|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
|
Teorie fikčních světů. Analýza a interpretace vývoje teorie fikčních světů v posledních desetiletích.
Zima, Martin ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce zkoumá možnosti uplatnění teorie fikčních světů jako možné platformy pro odlišný literárněteoretický pohled na zkoumání literárních textů. Namísto rešerše se však zabývá některými problémy, které jsou s teorií nutně spjaty a které byly doposud okrajově řešeny, pokud vůbec byly diskutovány. Přispívá do diskuse týkající se předností a negativ mimetického přístupu a teorie fikčních světů, zkoumá možnou uplatnitelnost této teorie na poli literární historie, pokouší se určit korelaci mezi textovými typy Seymoura Chatmana a pojmoslovím fikčněsvětové teorie a v neposlední řadě se také zabývá možnostmi této teorie ve fikčních světech lyriky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu
Girardová de Villars, Hana ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce řeší problematiku rozlišování fikce a skutečnosti ve filmu pomocí teorie fikčních světů. Rozebírá vliv fikčních světů a jejich hrdinů na divákovu interpretaci a vnímání fikce. Zdůrazňuje rozdílný dopad fikce na skutečnost podle toho, zda příjemce fikční dílo hodnotí podle vztahu ke skutečnosti anebo si naopak uvědomuje, že film nereferuje k aktuálnímu světu. Práce přibližuje hlavní pojmy a problémy teorie fikčních světů a aplikuje je na příklady konkrétních filmů, aby ukázala důležitost rozlišování hranice mezi fikcí a skutečností.
|
|
|
Tvorba Ladislava Fukse v 70. letech
FRANCOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce Tvroba Ladislava Fukse v 70. letech interpretuje devět stěžejních děl této etapy a následně je spolu komparuje. Analýzou jsou zjištěny společné motivy tematické i jazykové. Pozornost je věnována vývoji a proměně tvorby.
|
|
|
Obraz historických událostí roku 1989 v české románové literatuře
KITNEROVÁ, Petra
Bakalářská práce pojednává o způsobu zobrazení revolučních událostí roku 1989 v české románové literatuře. Část práce se je věnována historickým událostem, dobovému a literárně-historickému kontextu. Další část je zaměřena na interpretaci vybraných stěžejních románů. Jedná se o romány: Sestra od Jáchyma Topola, Čekání na tmu, čekání na světlo od Ivana Klímy a román Sněžím od Pavla Kohouta. Metodologicky práce vychází z teorie fikčních světů.
|
host ::
RSS.