|
|
Tepelně technické posouzení skladby vegetační střechy s vlivem vlhkosti
Majsniar, Michal ; Moudrý, Ivan (oponent) ; Vimrová,, Hana (oponent) ; TROJAN,, Karel (oponent) ; Šťastník, Stanislav (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá tepelně technickým posouzením skladby vegetační střechy s vlivem vlhkosti, přesněji vlivem vegetační střechy na tepelnou stabilitu objektu. Cílem této práce je prokázat příznivý účinek vegetační střechy, přesněji vegetačního souvrství, z tepelně-technického hlediska na příznivé teplotní poměry ve stavbě. Takový projev lze zachytit pouze tehdy, jestli-že se posuzuje teplotní průběh dynamicky za denního chodu reálných okrajových klimatických teplot. Použitím stacionárních nebo quasi-stacionárních okrajových klimatických teplot, které se obvykle využívají pro stanovení energetické náročnosti budov, uvedený účinek zachytit nelze. Náročný simulační výpočet, v němž se uplatní materiálové vlastnosti - součinitel tepelné vodivosti, objemová hmotnost i tepelná kapacita, však poskytuje reálný obraz o teplotních pochodech probíhajících nejen ve střešní konstrukci objektu, nýbrž ve všech plošných konstrukcích celého stavebního objektu. V rámci zpracování disertační práce byl sestaven strojový program, který pracuje s toky energií mezi jednotlivými místnostmi v budově a mezi okolním prostředím. Dále počítá teplotní zisky z pobytu osob, vnitřním osvětlením a slunečním zářením. Hodnoty vnitřního prostředí jsou počítány z povrchových teplot, relativní vlhkosti, výměny vzduchu a samozřejmě z vnitřní teploty vzduchu pomocí hodinových klimatických dat. V sestrojeném programu byl zahrnut i výpočet solární radiace jak na rovinném, tak na nakloněném povrchu. Výstupem jsou energetické hodnoty a teplotní stav v jednotlivých místnostech, které zahrnují nejen tepelně-izolační, nýbrž také tepelně-akumulační vlastnosti objektu. Pomocí experimentálních měření se podařilo prokázat, že výpočtové hodnoty těsně korelují reálné tepelné pochody, a tak lze prokázat, díky vypočteným výsledkům, že vegetační střecha má příznivý vliv na teplotní stav zejména v podstřešních místnostech.
|
|
| |
|
|
Vliv hliněných omítek na tepelnou stabilitu místnosti
Koukalová, Pavla ; Vlach, František (oponent) ; Bečkovský, David (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je výzkum vlivu vnitřních hliněných omítek a přirozeného větrání na tepelnou stabilitu místnosti. Kromě teoretického rozboru základních charakteristik hlíny jakožto stavebního materiálu je také provedeno experimentální ověření charakteristických vlastností vybrané hliněné omítky v závislosti na absolutní vlhkosti okolního vzduchu. Dále se práce zabývá studiem teplotně vlhkostních parametrů vnitřního prostředí v závislosti na charakteru přirozeném větrání. V poslední řadě dochází k numerickému ověření vlivu hliněných omítek na tepelnou stabilitu místnosti v přechodném období pomocí programu Simulace 2015.
|
|
|
Termální degradace hyaluronanu
Šimáčková, Marcela ; David, Jan (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tepelná stabilita a degradace hyaluronanu (HA) byla v rámci této diplomové práce zkoumána u HA s molekulovou hmotností 90–130 kDa a u HA s molekulovou hmotností 1 500–1 750 kDa. K výzkumu byly použity metody reologie, SEC-MALLS, TGA a DSC. Nízkomolekulový HA byl podroben zkoumání časové závislosti degradace, kdy byl před samotnou přípravou roztoků sušen při teplotě 90 °C po dobu 30 minut a 60 minut. U vysokomolekulového HA byla zkoumána nejen časová, ale i teplotní závislost degradace. V případě zkoumání časové závislosti degradace byl vysokomolekulový HA před přípravou roztoků sušen při teplotě 75 °C v časovém rozmezí od 15 minut do 120 minut. Při přípravě roztoků pro zjištění teplotní závislosti degradace byl pak vysokomolekulový HA sušen po dobu 30 minut v rozmezí teplot od 60 °C do 90 °C. U nízkomolekulového HA byla prokázána tepelná stabilita, nedocházelo tedy k poklesu molekulové hmotnosti a roztoky nevykazovaly výrazný pokles viskozity. U vysokomolekulového HA tepelná stabilita prokázána nebyla, k degradaci vlivem teploty sušení, ale i času sušení docházelo, což se projevilo výrazným poklesem molekulové hmotnosti a viskozity roztoků. Zatímco v případě použití teploty sušení 60 °C došlo k poklesu molekulové hmotnosti přibližně o 5 %, při teplotě sušení 90 °C se molekulová hmotnost snížila přibližně o 20 % oproti nesušenému HA. Z tohoto důvodu byl vysokomolekulový HA dále zkoumán i pomocí metod TGA, kde bylo sledováno snížení vlhkosti vzorků HA v závislosti na teplotě sušení, a DSC, kde bylo cílem zjistit teploty, při kterých dochází k odpaření vlhkosti obsažené ve vzorku HA v závislosti na jeho formě (nesušeného HA, sušeného HA a lyofilizovaného HA) a dále teplo potřebné k odpaření vlhkosti ze vzorku HA. Na závěr tohoto výzkumu byly získané výsledky u vysokomolekulového HA porovnány s výsledky jiného procesu sušení – lyofilizací, která se ukázala jako velmi šetrná metoda sušení, protože k poklesu molekulové hmotnosti u lyofilizovaného HA oproti nesušenému HA téměř nedocházelo.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace produkce vybraných enzymů pomocí Bacillus subtilis
Slavíčková, Radka ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hermanová, Soňa (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována optimalizace produkce lipolytických enzymů při submerzním způsobu kultivace Bacillus subtilis (BS). Produkce lipolytických enzymů byla testovaná v prostředí tří živných médií, která se lišila zejména hlavními zdroji uhlíku, resp. dusíku. První médium obsahovalo zejména extrakt z telecího mozku a hovězího srdce (BHIB), druhé médium pepton a kvasniční extrakt (NB) a třetí živné médium pepton a kvasniční extrakt s přídavkem 2% (w/v) glukózy (NBG). Nejvyšší lipolytické aktivity (0,0784 Uml-1) bylo dosaženo v médiu NBG, přičemž ve všech médiích bylo pozorováno maximum před koncem exponenciální fáze růstu. V NBG médiu bylo následně stanoveno teplotní optimum v rozmezí 30 - 50 °C, pH optimum v rozmezí 5 - 11 a tepelná stabilita lipolytických enzymů produkovaných BS. Aktivita byla stanovena spektrometricky za použití p-nitrofenyllaurátu jako substrátu. Produkované lipolytické enzymy vykazovaly nejvyšší aktivitu při teplotě 37 °C a v alkalické oblasti pH = 8,0. Měření tepelné stability ukázalo, že se jedná o poměrně termostabilní enzymy, které si i po 1 hodině kultivace při 30 - 50 °C zachovaly 100 % aktivity. Přítomnost 1% (w/v) olivového oleje v médiu NBG způsobovala po 14 dnech kultivace pokles lipolytické aktivity o 65 % a pokles hodnoty pH z 6,5 na 5,4. Po nahrazení glukózy fruktózou v živném médiu NBG vykazovala lipolytická aktivita během prvních 7 dní kultivace srovnatelné hodnoty, avšak po 14 dnech kultivace byl zaznamenán již pokles lipolytické aktivity o 29 %. Metodika identifikace lipolytických enzymů BS pomocí peptidového mapování byla vyvinuta za účelem porozumnění potenciálu syntetického polyesteru- poly(e-kaprolaktonu) působit jako induktor tvorby lipáz. Degradační studie komerčního polyesteru poly(e-kaprolaktonu) byla vedena při submerzním způsobu kultivace Bacillus subtilis v médiu NBG při počáteční hodnotě pH 7,0 a teplotě 30 °C po dobu 14 dnů. PCL (Mn=10 000, Mw=14 000) byl studován ve formě filmů (1,0 x 1,0 cm), které byly připraveny lisováním, ochlazováním taveniny na 4 °C a odpařováním dichlormetanu z 2% roztoku. U degradovaných filmů v závislosti na způsobu jejich přípravy byl pozorován po 14 dnech úbytek hmotnosti (7,8 - 17,0 hm. %.) a vznik četných děr a prasklin na povrchu vzorků. V degradačním médiu byly naměřeny hodnoty lipolytické aktivity vyšší o 9 - 17 % ve srovnání s kontrolními vzorky. Denzitometrické sledování nárůstu buněčné hmoty ukázalo rovněž vyšší hodnoty zákalů v degradačním médiu v porovnání s kontrolními vzorky. Na základě naměřených výsledků lze navrhnout, že studované vzorky byly degradovány v důsledku působení BS.
|
|
|
Energeticky úsporný rodinný dům s fitness centrem
Svoboda, Lukáš ; Kalánek, Jiří (oponent) ; Ostrý, Milan (vedoucí práce)
PD ve stupni DPS novostavby dvoupatrového RD s provozovnou fitness centra situované v lokalitě Račice-Pístovice u Vyškova. Objekt je navržen s pravidelným protáhlým obdélníkovým půdorysem patra, v přízemí z něj vystupuje hmota posilovny do tvaru L. Obvodový plášť je řešen z přesných tvárnic Ytong s vnějším systémovým kontaktním zateplením a s dřevěnými okenními konstrukcemi s izolačním trojsklem. Stavba má sedlovou střechu. Koncepčně byl objekt řešen jako energeticky úsporný klasifikační třídou prostupu tepla obálkou budovy B - úsporná.
|
|
| |
host ::
RSS.