|
|
Kraniomandibulární syndrom - možnosti diagnostiky a terapie z pohledu fyzioterapeuta
Damcová, Kateřina ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název práce: Kraniomandibulární syndrom - možnosti diagnostiky a terapie z pohledu fyzioterapeuta Cíl práce: Diplomová práce se zabývá se problematikou diagnostiky a terapeutického ovlivnění bolesti v kraniomandibulární oblasti z pohledu fyzioterapeuta a to zejména funkčními poruchami na myofasciálním podkladu. Cílem bylo zjistit, zda vůbec a do jaké míry lze prostřednictvím vybraných fyzioterapeutických postupů (techniky měkkých tkání, mobilizační techniky, pozitivní termoterapie, individuální LTV) bolest ovlivnit (zmírnit její intenzitu) a zda lze dosáhnout trvalého efektu i v období bez terapie. Další otázkou bylo, zda objektivizovatelná metoda tlakové algometrie (PPT) koreluje se subjektivně vnímanou bolestí označenou probandem na škále VAS. Metodika: Studie samotná byla zpracována kvalitativní formou. Zkoumanou skupinu tvořilo 10 plnoletých žen s bolestmi v kraniomandibulární oblasti bez objektivního nálezu neurologa, stomatologa a ORL lékaře. Kontrolní skupina nebyla vytvořena z toho důvodu, že se nejednalo o porovnávání rozdílných terapií, ale o vliv terapeutického působení na snížení bolesti, tudíž probandi s bolestí nemohli zůstat neošetřeni. Výsledky měření byly porovnávány a hodnoceny v rámci jednoho subjektu. Časový harmonogram výzkumu byl rozvržen do 1. - 9. měsíce roku 2015, kdy po...
|
|
|
Kraniomandibulární syndrom - možnosti diagnostiky a terapie z pohledu fyzioterapeuta
Damcová, Kateřina ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název práce: Kraniomandibulární syndrom - možnosti diagnostiky a terapie z pohledu fyzioterapeuta Cíl práce: Diplomová práce se zabývá se problematikou diagnostiky a terapeutického ovlivnění bolesti v kraniomandibulární oblasti z pohledu fyzioterapeuta a to zejména funkčními poruchami na myofasciálním podkladu. Cílem bylo zjistit, zda vůbec a do jaké míry lze prostřednictvím vybraných fyzioterapeutických postupů (techniky měkkých tkání, mobilizační techniky, pozitivní termoterapie, individuální LTV) bolest ovlivnit (zmírnit její intenzitu) a zda lze dosáhnout trvalého efektu i v období bez terapie. Další otázkou bylo, zda objektivizovatelná metoda tlakové algometrie (PPT) koreluje se subjektivně vnímanou bolestí označenou probandem na škále VAS. Metodika: Studie samotná byla zpracována kvalitativní formou. Zkoumanou skupinu tvořilo 10 plnoletých žen s bolestmi v kraniomandibulární oblasti bez objektivního nálezu neurologa, stomatologa a ORL lékaře. Kontrolní skupina nebyla vytvořena z toho důvodu, že se nejednalo o porovnávání rozdílných terapií, ale o vliv terapeutického působení na snížení bolesti, tudíž probandi s bolestí nemohli zůstat neošetřeni. Výsledky měření byly porovnávány a hodnoceny v rámci jednoho subjektu. Časový harmonogram výzkumu byl rozvržen do 1. - 9. měsíce roku 2015, kdy po...
|
|
|
Fyzioterapie jako součást komplexní léčby u pacientů se získanou dysfunkcí temporomandibulárního kloubu
NĚMCOVÁ, Barbora
Tématem mé bakalářské práce jsou získané dysfunkce temporomandibulárního kloubu. Tento pojem zahrnuje celou řadu funkčních i strukturálních změn a patologických stavů postihujících nejen dolní čelist jako takovou, ale dochází i k zřetězení spasmů v rámci celé postury. Temporomandibulární poruchy mají multifaktoriální etiologii a velmi pestrý klinický obraz, proto bývá diagnostika mnohdy obtížná. Mezi hlavní příčiny vzniku poruch se řadí zvyšující se psychická tenze, emoční stres a okluzní poměry. Podle některých studií trpí poruchou funkce čelistního kloubu až 50 % populace. Léčba je často problematická a dlouhotrvající, proto musí být pacient i terapeut trpělivý. Cílem práce v teoretické části bylo zmapování problematiky související s temporomandibulární dysfunkcí a v části praktické zpracování kazuistik dvou pacientek s diagnostikovanou dysfunkcí čelistního kloubu. Výzkum byl realizován kvalitativně formou kazuistik. U první pacientky byly diagnostikovány degenerativní strukturální změny pravého čelistního kloubu, které snížily hybnost dolní čelisti, ovlivnily funkci pravého ucha a narušily posturu těla. Druhá pacientka trpěla funkční změnou {--} tzv. dislokací disku v čelistním kloubu, asymetrickým pohybem čelisti při otevírání úst a měla nesprávný stereotyp dýchání. Terapie byla u obou pacientek přizpůsobena diagnóze a vždy aktuálnímu stavu. Nejprve byly ošetřeny hypertonické svaly a zřetězené spasmy. Poté následovala relaxace žvýkacích svalů, nácvik symetrického otevírání úst, nácvik stereotypu dýchání a prvky senzomotoriky. Pacientky byly poučeny o vhodných autoterapeutických cvicích. Terapeutická sezení probíhala dvakrát týdně po dobu 6 týdnů. Výsledky obou pacientek byly uspokojivé. V prvním případě došlo ke zvětšení rozsahu při otevíracím pohybu a k celkovému ovlivnění postury. U druhé pacientky byly při otevíracím pohybu odstraněny nepříjemné zvukové fenomény a částečně i asymetričnost pohybu, dále se naučila správný stereotyp dýchání. Bakalářská práce může být použita v klinické praxi fyzioterapeutů, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků nebo jako informační materiál pro pacienty.
|
host ::
RSS.