|
|
Nemocnost a úhyny telat dojeného skotu v období do odstavu
Nováková, Viktória
Bakalářská práce Nemocnost a úhyny telat dojeného skotu v období do odstavu popisuje přehled nejčastějších onemocnění telat od jejich narození do odstavu a příčiny jejich úhynu v tomto časovém úseku. Nejčastěji postihující onemocnění gastrointestinálního traktu jsou septikemická koliinfekce, diarhoický syndrom a infekční enterotoxémie. Dýchací soustavu postihuje nejčastěji respirační syndrom, který jako komplex onemocnění zahrnuje infekční bovinní rinotracheitidu, parainfluézu 3, bovinní respirační syncytiální virus a pasteurelózu. Na onemocnění telat se vztahují různé faktory a příčiny, které ovlivňují jejich zdraví. Zdraví podmiňuje z velké části kolostrální a mléčná výživa. Je-li narušen jeden z faktorů ovlivňujících zdraví, může to mít dopad na chov. Praktická část se zabývá sledováním respiračních, průjmových onemocnění a jejich léčbou v podniku na Slovensku. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v daném chovu je nemocnost 86,26 % z celkového počtu telat do odstavu. Nejvíce převažovaly průjmová onemocnění 48,07% a respirační onemocnění 36,05%. Doporučením je poučení zaměstnanců o technologických a zoohygienických zásadách chovu.
|
|
|
Vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav ve vybraném podniku
Slechanová, Marie
Tématem bakalářské práce bylo sledovat vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav. Bakalářská práce je rozvržena do několika částí. V literární rešerši se práce zabývá charakteristikou, významem a složením mleziva. V teoretické části jsou popsány vlivy působící na kvalitu mleziva a konzervace mleziva. V praktické části bylo posuzováno mlezivo od dojnic na 1. až 3. a vyšší laktaci v závislosti na ročním období. Z hodnocených ukazatelů byla měřena hustota, cukernatost v jednotkách Brix a zjišťováno procentuální zastoupení tuku, bílkovin a laktózy. Z výsledků je patrné, že se zvyšujícím se pořadím laktace, se zvyšuje kvalita mleziva. Na základě získaných výsledků nebylo jednoznačně prokázáno, že by vliv ročního období měl zásadní vliv na kvalitu mleziva. Naměřené hodnoty ukazatelů byly na sledované farmě v souladu s odbornou literaturou vyšší nebo naopak nižší.
|
|
|
Výživa telat v období do odstavu
Sladký, David
V dnešní době je čím dál více diskutováno téma výživy telat v období do odstavu. V teoretické části bakalářské práce je popsáno období mlezivové, mléčné i starterové výživy a odstav telat. Dále je zpracován přehled o krmivech používaných u telat v období mléčné výživy se zaměřením na mlezivo, mléčné krmné směsi, startéry a vodu k napájení. V praktické části jsou popsány výsledky z pokusu zkrmování mléčných krmných směsí od dvou rozdílných výrobců. Do pokusu bylo zařazeno 20 telat, která se rozdělila na 2 skupiny a již po mlezivovém období bylo deset z nich krmeno mléčnou krmnou směsí Multimilk Vital od firmy VVS Verměřovice a druhá skupina Telfidem Extra od firmy FIDES AGRO, s. r. o. U všech telat byly sledovány hmotnosti, zdravotní stav, spotřeba starterové směsi a vypočítány přírůstky a provedeno ekonomické hodnocení nákladů na odchov telat. V živé hmotnosti telat, denních přírůstcích ani spotřebě starterové směsi po celou dobu pokusu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. V jedné fázi odchovu byl prokázán vyšší výskyt průjmů u telat krmených směsí Telfid Extra. Ačkoliv finální vyhodnocení přírůstků ukázalo téměř totožné výsledky, po přepočtu ekonomické stránky byl Telfid Extra s náklady 47,57 Kč na kilogram přírůstku ekonomičtější než směs Multimilk Vital, kde byly náklady na kg přírůstku v použitých krmivech spočítány ve výši 58,02 Kč.
|
|
|
Vliv vybraných minerálních prvků ve vztahu ke krevnímu obrazu u skotu.
DRESLER, Sylva
Tato disertační práce se zabývá vlivem složení směsné krmné dávky s dotací organického zinku na hladinu mikrominerálních prvků v krvi krav a telat, jejich zdravotní stav a související hematologické a biochemické parametry v krvi. Experimentální část je zaměřena na dvě oblasti. První pokus sleduje vliv suplementace organické formy zinku na mléčnou užitkovost krav, dále vyhodnocuje vliv složení TMR na krevní parametry hematologického, metabolického a minerálního profilu krav a jejich telat. Druhý pokus sleduje vliv adice organického zinku na krevní parametry zdravotního stavu telat v odstavu - metabolický profil, koncentraci vitaminů A a E, mikroprvků Cu a Zn a celkových imunoglobulinů v krevním séru.
|
|
|
Hodnocení růstové schopnosti telat plemene galloway ve vybraném stádě masného skotu
KARAS, Aleš
Cílem práce bylo zhodnotit růstovou schopnost telat plemene galloway ve vybraném podniku. Zdrojem dat byla KUMP a sledované období bylo od roku 2005 do roku 2020 tedy celkem 16 let. V práci byly sledovány ukazatele růstové schopnosti, konkrétně pak dosažené hmotnosti ve 120 a 210 dnech s přírůstky v průběhu jednotlivých kontrolních let za celé sledované období a jejich porovnání mezi býčky a jalovičkami. Dále pak vliv na tyto schopnosti každého plemenného býka, který byl ve stádě aktivní a vliv počtu otelení plemenic neboli jejich parity. Na závěr konečné porovnání dosažených hodnot ve sledovaného podniku s průměrem v ČR. Byly zjištěny velké rozdíly mezi býky a jalovicemi, kdy býci dosahovali v průměru o 10 % vyšších hmotností a přírůstků než jalovičky. Taktéž byl zjištěn významný vliv pořadím otelení, přičemž do 6. otelení se růstové schopnosti telat zlepšují, díky zlepšující se mléčnosti krav. Patrný je také vliv užitého plemenného býka, kdy největší rozdíl mezi minimální a maximální dosaženou průměrnou hmotností v 210 dnech činil u jalovic 38 kg a u býků 54 kg.
|
|
|
Vztahy mezi kvalitou mleziva, růstem a zdravotním stavem telat
ŠLEGLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou odchovu telat, zejména v období mlezivové a mléčné výživy. Protože základem úspěšného chovu skotu je odchov telat, musí být kladen důraz na jejich včasné napojení kvalitním mlezivem. Mlezivo je prvním sekretem mléčné žlázy hned po otelení. Obsahuje důležité složky, zejména imunoglobuliny, které hrají významnou roli ve výživě telat. Zajišťují pasivní imunitu telat po narození, zdraví a životní funkce v prvním mimoděložním období mláděte. Dalším důležitým aspektem pro úspěšný a zdravý odchov telat je například technologie ustájení telat nebo jejich následná výživa v jednotlivých období odchovu, jež jsou v práci rovněž popsány.
|
|
|
Vyhodnocení růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na různých chovatelských podmínkách
DUŠEK, Jan
Cílem každého chovatele skotu by mělo být životaschopné, dobře rostoucí zdravé tele, které předá svou genetickou informaci dalším generacím. Tato práce řeší vliv růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na zvolené technologii odchovu ve vybraném chovu holštýnského skotu. Cílem bylo v provozních podmínkách porovnat jednotlivé způsoby ustájení telat. Zvolená hypotéza predikuje dosažení lepších výsledků u telat ustájených v individuálním systému (VIB), oproti skupinovému (VSB). Ve vybraném chovu, v období roku 2020, byla sledována skupina telat (n 41), která byla rozdělena rovnoměrně do různých systémů ustájení (individuální/skupinový). Pokus trval od narození do 85. dne věku. Dle výsledků pokusu, dostávala telata obou pozorovaných skupin kvalitní mlezivo (průměrná hodnota 26,17 % Brix) v dostatečném množství (průměrné množství při prvním nápoji 3,45 l). V podniku nejsou telata při narození vážena (teleti je přiřazena hodnota 30 kg, nezáleží na pohlavní). Naměřená průměrná porodní hmotnost byla 38,4 kg. Bylo by dobré tuto hodnotu ve vnitropodnikovém systému upravit, aby lépe odpovídala skutečnosti. Dle výsledků pozorování lze zamítnout původní hypotézu. U obou skupin telat, nebyl při porovnání, zaznamenán statisticky významný rozdíl. Pro malé množství pozorování nelze objektivně (statisticky) potvrdit/vyloučit míru náchylnosti jednotlivých skupin telat k infekčním tlakům a nemocem. Větší problémy představovala průjmová onemocnění. Tato onemocnění se vyskytovala nejvíce u telat do jednoho měsíce věku, s prevalencí onemocnění 25 % s průměrnou mortalitou 7,4 %. Při porovnání přírůstků nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Odstavená telata ze systému ustájení VIB vykazovala větší ziskovost, v průměrné výši 313 Kč na jedno tele, 2,92 Kč na kg přírůstku. Z hlediska welfare zvířat, se při větší kohoutkové výšce vyskytovaly problémy s odřenými hřbety telat, která byla ustájena v plastových boudách (Calf - Tel). Tyto boudy měly nízký vstupní otvor (95 cm). V podniku jsou telata na mléčné výživě napájena z volné hladiny, cucáky se zde nepoužívají. Stálo by za zvážení a vyzkoušení, zda by se změna způsobu napájení telat kladně projevila na prevalenci průjmových onemocnění. Což by mohlo vést nejen ke snížení nákladů na případnou veterinární péči a léky, ale i k navýšení přírůstků a ekonomických výnosů.
|
|
|
Vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost
Čunderle, Jan
Předložená bakalářská práce si klade za cíl, analyzovat a vyhodnotit vliv způsobu odchovu telat holštýnského plemene skotu na jejich další růstovou schopnost. Sledování probíhalo u 24 kusů telat jalovic holštýnského plemene, ve dvou opakováních v různých ročních obdobích (jaro a podzim). Jedna polovina telat byla krmena nativním mlékem a druhá mléčnou krmnou směsí. Sledování probíhalo opakovaným vážením v sedmidenních intervalech. Výsledné hodnoty přírůstků u telat na mléčné krmné směsi jsou průměrně 0,79 kg/den (1. období 0,81 kg/den, 2. období 0,77 kg/den), u nativního mléka jsou průměrné přírůstky 0,76 kg/den (1. období 0,83 kg/den, 2. období 0,69 kg/den). Ze zjištěných výsledků je možné odvodit minimální rozdíl v užitkovosti sledovaných telat.
|
|
|
Výživa telat do třetího měsíce věku
Bázlerová, Lenka
Práce se zabývá pochopením důležitosti správné výživy telat do 3. měsíce věku, protože jen zdravé a vitální tele je schopno maximálně využít genetický potenciál v produkčním období a tím mít pozitivní vliv na ekonomiku celého chovu. V první části je popsán aktuální stav skotu v České republice, kde je zahrnuta i statistika narozených a uhynulých telat. Většina úhynů je spojena s neadekvátním ošetřením a nedostatečným napojením mleziva telatům. Vývoj telat lze rozdělit do tří období, které jsou navzájem závislé. Tyto období jsou: období mlezivové, mléčné a rostlinné. Mlezivové období je zaměřeno zejména na kvalitu mleziva, hygienu při napájení, či způsoby ovlivňování kvalitního mleziva. V mléčném období jsou popsány způsoby krmení telat mlékem a mléčnými krmnými směsmi a také navykání telat na rostlinná krmiva, které jsou zásadní pro odstav telat. Na závěr jsou popsány nejčastější chyby ve výživě a napájení telat, a jejich dopady na celkový zdravotní stav telat.
|
|
|
Vliv tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu
Halvová, Lucie
Cílem této práce bylo provést hodnocení vlivu tělesného rámce dojnic na porodní hmotnost telat českého strakatého skotu. V práci je shrnut chov dojeného skotu ve světě, produkce a spotřeba mléka ve světě a v EU, popis plemene český strakatý skot, lineární popis a reprodukce skotu. Pro tento účel bylo hodnoceno 123 kusů dojnic a 139 kusů telat. Měření probíhalo v průběhu jednoho kalendářního roku od prosince 2017 do listopadu 2018 (12 měsíců). Zjišťovány a následně zpracovány byly tyto parametry u dojnic: pomocí měrné hole byla zjišťována výška v kříži (cm), šířka zádě (cm), délka zádě (cm), hloubka středotrupí (cm); pomocí animeteru (pásové míry sloužící k odhadu hmotnosti skotu) byl zjišťován obvod těla (cm). U telat se dále zaznamenávalo pohlaví, výška v kříži (cm), šikmá délka těla (cm), porodní hmotnost (kg) a typ porodu (1, 2, 3). Lze konstatovat, že byl zjištěn vysoce průkazný vliv tělesného rámce na porodní hmotnost telat (p < 0,01). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s největším tělesným rámcem (146 ≤ cm), resp. s tělesným rámcem nejmenším (≤ 135 cm) měla průměrně největší porodní hmotnosti (42,6 kg, resp. 42,8 kg) i výšku v kříži (79,2 cm, resp. 80,6 cm). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla živá hmotnost matky (p < 0,05). Výsledky ukazují, že telata od dojnic s živou hmotností ≤ 649 kg, resp. s živou hmotností 951 ≤ kg měla průměrně největší porodní hmotnosti (43,8 kg, resp. 43,1 kg). Průkazný vliv na porodní hmotnost telat měla také četnost narozených telat (p < 0,05), kdy telata z dvojčat měla průměrnou porodní hmotnost 33,1 kg, zatímco telata z jednočetných porodů 42,4 kg. Statisticky neprůkazné byly vliv pohlaví telat a vliv pořadí laktace na porodní hmotnost telat (NS).
|
host ::
RSS.