|
|
Vliv odrůdy na výnos a jeho strukturu u raných zavlažovaných brambor
Rubešová, Žaneta ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Souhrn
Práce se zaměřuje na zhodnocení vlivu genotypu odrůdy, termínu odběru a lokality
na výnos raných zavlažovaných brambor a jeho strukturu ve dvou termínech sklizně následujících čtrnáct dní po sobě. Problematika byla zkoumána na dvou lokalitách v ranobramborářských oblastech v rámci polních pokusů ÚKZÚZ.
Výsledky ÚKZÚZ byly získány po sklizni pokusů. V roce 2015 jsem se osobně zúčastnila sklizně a v dalších měsících samostatně zhodnotila dosažené výsledky. Pokus v roce 2007 probíhal v Přerově nad Labem a byl zaměřen na vliv genotypu odrůdy a termínu odběru
na strukturu výnosu u raných zavlažovaných brambor. Pokus v roce 2015 probíhal ve výzkumné stanici v Přerově nad Labem a v Lednici na Moravě a byl zaměřen na vliv genotypu odrůdy
na výnos, lokalitu a termín odběru u raných zavlažovaných brambor.
Na základě výsledků byl zjištěn prokazatelný vliv genotypu odrůdy na výnos, kdy v průměru obou lokalit a obou termínu odběru dosáhla nejvyššího výnosu odrůda
Suzan (28,82 t/ha). U všech zkoušených odrůd se projevil výrazný vliv lokality na výnos. V Přerově nad Labem bylo dosaženo v průměru všech odrůd o 18,5 t/ha (109 %) vyšší výnos než v Lednici na Moravě. Při zkoumání vlivu termínu odběru na výnos byl zjištěn jednoznačný nárůst výnosu v druhém termínu odběru. V průměru všech odrůd přirostl výnos v uvedených čtrnácti dnech v Lednici na Moravě o 10,8 t/ha (93,9 %), tj. průměrně o 0,77 t/ha za den a v Přerově nad Labem o 16,6 t/ha (61,3 %), tj. průměrně o 1,2t/ha denně. Vliv genotypu odrůdy a termínu sklizně na průměrnou hmotnost hlíz pod jedním trsem, průměrný počet hlíz pod jedním trsem
a průměrnou hmotnost jedné hlízy, byl ve všech případech prokázán. Nejvyšší hmotnosti hlíz pod jedním trsem dosáhla odrůda Monika v obou termínech odběru. Odrůda Magda docílila v obou termínech odběru nejvyššího počtu hlíz. Nejvyšší hmotnost jedné hlízy byla naměřena v prvním termínu odběru u odrůdy Monika a v druhém termínu odběru o odrůdy Bellarosa.
Dle mého názoru má genotyp odrůdy, lokalita a termín odběru výrazný vliv na výnos
a jeho strukturu. Pro pěstitele je velice důležitý výběr vhodné rané odrůdy, musí ale také zajistit co nejvhodnější pěstitelské podmínky, aby se potenciál dané odrůdy mohl naplno projevit.
|
|
|
Optimalizace regulace plevelů v košťálové zelenině
Ondra, Michal ; Jursík, Miroslav (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
V roce 2015 proběhl na Demonstračním a pokusném pozemku FAPPZ ČZU v Praze-Suchdole maloparcelkový pokus. Cílem pokusu bylo získat nové poznatky o biologické účinnosti a selektivitě vybraných půdních herbicidů (metazachlor a pendimethalin) v porostu kedlubnů, především o vlivu závlahy a půdního adjuvantu Grounded na účinnost a selektivitu výše uvedených herbicidů. Testované herbicidy byly aplikovány 5 dní po výsadbě kedlubnů samostatně (v registrované dávce), v TM kombinaci a v kombinaci s půdním adjuvantem Grounded. Testovány byly dva závlahové režimy po aplikaci herbicidů (základní dávka 15 mm/ intenzivní závlaha 65 mm). V průběhu vegetace napršelo 70 mm srážek, což však bylo téměř poloviční množství oproti dlouhodobému normálu lokality. Účinnost herbicidů byla hodnocena odhadovou procentuální metodou. Hodnocena byla účinnost na lilek černý, merlík bílý a penízek rolní. Dále byla sledována fytotoxicita (vizuální poškození kedlubnů herbicidy), výnos nadzemní biomasy a hlíz, hmotnost kořenového systému, obsah glukosinolátů, vitamínu C a reziduí herbicidů v hlízách.
Účinnost herbicidu Stomp 400 SC byla oproti herbicidu Butisan 400 SC průkazně vyšší na penízek rolní a merlík bílý, přičemž vyšší intenzita závlahy zvyšovala účinnost, naopak TM kombinace obou výše uvedených herbicidů a TM kombinace s půdním adjuvantem Grounded zvyšovaly účinnost pouze neprůkazně nebo vůbec. Lilek černý byl lépe potlačen na variantách ošetřených herbicidem Butisan 400 SC oproti herbicidu Stomp 400 SC, který vykázal průkazně nižší účinnost (90 %), avšak plevel byl dostatečně regulován.
Herbicid Stomp 400 SC vykázal průkazně vyšší fytotoxicitu oproti variantám ošetřeným pouze herbicidem Butisan 400 SC, zejména na intenzivně zavlažovaných parcelách. Při hodnocení kořenového systému kedlubnů byl zaznamenán negativní vliv herbicidu Stomp 400 SC na vývoj kořenů zeleniny, přičemž nejnižší hmotnost kořenů byla zjištěna na intenzivně zavlažovaných parcelách, kde byla hmotnost kořenů o 56 % nižší oproti plečkované kontrole.
Výnosové hodnocení prokázalo, že na parcelách intenzivně zavlažovaných a ošetřených herbicidem Stomp 400 SC, kedlubny nedorostly v hlavním termínu sklizně do tržní velikosti a bylo nutné sklizeň o týden odložit. Rezidua účinné látky metazachlor (Butisan 400 SC) nebyla ve vzorcích detekována. Účinná látka pendimethalin (Stomp 400 SC) byla zjištěna ve všech analyzovaných vzorcích kedlubnů, které byly ošetřeny tímto herbicidem, avšak žádná z testovaných variant nepřekročila maximální limit reziduí pendimethalinu 0,05 mg/kg. Nejvyšší obsah vitamínu C a glukosinolátů byl zjištěn v kedlubnech, které byly silně stresovány herbicidním ošetřením Butisan 400 SC + Stomp 400 SC, naopak nejnižší obsah byl zjištěn na plečkované kontrole, rozdíly mezi variantami však nebyly statisticky průkazné.
|
|
|
Porovnání ruční a mechanizované sklizně a hodnocení vlivu na kvalitu hroznů a vína
Mikulenková, Pavla
V diplomové práci na téma "Porovnání ruční a mechanizované sklizně a hodnocení vlivu na kvalitu hroznů a vína" bylo cílem popsat techniky sběru hroznů a jejich modernizace. V praktické části bylo cílem kvantitativní i kvalitativní porovnání moštů a vín z ruční a mechanizované sklizně z jedné vinice. Hrozny sesbírané odlišnými technikami z jedné parcely byly vylisovány, analyzovány a poté zakvašeny za stejných podmínek. Bobule z ručního i mechanizovaného sběru byly zamraženy a poté analyzovány spektrofotometricky. Výsledná vína byla podrobena podrobné analýze a data byla statisticky testována. V závěru byla vína hodnocena senzoricky.
|
|
|
Energetické využití trav
PROKEŠOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá efektivností cíleného pěstování vybraných druhů trav pro energetické účely (Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea). Porovnává výnosy a vhodnost vybraných druhů trav pro pěstování za účelem energetického využití. Dále u jednotlivých druhů trav vyhodnocuje nejvýhodnější termín sklizně pro energetické využití přímým spalováním a biozplynováním na základě procentuálního obsahu sušiny a ročního výnosu sušiny. Použité vstupní údaje pocházejí z experimentálně zjištěných dat na výzkumných polních plochách těchto víceletých rostlin. Součástí bakalářské práce je shrnout literární údaje o dalších druzích energetických plodin (Miscanthus sinensis Anderss, Rumex patientia, Populus L., Zea mays) a porovnat s nimi vhodnost trav pro pěstování za účelem energetického využití na základě vybraných produkčních schopností a energetických parametrů (výnos sušiny, energetická výtěžnost, spalné teplo).
|
host ::
RSS.