekty územní soudržnosti. V tomto výzkumném projektu byly cíle územní soudržnosti posuzovány prostřednictvím úrovně vybraných socioekonomických ukazatelů a jejich souvislostí s podporami II. pilíře SZP EU. Tento přístup byl autorem disertační práce upraven na podmínky ČR a dále rozšířen. Pro statistické ověření tohoto přístupu byla využita data Horizontálního plánu rozvoje venkova ČR, který představoval 73 % celkových výdajů II. pilíře SZP EU v ČR v období 2004 -- 2006. Vědeckým přínosem disertační práce je poskytnutí analytického rámce vazby politiky rozvoje venkova na územní soudržnost prostřednictvím Územní agendy EU a její implementace na příkladu České republiky. Analýza a zhodnocení programu HRDP v ČR a jeho souvislosti se socioekonomickými ukazateli pak představují konkrétní ověření realizace II. pilíře SZP EU v období 2004 -- 2006 s aspekty územní soudržnosti. Výsledky této práce mohou vědecky přispět k současným výzkumným projektům, ve kterých se tato tématika analyzuje.
|
host ::
RSS.